


Široká evropská kluziště patří do minulosti a všude by se mělo hrát na "nudli" jako v severoamerické NHL, nejlepší lize světa. V posledních letech převládá v Evropě právě takový sentiment. Přímo v zámoří je přitom úzký led kontroverzním tématem, nikoliv nezpochybnitelným ideálem.

Čekalo se, že se - stejně jako v Pekingu 2022 - nebude hrát na „letišti“ s 30metrovou šířkou. Když ale vyšlo najevo, že hokejový turnaj na únorové olympiádě v Miláně neproběhne ani na ledě se zámořskými rozměry, nýbrž ještě menšími, vyplulo v NHL na povrch dlouhodobě diskutované téma.
„Vždyť už hřiště v NHL jsou příliš malá,“ prohlásil bez okolků Mike Sullivan, vysoce uznávaný kouč newyorských Rangers, který má v životopise dva Stanley Cupy s Pittsburgem a na olympiádě povede Spojené státy.
Pro připomenutí - v Miláně se bude hrát na ledě s mírami 60 × 26 metrů, v NHL je to zhruba 61 × 26 metrů (v imperiálních jednotkách 200 × 85 stop).
Ani větší z těchto rozměrů Sullivanovi nestačí. „Navzdory vývoji ledního hokeje a vývoji samotných hokejistů pořád hrajeme na stejně velkém ledě jako hráči v 50. letech,“ podivil se 57letý trenér. „Dnešní hokejisté jsou přitom větší, silnější a rychlejší než kdykoliv předtím. Tím pádem se hrací plocha zmenšuje, a to každý rok, i když fyzicky zůstává stejná.“
Leckoho v Evropě mohou taková slova zarazit, neboť na starém kontinentě je teď zámořské hřiště brané jako vynález, z něhož je třeba si vzít příklad.
Padají argumenty, že osekané kluziště přináší vyšší tempo, více šancí či tvrdých střetů a celkově atraktivnější hru.
Proto se hokejová federace IIHF už v případě olympiády v Pekingu 2022, kde přitom nestartovaly hvězdy NHL, přičinila o 26metrovou „nudli“. Tradice širokého kluziště pod pěti kruhy ustoupila do pozadí.
Třicetimetrová „letiště“ sice federace nezakázala, ostatně na nich proběhlo uplynulé mistrovství světa dospělých ve Švédsku a Dánsku, ale trend je jasný.
Řídí se jím i řada evropských klubů. V české extralize naskočily na typicky severoamerickou šířku ledu Karlovy Vary, Litvínov či Kladno.
V samotné NHL přitom úzké hřiště není žádnou posvátnou krávou. Ač Sullivanovy výroky mohou působit překvapivě, nejsou ničím novým.
Když kanadský časopis The Hockey News v nultých letech tázal desítky hráčů NHL, jak zlepšit hokej v zámořské lize, nejčastěji padal návrh na rozšíření ledové plochy. Jako jediný zazněl od více než 20 procent respondentů.
Částečným důvodem možná bylo, že nedlouho předtím, v únoru 2002, proběhl na širším kluzišti olympijský turnaj v americkém Salt Lake City. Pohledným hokejem a vysněným finále USA - Kanada vzbudil v Severní Americe obří ohlas.
Ve zmíněné anketě sice hráči nutně nevolali po 30metrovém „letišti“, ale kompromis mezi ním a zámořskou „nudlí“ našel výraznou podporu.
Později téma otevřel i slavný funkcionář Brian Burke, který mimo jiné prozradil, že v neoficiálním hlasování v desátých letech se pro rozšíření hřiště vyslovilo 24 z tehdejších 30 generálních manažerů NHL.
On sám je velkým podporovatelem této myšlenky. „Cítím to tak už dlouho,“ řekl v roce 2016 kanadské stanici TSN. „Když jsem byl generálním manažerem Vancouveru (v letech 1999 až 2004 - pozn. red.), přišlo mi, že pro náš tým plný velikých a šikovných hráčů je led příliš malý. Měl jsem za to, že omezuje naši schopnost podávat vynikající výkony. Tím to pro mě začalo.“
Konkrétně by Burkovi stačilo pět stop navíc, celkově tedy 27,4 metru široké kluziště. „Myslím, že by to mělo velký vliv na kvalitu hokeje,“ připojil.
Hlavní důvod, proč navzdory dlouhodobé vůli ke změně vše zůstává při starém, nepřekvapivě tkví v penězích.
Stadiony NHL jsou už vybudované pro typickou „nudli“. Základ jí dal montrealský Victoria Skating Rink s rozměry 62,2 × 24,4 metru, kde roku 1875 proběhl první hokejový zápas v kryté hale.
Přestavba současných svatostánků by vyšla draho, a to nejen kvůli rekonstrukci samotné. Po nutném odstranění sedaček hned u ledu by se snížila celková kapacita - často vyprodaných - hal.
Opačným směrem než Evropa tak zámoří v dohledné době nejspíš nepůjde. Ne však proto, že by 26metrová šířka ledu byla jasným ideálem.



Po ruských nočních útocích je na Ukrajině více než 1,2 milionu lidí bez dodávek elektřiny. Uvedl to v sobotu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. V Kyjevě se v důsledku útoků podle starosty Vitalije Klička ocitlo téměř 6000 budov bez dodávek tepla.






Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.



Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se pokouší vytvořit novou Organizaci spojených národů (OSN), jejímž jediným vůdcem by byl on sám. Reagoval tak na Trumpův návrh na zřízení Rady míru, uvedla agentura AFP.



Poté, co vydatné deště a povodně postihly Mosambik a další státy jižní Afriky, varují úřady v zaplavených městech a obcích před výskytem krokodýlů. Při záplavách v zemi zahynulo nejméně 13 lidí, tři z nich podle agentury AP usmrtili právě tito plazi.