Čeští reprezentanti nakonec skončili na pátém místě, když v posledním zápase porazili Finsko 6:2.
Posledním výraznějším úspěchem tak zůstávají bronzové medaile z USA z před dvou let. Ale i šampionát v roce 2005 byl pro české juniory spíše výjimkou; od zisku titulu mistrů světa v roce 2001 se kromě zmíněného třetího místa probojovali už jen jednou do semifinále.
Letošní mistrovství se pro české reprezentanty do dvaceti let nevyvíjelo dobře od začátku. Paradoxně jeden z nejlepších výkonů podali hned v prvním zápase, který navíc prohráli. Rusku podlehli 2:3.
A přitom nebyli bez šancí. První třetinu o gól vyhráli, ale ve druhé části Rusové dokázali otočit. Podobně se vyvíjel i druhý zápas. Češi šli proti Finsku znovu do vedení, ale během prvních minut druhé třetiny dostali tři góly a nakonec odešli poraženi vysoko 2:6.
Po takovém vstupu do turnaje potřeboval český výběr k postupu do čtvrtfinále bezpodmínečně porazit dva papírově slabší soupeře, Bělorusko a Švýcarsko. Jenže Bělorusové porazili v prvním utkání Finy a ukazovali, že se s rolí outsidera smířit nechtějí, stejně jako Švýcaři.
Vydřený postup český výběr nepovzbudil
A to se také v obou důležitých zápasech potvrdilo. Bělorusko nakonec Češi zdolali 2:1, ale o vítězství se museli strachovat až do posledních vteřin. Nad Švýcarskem sice český výběr rychle vedl 3:0, ale soupeř dokázal na konci první a na samém začátku druhé třetiny snížit na 3:2.
Ve třetí části měli při českých vyloučeních Švýcaři šance na vyrovnání, nakonec se ale z gólu radovali Češi, kteří už vedení i přes velké šance soupeřů nepustili.
Česká juniorská reprezentace se tak dokázala prokousat do čtvrtfinále a čekalo se, jestli je těžce vybojovaný postup do klíčového zápasu dokáže nabudit ke zlepšenému výkonu proti domácímu Švédsku.
Nestalo se. Češi prohráli 1:5 a na šampionátu si tak připsali jen dvě těsná vítězství se soupeři, kteří nepatří ke světové špičce, a alespoň částečně si spravili reputaci v zápase o páté místo s Finskem, který vyhráli 6:2.
Ještě hůře na tom byli mladí reprezentanti Slovenska. V základní skupině nedokázali vyhrát ani jednou a reálně jim hrozilo vypadnutí z elitní skupiny MS.
Nakonec porazili ve skupině o udržení jen Bělorusko, ale zbylé výsledky jim zajistily setrvání v A skupině mistrovství světa. Kde hledat příčiny dlouhodobého ústupu české i slovenské juniorské reprezentace?
Příliš brzké odchody
Už dlouho se v českém i slovenském hokeji mluví o tom, že příliš mnoho mladých hokejistů odchází do zámoří, kde zkouší štěstí v juniorských soutěžích, zejména kanadské CHL. Vedle finančního ohodnocení si slibují i brzký vstup do NHL.
Vedle toho, že tím domácí kluby přicházejí o mladé talentované hráče, které vychovaly a za něž nedostávají ze zámoří adekvátní finanční náhradu, se ukazuje, že velká většina těchto mladíků si nakonec NHL stejně nikdy nezahraje.
| ČTĚTE VÍCE: Nespěchejte do NHL, radí hokejový výzkum Je brzký odchod mladých hokejistů z Evropy do zámoří šancí prorazit v NHL? Spíše ohrožení kariéry, kontruje nový výzkum hokejové federace. |
Podle Szymona Szemberga, který obsáhlý výzkum na zadání hokejové federace IIHF vypracoval, je největším nebezpečím právě brzký odchod mladých hráčů do zámoří.
Tam se i hokejista, který už třeba dvě sezony hrál kvalitní evropskou seniorskou nejvyšší soutěž a byl platným hráčem, musí vrátit mezi juniory. Podle Szemberga tak přichází o možnost dalšího rozvíjení hokejových dovedností, které by doma získal; v Kanadě na jejich osvojení není čas.
A tady hrozí nebezpečí i pro české reprezentační výběry, počínaje právě dvacítkou. Szemberg připomíná, že z českých juniorských týmů, které získaly v letech 2000 a 2001 tituly mistrů světa, není prakticky nikdo tahounem současné seniorské reprezentace, jak by se od takových hráčů očekávalo.
Reprezentační výjimkou může být třeba Martin Havlát, ale hráčů, kteří se naplno prosadili v NHL, najdeme na soupiskách juniorských mistrů světa naprosté minimum. To jsou třeba Rostislav Klesla, Josef Vašíček, Martin Erat nebo Radim Vrbata. Víc jich však není.
Szymon Szemberg varuje, že tento stav je způsobený právě hromadným exodem mladých talentovaných hokejistů z České republiky do zámoří. A pohled na letošní soupisky účastníků juniorského MS ve Švédsku mu dává zapravdu.
Většina Čechů i Slováků hraje v zámoří
Český tým z MS do 20 let se může (kromě Kanady a USA) pochlubit suverénně nejvyšším počtem hráčů kteří působí v zámoří. Na soupisce jich má hned 15. A zřejmě nepřekvapí, že v těsném závěsu se drží Slovensko, které má jen o dva zámořské juniory méně.
Naopak Rusko, které si v pátek zahraje proti Kanadě finále, našlo všechny reprezentanty v domácí soutěži! Podobně i obě severské velmoci Švédsko a Finsko mají v kádru jen po dvou hráčích, kteří působí v nějaké juniorské zámořské lize.
Srovnáme-li tato čísla a poslední umístění na mistrovství světa dvacetiletých, ukazuje se, že většina Čechů a Slováků, kteří působí v zámoří, není schopna konkurovat stejně starým hráčům ze švédské či ruské ligy.
Otázkou samozřejmě je, jaké by byly jejich výkony, pokud by zůstali v české extralize. Ale Vladimír Sobotka ze Slavie či vítkovický Tomáš Káňa dokázali, že i extraligový hráč může být oporou juniorské reprezentace.
