Praha - Ovečkin, Malkin, Dacjuk, nebo dříve Bure, Fjodorov či Fetisov a řada jiných. Ruské hokejové hvězdy se výrazně podílejí na novodobé historii NHL. Málokdo už si dnes vzpomene, že na začátku ruské, nebo tehdy ještě sovětské, expanze stál komplikovaný přestup Alexandra Mogylného.
V roce 1989 to byla nejen pro hokejový svět senzace. Šikovný dvacetiletý mladík sovětské reprezentace utekl po vítězství na mistrovství světa ve Švédsku od svého týmu s tím, že už nejspíš nikdy znovu neuvidí svoji rodinu.
Převládla touha zahrát si v NHL v dresu Buffala Sabres, v němž si vybral symbolicky číslo 89. A i když se to tehdy možná nezdálo, Mogilny udlěl zřejmě nejlepší rozhodnutí svého života.
V zámoří vyhrál slavný Stanley Cup, vydělal si zhruba 50 milionů dolarů a dvakrát dosáhl na magickou střeleckou hranici 50 gólů za sezonu.
Čtěte také:
Rusko vzkazuje NHL: Zaplaťte za Ovečkina a Malkina!
Radulov utekl domů. Startuje ruská válka s NHL?
Žije v Malibu a v Miami a do rodného Chabarovsku na rusko-čínskou hranici si může zajet, kdy se mu zamane.
Získané finance a know how z prostředí špičkového hokeje nyní uplatňuje v tamním Amuru Chabarovsk.
Jak připomíná Ken Cambell na stránkách mezinárodní hokejové federace, historickým paradoxem je, že Mogylny nesnášel despotického kouče Viktor Tichonova, jenž symbolizoval sovětskou éru a jehož vnuk se stejným jménem nyní hraje v NHL.
Mogilny si před dvaceti roky splnil životní sen, ale na podrobnosti svého útěku si už nevzpomíná.
Článek pokarčuje pod videem
"Proč jsem to tehdy udělal? Kvůli svobodě. Když ptáci mohou létat a ryby plavat, proč by se člověk neměl chtít volně pohybovat po světě, aniž by byl neustále sledován. Bez svobody to není život. Je to jako být v kleci. Pro mě stejné jako být mrtvý," cituje momentálně čtyřicetiletého Mogilného web IIHF.
Jsem svobodný? ptal se
Bývalý generální manažer Buffala Gerry Meehan si podrobnosti Mogylného transferu dobře pamatuje. Byl to on, kdo si vybral ruskou hvězdu v pátém kole draftu NHL.
"Nikdy bych tu volbu nevyužil, kdybych si nemyslel, že k nám může přijít. Říkali jsme si: neexistuje, abychom toho chlapíka nedostali. Na to je to moc velká hvězda. Říkal jsem si, že stejně dříve či později budou muset Rusové nechat hrát své hokejisty i jinde než na mistrovství světa nebo olympiádě," vzpomíná Meehan.
Jeho plán na "únos" ze Stockholmu nakonec nabral v realitě dramatičtější ráz. Jeho lidé jezdili se ruským hráčem po švédském venkově, zatímco Meehan vyřizoval potřebné dokumenty na americké ambasádě.
Sověti podle něho odposlouchávali hráčům telefony a věděli, že se kolem Mogilného něco chystá. Všichni si oddechli až za bezpečnostní zónou na letišti.
"Ptal se mě svojí lámanou angličtinou: Už jsem teď svobodný? A já mu odpověděl: Ano, jsi svobodný. Pak šel a koupil si pivo. Nemohl tomu uvěřit. Řekl svobodný, ne v bezpečí, nebo tak něco. To mi přišlo dojemné," vzpomíná Meehan.
Pět měsíců před tím se na turnaji v Calgary podobně oddělil od československé reprezentace Petr Nedvěd.
Po Mogilném pak odešli do NHL další hvězdy jako Larionov, Krutov, Makarov a Fetisov, které k tomu ale dostali svolení od sovětské strany.
