Analýza - Je třeba si to říct na rovinu: Čeští hokejisté v Soči zklamali. Když vyhrají jen dva z pěti zápasů, nedokážou držet krok s nejlepšími týmy, nestačí ani na Švýcarsko a nakonec nehrají o medaile, nejde jejich hodnocení dělat jinak.

Je to už druhý propadák hokejistů na velkém turnaji v řadě. Na to Češi nejsou zvyklí, a tak žádají hlavu trenéra. Alois Hadamczik se brání, jenže tohle je realita: Sen o druhém Naganu se během pár dní změnil v Hadamczikovu Hirošimu. Kritizují ho v Česku, smějí se mu v zámoří.

Smlouvu má trenér u národního týmu do konce příští sezony, ale okolnosti nutí lidi v hokeji přemýšlet: Neměla by jeho éra skončit raději už teď?

Za působením českého týmu na olympiádě v Soči se obracíme v analýze deníku Aktuálně.cz.

Hadamczik svoji vinu nepřiznal

"Nevidím důvod, proč bych měl končit, když prohrajeme s tak silným týmem, jako je USA," řekl včera novinářům sám trenér. Jako vždycky. Hadamczik ale nikdy svůj díl viny na prohře nepřiznával.

A včerejší výsledek mu vlastně nakonec hraje do karet.

Případná prohra se Slováky v osmifinále by se obhajovala těžce, zdali by vůbec obhájit šla. Teď je ale velice pravděpodobné, že Češi vypadli s medailistou her (možná i úplným vítězem) a to už tak špatně při zpovědi před funkcionáři i fanoušky znít nebude.

"Mužstvo pracovalo dobře, není mu co vyčíst. Po morální stránce i v bojovnosti bylo vše v pořádku," říká už několik let po každé prohře hlavní trenér, i když všichni ostatní vidí často něco úplně jiného. Něco na ten způsob prohlásil i včera, když Češi vypadli s Američany, nebo o víkendu, když se prohrálo se Švýcarskem.

Dosud to Hadamczikovi procházelo. Je ale otázka, jestli budou takové omluvy stačit i teď na půdě výkonného výboru hokejového svazu, který bude jeho pozici v příštích dnech, až povolí emoce, řešit.

Už to nikdy nebude jako dřív

Nálada kolem českého hokeje není dobrá, nutnost něco změnit bije do očí a je jen otázkou času, kdy si to přiznají i lidé ve vedení svazu. Hadamczik podle včerejšího vyjádření sám od sebe odstoupit nechce, podobně jako ještě před půl rokem u fotbalové reprezentace Michal Bílek se drží vratké židle do poslední chvíle. Až si ale také už bez emocí uvědomí (jestli tedy o tom vůbec bude přemýšlet), čemu by v příštích měsících musel čelit, třeba změní názor.

Hadamczik není v dobré pozici a je otázka, jestli se na tom vůbec dá něco změnit. Stojí proti němu drtivá většina fanoušků a svým vystupováním od olympijské nominace až doteď neudělal nic pro to, aby si je získal zpátky. Jako Michal Bílek.

Až se vrátí z olympiády domů do Česka, těžko se může tvářit, že bude vše jako dřív. To nebude už nikdy.

Být trenér hokejové reprezentace v Česku, to je nevděčná práce. Proto by ji měla vykonávat osobnost, která se nebojí zodpovídat za jakékoliv okolnosti, postavit se problémům čelem, ať je to zrovna příjemné nebo ne, mít respekt, stát si pevně za svým.

Alois Hadamczik to v klíčovou chvíli nezvládl. Zlobil se, že Češi vůbec rozebírají jeho nominaci, jenže to přece k celé hokejové show patří. Ospravedlňovat se museli i koučové v Kanadě, Americe, Rusku i na Slovensku.

S médii se radši nebaví

Jen on sám nic obhajovat ani nechtěl. Už na nominační tiskovce popřel vlastní rozhodnutí, když prosil novináře, aby se na jména nenominovaných vůbec neptali. Právě tímto absurdním požadavkem sám veškeré spekulace  nevědomky nastartoval a nervózní atmosféru přenesl i na tým.

Vše mohl několikrát vysvětlit znovu. Ale neudělal to, i když šancí dostával hodně. Bylo to asi čtrnáct dnů před olympiádou, když prohlásil, že se s novináři (tzn. s fanoušky) odteď až do her nebude bavit. To máte za to, jak moc a jakým způsobem řešíte mou nominaci.

Svůj "slib" dodržel, dovolat se mu opravdu nešlo.

Stejně se pak choval i přímo v Soči. Hadamczik se tam schovával, většinou za něj mluvili jeho asistenti. Sám pak dokonce nepřijal ani pozvání do studia České televize za Robertem Zárubou k debatě s koučem Slováků Vladimírem Vůjtkem. Neudělal to ani teď, když Češi na turnaji vypadli.

"Tak jsem čekal, že se dnes ve studiu objeví Alois Hadamczik. Řekl bych, že fanouškům něco dluží. Ale nějak ho nemám nahlášeného, nebo co...," napsal dnes ráno na Twitteru Jaromír Bosák.

Odchází generace Hadamczikových opor

Důvody, proč by teď měl Alois Hadamczik na střídačce českého týmu skončit, nejlépe hned teď, je ale třeba hledat někde úplně jinde.

"Trenér nám řekl, ať něco v přesilovce vymyslíme," nechal se slyšet během olympiády třeba David Krejčí. "Nebyli jsme dostatečně připraveni," řekl zase včera po prohře s Američany bek Michálek.

Alois Hadamczik umí poskládat kvalitní tým, opakovaně ale potvrdil, že mu neumí vštípit žádnou taktiku. Ani letos na olympiádě neměl žádný plán, na hře týmu to bylo znát. V dnešním hokeji už prostě nestačí za nepříznivého stavu jen zběsile míchat formacemi, případně střídat brankáře. Na olympiádě to potvrdili Lotyši i Slovinci, před dvěma lety brali Slováci na mistrovství světa stříbro a bylo to především zásluhou důmyslné taktiky stratéga Vůjtka.

Pak je tady ještě jeden a ten úplně největší problém českého hokeje, který by už neměl ležet na bedrech Hadamczika. Prohrou v Soči končí jedna generace hokejistů. Je dost pravděpodobné, že hráče, jakými jsou Jaromír Jágr, Patrik Eliáš, Tomáš Kaberle, Petr Nedvěd a možná i Marek Židlický, už v reprezentaci nikdy neuvidíme.

Určitě ne za čtyři roky na olympiádě v Koreji, na kterou by se měl český hokej upínat teď. Reprezentaci čeká náročná generační výměna, ta by měla začít nejlépe hned a výkonný výbor svazu by to měl brát na vědomí.

Novou reprezentaci by měl začít budovat trenér, který hokejisty poveze na příští hry. Alois Hadamczik to nebude určitě, to je jisté. Sám se už v minulosti nechal slyšet, že o prodloužení současné smlouvy neuvažuje. A pokud zůstane u týmu ještě příští sezonu, jeho nástupce zbytečně ztratí rok času na práci.

Žádný důvod, proč by měl Hadamczik u reprezentace ještě rok zůstat, prostě neexistuje. A to rozhodně není vůbec nic proti němu a jeho práci.

Pro český hokej toho udělal hodně. Přivezl poslední olympijskou medaili a pravidelně vozil cenné kovy i ze světových šampionátů. I když nikdy nevystoupal s týmem až na vrchol, vyvolal u fanoušků často pocit radosti a hrdosti. Třeba v Bratislavě pod Hadamczikovým vedením Češi předváděli svůj nejkrásnější hokej. I když to pak kvůli jediné porážce nedopadlo, byli pro všechny mistři světa oni. To třeba Michal Bílek nikdy nedokázal.

Teď je ale třeba udělat krok dopředu a ne jen zbytečně oddalovat to, co by za rok stejně přišlo.

Veškeré informace o hokejovém turnaji na olympiádě v Soči naleznete zde.

Facebooková stránka autora - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.