Na konci června jste ukončili suchou přípravu a hráči dostali více než tři týdny na individuální trénink. To je už ověřená praxe?
Kluci trénují individuálně, ale děláme to tak kvůli tomu, aby si od sebe trochu odpočinuli. Devět nebo deset měsíců pak budou pořád spolu, potřebují nějaký psychický oddech. Dřív se první tři týdny v červenci braly jako volno, ale hráči stejně sami trénovali. Jsme rádi, že se nám zatím nikdo nezranil, a myslím, že za šest dní budou všichni připraveni ke startu na ledě.
Součástí první poloviny přípravy byl i vojenský výcvik v Hranicích na Moravě. Splnila tato akce svůj účel?
Rozhodně. Byl to takový teambuilding, kluci nakoukli do jiného prostředí. Zjistili, jak to u vojáků funguje, byl to zážitek i pro nás trenéry. Vojáci nám vysvětlili, co všechno je potřeba k přežití, a seznámili jsme se s různými věcmi, které v běžném životě nepotkáme. Bylo to inspirativní.
Váš trenérský kolega Zdeněk Moták říkal, že se pořádně zapotil…
Samozřejmě, jako trenéři jsme součástí týmu. Nemůžeme stát bokem, nebylo by to správné (úsměv).
Co vás nejvíce bavilo?
Měli jsme teoretickou přípravu, kde jsme se dozvěděli, jak si postavit přístřeší nebo i jak si vykuchat a připravit pstruha. A pak jsme tyto a další podobné úkoly plnili ve skupinkách. Brodili jsme i Bečvu, bylo to výborné.
Extraligový seriál
Před startem nadcházejícího ročníku extraligy vám prostřednictvím témat či rozhovorů představujeme všech 14 klubů nejvyšší hokejové soutěže.
1. Vítkovice, 2. Olomouc, 3. Zlín, 4. Litvínov, 5. Třinec, 6. Kometa, 7. Pardubice, 8. Mladá Boleslav, 9. Karlovy Vary, 10. Sparta, 11. Plzeň, 12. Liberec, 13. Hradec Králové, 14. Kladno
Zrovna týmovost a semknutost party jsou ve hře Olomouce každou sezonu zásadní. Prezentujete se jako tým bez větších individualit.
Jasně. Jsme rádi, jak to uvnitř týmu funguje. Tím výcvikem jsme chtěli letní přípravu trochu zpestřit a myslím, že hráči byli spokojení.
Za poslední čtyři sezony hrála Olomouc třikrát čtvrtfinále play off. Podařilo se klub od postupu v roce 2014 v extralize stabilizovat?
Věřím, že ano. Už jsme se v extralize usadili, ale abychom se stali tradičním účastníkem, to nám ještě bude chvilku trvat. Je potřeba výkony a výsledky opakovat třeba deset let, případně se pořád někam posouvat, a pak si myslím, že se zařadíme po bok týmů, které jsou v extralize už dlouho.
V minulé sezoně nechybělo mnoho, aby si Olomouc zahrála v semifinále. Jak se s odstupem času díváte na vyřazení v sedmém zápase s Plzní?
Vnímám to pořád stejně jako po vyřazení. Je to velká škoda, stále mě to mrzí. Chyběl malinký kousek, měli jsme na to, ale sedmý zápas nám nevyšel. Musíme se to pokusit v příštím roce ještě pozvednout.
Co s vámi dělá, když se o Olomouci mluví jako o týmu, který vyznává urputný a defenzivní styl hokeje?
Moc nadšený z toho nejsem. Já si nemyslím, že jsme defenzivní tým. Dáváme málo gólů, nemáme bohatou produktivitu, ale co se týče hry, rozhodně nevyznáváme nijak zvlášť defenzivní taktiku.
Změnilo se to ještě více po odchodu trenéra Zdeňka Venery?
Ani za jeho časů jsme nehráli jen defenzivu. Možná se to teď trochu změnilo, ale nejsou to velké změny. Tým se nějak vyvíjí, nicméně není to tak, že bychom od loňského roku začali hrát úplně něco jiného. Zdeněk zdejšímu hokeji za tři roky hrozně pomohl, dostali jsme se do povědomí ostatních a pořád děláme kroky dopředu.
Cítíte z pozice jednatele a vlastníka klubu, například při jednáních s partnery a sponzory, že má olomoucký hokej silnější zvuk než dříve?
Určitě ano, ale stejně jsou ta jednání těžká. Sportovní stránka je dobrá, jenomže shánění peněz je i přesto složité. Je to boj o každou korunu.
Jakou pozici má hokej ve městě?
Diváků chodilo v minulé sezoně hodně. Hokej a fotbal jsou v Olomouci dva nejpopulárnější sporty a jsme rádi, že na nás chodí v průměru čtyři tisíce lidí. Doufám, že ještě pár stovek navíc si cestu najde.
Změny v kádru Olomouce:
Odchody: Aleš Jergl (Hradec Králové), Miroslav Holec (České Budějovice), Jakub Galvas (Jukurit/Finsko), Bruno Mráz (Zvolen/Slovensko), Robin Staněk (konec smlouvy).
Příchody: Marek Hecl (Trenčín/Slovensko), Lukáš Klimek (Sparta), Alex Rašner (Havířov), Tomáš Valenta (Zlín).
Aktuální k 16. červenci 2019.
Velkým tématem je olomoucký stadion. Jak to vypadá s plány na stavbu nové haly, které v zimě oprášilo nové vedení radnice?
Těžko říct, je to běh na dlouhou trať. Už jsme na to zvyklí, ale opravdu bychom potřebovali alespoň opravit náš stadion, když už ne postavit nový. Diváci by si to zasloužili. Jako klub bychom potřebovali i druhou ledovou plochu, která je strašně důležitá pro výchovu mladých hráčů.
Jsou tedy v plánu nějaké rekonstrukce stávající "plecharény"?
Něco je ve hře, ale není to nic jistého. Bohužel ten stadion není náš, patří městu a je otázka, jak se k tomu město postaví. My můžeme jen hrát a snažit se to ovlivnit takhle. Není to jednoduché.
Na druhou stranu je to olomoucké specifikum a soupeři neradi na promrzlý stadion jezdí.
To je pravda. Pokud to vezmeme jako nějakou muzeální stavbu, je to tak, ale bylo by lepší mít ten stadion aspoň opravený.
Kádr se po úspěšné sezoně měnil jen minimálně, spekulovalo se o možném odchodu Zbyňka Irgla do Sparty. Zůstává v Olomouci?
Zbyněk má smlouvu na další sezonu, takže jeho odchod není aktuální. Pro nás je to klíčový hráč na ledě, se svou produktivitou, ale také v kabině.
Překvapilo vás, jak se mu uplynulá sezona povedla?
Málokdo čekal, že dá tolik gólů a bude tak produktivní (Irgl v 38 letech nasbíral v 49 zápasech 23 gólů a devět asistencí, pozn. red.). Když ale na druhou stranu vidím, jak se ve svém věku připravuje, jak k hokeji přistupuje, ani se tomu výsledku nedivím.
Pátou sezonu v Olomouci začne brankář Branislav Konrád. Dříve se říkalo, že všechno stojí a padá s jeho výkonností, ale Jan Lukáš v minulé sezoně ukázal, že mu může konkurovat.
Honza už v minulé sezoně odchytal dost zápasů. Počítáme s tím, že se o minuty podělí i v nadcházejícím ročníku, vyrovnaná dvojice gólmanů by měla být naší výhodou. Uvidíme, jak to bude vypadat na ledě.
Chcete ještě doplnit kádr?
Nejspíš už zůstane takový, jaký je. Leda by se někdo na trhu objevil a měli bychom velký zájem. Ale ta pravděpodobnost už není moc velká.
Dá se už nyní, necelé dva měsíce před startem extraligy, vyhlásit konkrétní cíl? Říkal jste, že se chcete zase o krůček posunout. Znamená to postup do semifinále?
Byli bychom za to rádi, ale musíme si klást postupné cíle. Nechci zatím vyhlašovat nic velkého. První postupný cíl je nebýt poslední. Druhý dostat se do desítky. Bylo by super, kdybychom byli rovnou v šestce. Ale mohou nastat zranění, týmový kolaps. Bude na nás, jak se s tím porveme.
