Nejvyšší soud potvrdil trest za korupci

ČTK
13. 9. 2006 17:14
Praha - Nejvyšší soud odmítl dovolání prvního odsouzeného rozhodčího za fotbalovou korupci, Vladimíra Pastyříka, a s definitivní platností posvětil všechny argumenty odsuzujícího verdiktu.

Pastyřík se hájil v podstatě shodně jako dosud nepravomocně odsouzení Horník a spol. Bývalému manažerovi fotbalové Viktorie Žižkov Ivanu Horníkovi a desítce rozhodčích a delegátů fotbalového svazu souzených za korupci se tak snižují šance, že se jim podaří přesvědčit českou justici o legálnosti jejich počínání.

"Dovolání pana Pastyříka bylo odmítnuto jako zjevně neopodstatněné," řekla ve středu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 3 Markéta Polanecká, která vynesla odsuzující verdikt i nad Horníkem a spol.

Jejich odvoláními se bude na konci září zabývat Městský soud v Praze. Pastyřík byl souzen v odděleném procesu, protože pracoval jako policista. Stíhání příslušníků policie totiž podléhá jinému režimu.

Pastyřík ve středu uvedl, že jej postup soudkyně Polanecké zaskočil, proti rozsudku prý podá ústavní stížnost. "Zaráží mě, že jsem s rozsudkem nejvyššího soudu nebyl seznámen první já, ale zástupci médií. Plné znění rozsudku sice přesně neznám a musím se poradit s právníkem, ale určitě proti němu podám ústavní stížnost," řekl Pastyřík.

Pastyřík byl potrestán za to, že si nechal slíbit 30.000 korun jako úplatek za ovlivnění předloňského utkání mezi Viktorií Žižkov a Brnem ve prospěch pražského klubu. Soudy mu uložily osmiměsíční podmíněný trest s odkladem na dva roky, pokutu 30.000 korun a také tříletý zákaz výkonu funkce rozhodčího.

Pokud by pokutu nezaplatil, šel by na dva měsíce do vězení. Pastyřík se však rozhodl pokutu uhradit, soudkyně mu umožnila splátkový kalendář.

Bývalý policista od počátku tvrdil, že je nevinen. Hlavním důkazem proti Pastyříkovi je podle soudů odposlech telefonního hovoru mezi ním a Horníkem. Ten mu dva dny před utkáním nabídl "třicetník" - v korupční hantýrce úplatek ve výši 30.000 korun.

Pastyřík se hájil tím, že když s Horníkem telefonoval, byl ve sklepě a kvůli špatnému signálu mu vůbec nerozuměl. "Tu část hovoru o úplatku jsem neslyšel," řekl. Soud mu ale neuvěřil, protože v rozhovoru přitakával a neřekl, že neslyší.

Pastyřík podle Polanecké v dovolání stejně jako Horník a spol. při prvoinstančním procesu mimo jiné tvrdil, že odposlech byl nasazen v rozporu se zákonem, zpochybňoval také osobnost soudce, který odposlechy povolil.

"To není pravda, tuto skutečnost jsme nikdy v celém případu nezpochybňovali. Nové skutečnosti ohledně soudce, který povolil odposlechy, se objevily až v kauze Synot po jeho prvním výslechu  na začátku letošní září," uvedl Pastyřík.

Skutečnost, že se Nejvyšší soud s názory Polanecké v případě Pastyříka ztotožnil, naznačuje, že podobný postoj by mohl zaujmout i v dalších případech.

Horník dostal za korupci zatím nepravomocně sedm měsíců vězení s podmíněným odkladem na pět let, pokutu ve výši 900.000 korun a zákaz činnosti na deset let. Podle obvodního soudu nabízel úplatky rozhodčím a delegátům fotbalového svazu.

Soud rozhodl i o vině deseti rozhodčích a delegátů, kteří si podle něj nechali úplatek úmyslně slíbit. Všem uložil podmíněné tresty, pokuty podle výše slíbeného úplatku od 30.000 do 150.000 korun a zákazy činnosti trvající od tří do pěti let.

V kauze již byl pravomocně odsouzen vedle Pastyříka také delegát svazu Jiří Vlček, který jako jediný přijal trest ve zkráceném soudním řízení. Vlčkovi bylo jako jedinému prokázáno i přijetí úplatku.

 

Právě se děje

Další zprávy