Praha - Místo v olympijské soutěži si zajistili v září v Německu na Nebelhorn Trophy. K jejich propracované choreografii tehdy zněli halou slavní Beatles.
Píseň A Day in the Life, kterou v době vzniku odmítla hrát britská BBC kvůli posledním slovům textu: "I´d love to turn you on", tedy "Rád bych tě vzrušil".
Dva mladí Severokorejci v těchto dnech a týdnech nebývalé vzrušení jistě zažívají. I když poněkud jiného druhu. Pár je před olympijskými závody pod obrovským tlakem. Pro režim diktátora Kim Čong-una jsou Kim a Rjom jedinou nadějí na olympijský úspěch. A za ten bude považována medaile. Nebo alespoň porážka párů ze "znepřátelených zemí", tedy především Jihokorejců a Američanů.
Ani jedno nebude jednoduché, Severokorejci patří mezi nejlepší patnáctku světa poměrně s přehledem, ovšem na umístění v první trojici jsou přece jen jiní kandidáti.
Enormní tlak proto ani zdaleka nespočívá pouze ve sportovním soutěžení. Na severokorejské krasobruslaře bude svět pohlížet jako na symboly dlouhého vážného politického konfliktu mezi KLDR a Jižní Koreou.
Do jisté míry totiž dva ostře sledovaní sportovci představují naději na další diplomatický průlom, za jehož počátek už mnozí optimisté považují jejich účast samu o sobě. Pesimisté na druhou stranu namítají, že jde o vítězství Kimovy propagandy, více než o cokoli jiného.
Ve středu celé složité problematiky se teď nicméně ocitají dva konkrétní lidé. Pro psychiku nepředstavitelná zátěž.
"Když reprezentujete svou zemi na té nejvyšší úrovni, je tam hodně napětí. A pokud nedokážete ten tlak ustát a být úspěšný, může to mít vážný dopad. Sportovci se mohou cítit v ohrožení z toho, že nebudou reprezentovat svou zemi v pozitivním světle," přiblížil pro CNN pocity severokorejské dvojice významný sportovní psycholog Steven Ungerleider.
Odborníci povětšinou vyvracejí teorie o tom, že by sportovci Severní Koreje v případě neúspěchu čelili fyzickým trestům například v podobě nucených prací, nepopírají ale, že diktátorský režim umí v takových případech atletům nepříjemně psychicky zatopit. I to se musí krasobruslařům před olympiádou v jihokorejském Pchjongčchangu vkrádat do mysli.
V sázce je hodně. Souhlasí s tím i další expert, Gene Moyle, profesor univerzity v Queenslandu.
"Když sportovci tvrdě dřou kvůli jednomu závodu čtyři roky, je to stresující. A pokud se v pozadí navíc objevuje politika, stres se chtě nechtě znásobí," uvedl Moyle.
Severokorejské reprezentanty nečeká v Jižní Koreji jen samotný sport. Potíže mohou pocítit i v každodenním olympijském kolotoči, v setkávání s médii i ostatními sportovci.
"Je to unikátní situace, v níž máme dva světové vůdce hrající osobitou politickou hru. Ale olympijské hry jsou viděny jako způsob, jak dát lidi dohromady. V podstatě se jedná o dobrou příležitost pro sportovce, aby řekli: Dost bylo politiky, chceme jen soutěžit," dodal Ungerleider.
V podobném duchu ostatně hovoří kanadský trenér Severokorejců.
"Pokaždé, když s nimi mluvím, vždy mě ujišťují, že nechtějí jakkoli míchat politiku se sportem," řekl Bruno Marcotte listu Canada´s Global News.
"Vždycky mě žádají, abych se na ně díval jako na sportovce a ne jako na politické reprezentanty," dodal kouč, jež se o dvojici musí starat po všech stránkách. "Nemají kreditní kartu, takže si ani nemohou zarezervovat hotel," prozradil Kanaďan.
Složitější je i doprava na tréninky, ani jeden z páru totiž nevlastní řidičský průkaz. Jinak je ale podle trenéra radost s dvojicí pracovat.
"Vyzařuje z nich štěstí a vášeň," uvedl pro CNN.
