Do funkce jste nastoupil v lednu a od té doby jste mluvil o přípravě kádru na novou sezonu. Ta naostro začne za dva týdny, jaké jsou vaše pocity?
Sezona začne za dva týdny, ale proces stavby kádru vlastně nikdy nekončí. Je to celoroční hledání ideálních řešení a reagování na situace, kdy se někdo zraní, někomu se nedaří nebo někdo nepracuje podle představ. Na konci přípravného období ale máme dobrý pocit. Věříme tomu, co tady máme, a doufáme, že zůstaneme zdraví, vyhnou se nám zranění a že se zúročí dřina, kterou hráči podstoupili.
Kádr se docela podstatně proměnil, mění se s tím výrazně i herní styl Mladé Boleslavi?
Nová filozofie začala už před mým nástupem, už když se vyměnili trenéři a nastoupili Miloš Hořava, Radim Rulík a Pavel Patera. Nastavili směr, Miloš odešel, ale i bez něj se to trenéři snaží udržet. V přípravě měli prostor herní styl pilovat k obrazu svému, v rozehrané sezoně na to nebylo tolik času. Kluci ví, co po nich trenéři chtějí, ale ukáže se to až na ledě v extralize.
Nejzvučnější letní posilou je obránce Martin Ševc, který přišel z Liberce. Jak těžké bylo dostat do týmu hráče jeho formátu?
Naprosto jednoduché (úsměv). Byli jsme spolu nějakou dobu v kontaktu, představil jsem mu svou vizi, jak by měla Mladá Boleslav po sportovní stránce fungovat, jak chci tým skládat a jakou bude mít Martin roli. Z tohoto pohledu to nebylo nic zvláštního.
Extraligový seriál
Před startem nadcházejícího ročníku extraligy vám prostřednictvím témat či rozhovorů představujeme všech 14 klubů nejvyšší hokejové soutěže.
1. Vítkovice, 2. Olomouc, 3. Zlín, 4. Litvínov, 5. Třinec, 6. Kometa, 7. Pardubice, 8. Mladá Boleslav, 9. Karlovy Vary, 10. Sparta, 11. Plzeň, 12. Liberec, 13. Hradec Králové, 14. Kladno
Ševc je třeba po Jakubu Klepišovi a Michalu Vondrkovi dalším hráčem s obrovskými zkušenostmi, jehož příchod potvrzuje, že Mladá Boleslav se stává pro hokejisty zajímavou štací.
Je to tak, těší nás to. Teď to není jen Martin, stejný případ je třeba David Cienciala, který přišel z mistrovského Třince, nebo Radim Zohorna, kterého se nám vloni povedlo získat z Brna výměnou za Jakuba Orsavu. Já se všemi hráči proberu svou představu, stanovíme si adekvátní podmínky a pak je na nich, jak se rozhodnou. Nikdy nešlo o žádné extrémní přeplácení nebo přemlouvání. Takovou cestou ani nikdy v budoucnu jít nechci.
V roce 2016 došla Boleslav do semifinále, ale od té doby se udělalo i na postu trenéra spoustu změn. Cítíte, že s trenéry Rulíkem a Paterou by se konečně mohlo podařit tým stabilizovat? V minulé sezoně vytáhli mužstvo po špatném začátku do play off.
Bylo by to výborné. Čím stabilnější to je, tím lépe. Když se pořád mění trenéři a hráči, nemá tým svou tvář a pořád se buduje něco nového. Trenéři Hořava, Rulík a Patera něco začali, rozhodli jsme se, jak budeme mužstvo skládat, a v letní přípravě trenéři pokračovali v rozjeté práci. Teď se bude všechno odvíjet od výsledků. Všechny týmy nemůžou být v první čtyřce, někdo bude prohrávat a bude muset reagovat. My v tomto nejsme výjimka.
Zavládlo v klubu v minulé sezoně po příchodu trojice trenérů nadšení z toho, jak Boleslav pozvedli? Autorita a respekt se u nich snoubí se zápalem pro hokej.
Byl to i důvod, proč jsem se k týmu na pozici sportovního ředitele přidal už v lednu. I do té doby jsem byl na zimáku každý den, trénoval jsem třídu svého nejstaršího syna a Miloš Hořava mě párkrát poprosil, jestli bych nešel na led s áčkem a neřekl svůj názor. Ano, byl jsem z práce trenérů nadšený a i kvůli nim jsem do toho šel. Máme podobné vidění hokeje, mrzí nás, že už tady Miloš v nadcházející sezoně nebude, ale jsme v kontaktu a pořád spolu něco konzultujeme. Vážím si toho a doufám, že Radim s Pavlem udrží směr, s kterým přišli vloni.
Měl jste pocit, že se jim povedlo i srovnat kabinu? Majitel klubu Jan Plachý mluvil před jejich příchodem o tom, že by si někteří hráči měli zkusit dřinu v továrně Škody.
Myslím, že změny ve složení týmu mluvily samy za sebe. Hráče, které jsme tady chtěli mít dál, jsme podepsali a jsou s námi. Ti, které jsme mít nechtěli, už tu nejsou, přestože měli smlouvy. Je to pořád krátká doba, za dva měsíce nebo tři měsíce v létě nejde vyměnit půlku týmu, ale atmosféra v kabině je teď dobrá. Noví kluci dobře zapadli, v přípravě se hodně náročně trénovalo a teď už se všechno ladí ke startu. Ten bude velmi důležitý.
Jak důležité je v menším městě jako Mladá Boleslav sepětí hráčů s klubem a místem, o kterém také majitel Plachý mluvil?
Podle mě je to klíčové. Jádro by měli tvořit kluci, kteří mají ke klubu vztah, kteří třeba v Boleslavi vyrostli. Také proto jsem už v lednu říkal, jak důležité je propojení áčka s mládeží. Kluci v žácích, dorostu a juniorech musí cítit šanci, musí se s nimi pracovat tak, aby se do áčka mohli dostat a hrát tam důležitou roli. Je to dlouhodobější proces, výsledky se uvidí třeba až za tři roky.
Jako hráč jste sám potřeboval cítit, že do města patříte? Zajímal jste se o věci okolo, abyste dal najevo, že vám na klubu a městu záleží?
Ano, nejvíce asi ve Phoenixu, kde jsem strávil největší část kariéry. Za tu dobu si vytvoříte vztah k lidem a místu. Proto je potřeba držet jádro týmu pohromadě. Vybrat správné lídry a obalovat je posilami nebo svými odchovanci. Je potřeba vytvořit charakter týmu, který se projeví v krizových situacích. V každé sezoně přijdou, ale když je tým zdravý, překoná je jednodušeji.
Změny v kádru Mladé Boleslavi:
Odchody: Jan Hanzlík (konec kariéry), Oldrich Kotvan, Dominik Pacovský (oba konec smlouvy), David Němeček (Lukko Rauma/Finsko), Jiří Říha (Litvínov), Tomáš Knotek (Karlovy Vary), Lukáš Volf, Martin Procházka (oba Vsetín), Martin Látal (Pardubice).
Příchody: David Cienciala (Třinec), Mitchell Fillman (České Budějovice), Jan Stránský (Chomutov), Martin Ševc (Liberec), Adam Zbořil (Nové Zámky/Slovensko), Sabahudin Kovačevič (Karlovy Vary), Marek Hrbas (Chabarovsk/KHL).
Aktuální k 31. srpnu 2019.
Předpokládám, že ambice pro tuto sezonu budou hlavně se dostat do play off a tam už se může stát cokoliv. Ale máte stanovený časový horizont, ve kterém byste chtěli v Boleslavi bojovat o nejvyšší příčky?
Nemá cenu si říkat, že chci skončit druhý, čtvrtý nebo osmý. Umístění na konci sezony je vždy potřeba brát v kontextu toho daného roku. Někdy si člověk může gratulovat, že podle průběhu sezony skončil šestý, jindy skončí druhý a říká si, že promarnil dobrou šanci. Chceme jít krok po kroku a zároveň mít co nejvyšší cíle. Podle průběhu sezony budeme chtít skončit co nejvýše, ale teď nemá cenu mluvit o konkrétní příčce.
Jak se po osmi měsících cítíte v pozici sportovního ředitele?
Naskočil jsem do toho těsně před koncem přestupního termínu a v době, kdy se pomalu začínají rozjíždět jednání do příští sezony. První měsíc byl pro mě hodně náročný, postupně se to uklidnilo a začal jsem se soustředit více na práci s mládeží. Celkově je to práce, která zabere hodně času, ale z toho, co jsme za těch osm měsíců odpracovali, bychom teď mohli těžit. Už se bude pracovat opravdu jen na hokeji. Jsem rád, že na tu na práci nejsem sám, je to zásluha celého kolektivu. Povedlo se poskládat partu lidí, kteří vidí hokej podobně.
Vaším asistentem se stal Václav Nedorost, který do nové práce skočil také hned po konci kariéry. Možná si nepředstavoval, kolik času ta práce spolkne.
Zmiňoval jsem práci s mládeží, k tomu je to samozřejmě telefonování s agenty, skautování hráčů, zjišťování informací. Máme to rozdělené a oba chodíme i na led, pomáháme žákům, dorostencům a juniorům s tréninky. Podle mě je hodně důležité, že můžou kluci pracovat s lidmi, kteří jim předají zkušenosti ze svých kariér a vychovávají je k velkému hokeji.
Nepřemýšlel jste po návratu z NHL, že byste Boleslavi pomohl na ledě ještě jako hráč?
Věděl jsem, že jakmile ve svých letech skončím v NHL, bude to pro mě opravdu konec kariéry. Mám tři malé děti, první rok byl pro nás náročný už jen kvůli samotnému přesunu z Ameriky a zařizování různých věcí tady. Hrát jsem nechtěl, ale ve hře byla varianta, že se zapojím do fungování klubu. Rok jsem nechtěl dělat vůbec nic, nakonec jsem to vydržel jen půl roku (úsměv). Zapojil jsem se dříve, než jsem čekal, nicméně už jsem říkal, že to není jen o mně.
Uvažujete o tom, jak dlouho se dá vaše současná práce dělat?
Asi to není něco, co bych chtěl dělat "do důchodu". Ať už kvůli času, dětem, nebo i jiným aktivitám. Naopak si myslím, že když se povede nastavit systém, může se pak do něj nasadit kterýkoliv jiný člověk a mělo by to fungovat. Není to práce, která by stála na jediném jménu.
