Riga (od našeho zpravodaje) - Ve čtvrtek dostal od generálního manažera české reprezentace Martina Havláta zprávu, aby měl sbalené věci, protože s marody to vypadá špatně. V pátek Lenc opravdu vyrazil, večer byl na místě.
A hned v sobotu kolem poledne naskočil do prvního zápasu. Pomohl k "povinné" výhře 2:0 nad Norskem. Ve čtvrté lajně strávil na ledě zhruba deset a půl minuty. Dostal menší trest za nedovolené bránění.
Ostré utkání hrál po téměř dvou týdnech. "Nebylo to tak hrozné, necítil jsem se nejhůř," líčil následně své pocity. "Začátky třetin byly celkem dobré, pak ale vždycky přišel nějaký faul, z toho přesilovka, oslabení… Druhé půlky všech třetin tak pro mě byly trošku náročnější v tom, abych se udržel v tempu. Ale jsem se sebou spokojený."
Můžete shrnout, jak se udál váš přílet?
Byli jsme s manažerem v kontaktu dlouhodoběji, dá se říct, že od začátku turnaje, protože hned v prvním zápase přišla zranění. Nebylo to ale ve stadiu, že bych měl okamžitě přijet. To až v den, kdy se rozhodli nepokračovat s marody, jsem dostal telefon, abych stihnul večerní let.
Dorazil jste poměrně pozdě. Řešili s vámi trenéři sestavu na Norsko ještě v ten den?
Hned po příjezdu jsem s nimi měl mítink. Ptali se, jak se cítím, jak probíhala příprava a jestli jsem připravený jít do hry. Upřímně jsem jim řekl, že na zápas nechci extra čekat a že budu jedině rád, pokud pro mě najdou místo ve svém plánu. Pro mě je lepší do toho skočit rovnými nohama, než se rozkoukávat.
Musel jste kvůli šampionátu zrušit dovolenou?
Ne, s rodinou jsme nic v plánu neměli, možná něco po Čechách, zkrátka nic velkého. Dovolenou jsme totiž měli hned po sezoně, kdy jsme ve Švédsku skončili celkem brzo. Nějak jsem si to rozvrhnul a jsem rád, jak to všechno dopadlo. Asi jsem to trefil, asi to tak mělo být.
Váš přílet na poslední chvíli je tak trochu štěstí v neštěstí, viďte?
Rozhodně, na jednu stranu jsem rád, že mám možnost tady hrát, na druhou je to velká smůla pro tým, protože jsme přišli o dva nejlepší hráče. Musíme je nějak zastoupit.
Cítíte, že přicházíte do známého prostředí, kde se nemusíte rozkoukávat? Od reprezentace jste se odpojil až s posledními škrty před šampionátem.
Odjel jsem celý přípravný kemp, takže až na jednoho dva kluky z Ameriky jsem už viděl všechny, co jsou tady. Navíc je tam i kontakt z dřívějšího mistrovství. Se všemi z kabiny se tedy znám, už proběhly nějaké vtípky. Třeba to, že mě vyhodí dveřmi a já si vrátím oknem.
První šampionát jste absolvoval před dvěma lety, shodou okolností také v Rize. Loni jste reprezentaci odmítl, letos to nejdřív nevyšlo. Jste rád, že jste nakonec přeci jen zpátky?
Loni jsem nemohl z důvodu čekání dcery. V době šampionátu jsme byli v porodnici. Tehdy nebylo o čem debatovat, chtěl jsem být u toho. Letos jsem cítil velkou šanci, že bych se mohl dostat, ale bohužel. Jenže najednou přišla spousta zraněných. A s trenéry jsme byli domluvení, že pokud se něco takového stane a pokud nemám v plánu dovolenou, byli by rádi, abych se udržoval. A já jsem delší volno v plánu neměl. Už jsem naopak naskočil do takového polomódu letní přípravy na další sezonu.
Výhrou nad Nory jste si s předstihem zajistili čtvrtfinále. Na závěr skupiny vás ale čekají těžcí soupeři, nejdřív Švýcaři. Vnímáte, že tu mají opravdu silný tým?
Rozhodně. I proto jsem chtěl jít hned do tohohle zápasu. Abych se s kluky sladil a chytil zápasové tempo. Při vší úctě k Norsku. Víme, že Švýcaři mají daleko silnější tým.
