Formule 1 se střechou nebo také formule 1 mezi cestovními vozy. Taková označení si za 35 let své existence vysloužil seriál Deutsche Tourenwagen Masters, známý po celém motoristickém světě pod zkratkou DTM.
První závod, tehdy ještě pod hlavičkou Deutsche Produktionswagen-Meisterschaft, se jel 11. března 1984 v belgickém Zolderu. Jubilejní závod číslo 500 je na programu v neděli na německém Lausitzringu.
Mezi tím je řada 342 závodních víkendů, kde se podle aktuálního stavu pravidel jela jedna - nebo jako to platí nyní - dvě bodované jízdy. Seriál DTM zavítal na téměř dvě desítky okruhů včetně tureckého Istanbulu a ukázkově i čínské Šanghaje. Navíc v říjnu jezdce čeká premiérový společný závod s japonským Super GT.
Cestovní vozy nabízejí jedno z nejdramatičtějších závodění, kde jsou k vidění souboje dveře na dveře. To, že je důležité hlavně sbírat body a ne se jen bezhlavě honit za vítězstvím, ukázal hned v premiérové sezoně Volker Strycek. Němec v BMW získal titul, aniž by zvítězil byť v jediném závodě.
Marný hon za body i závody v Brně
Králem DTM se stal jeho krajan Bernd Schneider s pěti tituly, tři získal další Němec Klaus Ludwig. V květnu 1992 se do historie DTM zapsala Ellen Lohrová. Pilotka známá i z tahačů či Euro NASCAR v Mostě jako dosud jediná žena vystoupila na nejvyšší ze stupňů vítězů. Stalo se tak na Hockenheimringu.
V DTM je možné najít i českou (respektive československou) stopu. Už v premiérové sezoně 1984 se na trati dvakrát objevil Josef Michl ve Volkswagenu Golf GTI, byť ani jednou do cíle nedojel. V jeho stopách pak kráčeli Oldřich Vaníček, Josef Venc, Václav Bervid, Václav Švarc, Jaroslav Janiš a naposledy před deseti lety Tomáš Kostka. Příliš úspěchů ale tuzemští jezdci nezaznamenali, bodovali pouze Vaníček a Venc na přelomu 80. a 90. let.
Celkem pětkrát hostil DTM brněnský Automotodrom. Poprvé se tak stalo už v roce 1988. Další "návštěva" brněnského okruhu přišla o tři roky později a pak ještě v sezonách 1992, 2004 a 2005.
Vozy specifikace DTM ovládly po přelomu milénia český okruhový šampionát. Sváděly v něm boje Mercedesy ze stáje Antonína Charouze s Audi týmu Milana Maděriče. Za jejich volanty byli vedle bossů týmů také piloti F1 Tomáš Enge a Vitantonio Liuzzi, vítěz z Le Mans Peter Kox či Kostka.
Existenční volání hybridů
V současné době prochází DTM transformací. Před letošní sezonou odešla nejúspěšnější značka historie, Mercedes-Benz. Místo ní startovní rošt doplnily vozy Aston Martin. Je ale otázka, jak dlouho vydrží sponzorovat závodění firma, jejíž akcie ztratily už 80 % své původní hodnoty od nedávného vstupu na burzu. Jistotou tak zůstávají jen Audi a BMW.
Není divu, že se promotérská organizace ITR začala ohlížet po nových partnerech. Našla je až v Japonsku, ve spolupráci s vedením tamního populárního seriálu Super GT. Podle dohody by měly vozy DTM a japonské třídy GT500 mít stejná technická pravidla, aby tak bylo možné je používat v obou šampionátech. Takzvaná "Třída jedna" by měla být kompletně připravená v nejbližších letech.
Zatím se v listopadu na okruhu ve Fudži setkají vozy podle dvou různých regulí. Vyrovnanost má zajistit dodatečná zátěž, nebude se tankovat a měnit se jezdci (jako v Super GT), ani používat DRS (jako v DTM).
Jedním z důvodů, proč "Třída jedna" zatím zůstává na papíře, je koketování DTM s hybridy. "Budeme mít hybridy. Nemyslím, že by to uškodilo kvalitě závodů. Ale je to nezbytný krok, abychom se zachytili aktuální trendu u osobních aut a přilákali tak další výrobce," uvedl šéf ITR a vítěz 10 Velkých cen formule 1 Gerhard Berger.
