


Při aktuálních událostech spojených s útokem USA a Izraele na Írán je velmi složité představit si, že by Íránci za tři měsíce nastoupili na fotbalovém mistrovství světa v Americe, kam se kvalifikovali. Ostatně i dřívější zápasy Íránu se Spojenými státy byly kvůli politickým vztahům mimořádně exponované.

Írán je v poslední době tradičním účastníkem fotbalových MS. Kvalifikoval se počtvrté v řadě a letos v červnu by měl hrát v USA ve skupině s Novým Zélandem, Belgií a Egyptem.
Avšak za současné situace je to jen stěží představitelné.
Bizarní nápad, že jeho utkání proti Egyptu budou provázet oslavy LGBTQ+ komunity, který v médiích rezonoval před několika měsíci, se teď jeví jako nejmenší problém.
Poté, co v důsledku americko-izraelského úderu zemřel íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, šéf íránského fotbalu Mehdí Tádž prohlásil: "Po tomto útoku je jasné, že nemůžeme hledět k MS s nějakou nadějí.“
"Americký režim zaútočil na naši vlast a tento incident nezůstane bez odezvy," dodal Tádž.
Načež Mezinárodní fotbalová federace FIFA zatím jen sdělila, že situaci sleduje.
A zatímco letos by na sebe Američané s Íránci mohli narazit teoreticky až ve vyřazovací fázi turnaje, v letech 1998 a 2022 se střetli ve skupině.
První z těchto duelů byl na šampionátu ve Francii už dlouho dopředu označován jako "politicky nejnabitější v historii mistrovství světa“.
Vztahy obou zemí byly i v té době velmi napjaté. Ať už kvůli dlouhému věznění amerických diplomatů v Teheránu na konci 70. let, nebo kvůli americké podpoře Iráku ve válce s Íránem v 80. letech.
Írán byl při utkání v Lyonu veden jako hostující celek a podle protokolu měl jako první vykročit ke klasickému podání rukou. Jeho hráči však dostali z nejvyšších vládních míst příkaz tento tradiční akt nedodržet, jinak budou staženi z turnaje.
"Proto se vymyslel kompromis, že proti protokolu vykročili za soupeřem Američané. Chtěli jsme, aby ten zápas byl hlavně o fotbale,“ popisoval tehdejší zástupce FIFA Mehrdad Masoudi s odstupem času.
A místo napjaté atmosféry byly k vidění úsměvy. Američané dokonce dostali od Íránců kytice bílých růží jako symbol míru.

"Rozhodli jsme se udělat něco speciálního a ukázat, že jsme tady kvůli souboji na hřišti, ne ničemu jinému,“ vysvětloval íránský trenér Džalal Talebí.
Samotný zápas proběhl relativně v klidu. Írán vyhrál 2:1, čímž USA ztratily šanci na postup a trenér Američanů Steve Sampson se naopak zlobil, že své svěřence nemotivoval politicky.
V táboře soupeře prý totiž nebylo vše tak harmonické, jak by mohlo gesto s bílými růžemi napovídat.
"Talebí se mi později svěřil s tím, že o přestávce přišli do šatny vládní zástupci a zabavili íránským hráčům pasy. Bylo jim řečeno, že pokud USA neporazí, nebudou v Íránu vítáni,“ vyprávěl Sampson.
"My jsme se soustředili jen na fotbal a zpětně vím, že to byla chyba. Teď bych hráče naladil na jinou notu. Íránský režim uškodil tolika Američanům, mohli jsme hrát za ně,“ přidal.
Odvetu na MS v Kataru o 24 let později už zvládl americký tým lépe, navíc právě díky vítězství 1:0 proti Íránu postoupil ze skupiny do osmifinále.
Íránci ale na posledním světovém šampionátu zaujali hlavně gestem před zápasem proti Anglii. Při nástupu na hřiště nezpívali svou hymnu.
Chtěli tím projevit solidaritu s protivládními protesty, které v Íránu koncem roku 2022 propukly po smrti mladé Kurdky. Mahsá Amíníová tehdy zemřela ve vazbě poté, co byla zadržena kvůli špatně nasazenému hidžábu.
Mimochodem kvůli své podpoře protestujících se v té době dostal do potíží také nejslavnější íránský fotbalista Ali Daeí, bývalý hráč Bayernu a autor 109 reprezentačních gólů, jehož rekord dlouho naháněl Cristiano Ronaldo.
V Íránu mu zavřeli jeho zlatnictví a restauraci, vzali Daeímu i cestovní pas a letadlo s manželkou a dcerou fotbalisty, směřující do Dubaje, přinutili přistát v Perském zálivu.
Jak geopolitické záležitosti a aktuální konflikt na Blízkém východě ovlivní letošní šampionát, na to teď bude čekat celý fotbalový svět.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Květnová čistka followerů na Instagramu, kterou uživatelé a zahraniční média označili jako „Great Purge of 2026“, znovu otevřela otázku, kolik sledujících u influencerů představuje skutečné lidi a kolik jen neaktivní, spamové nebo uměle nafouknuté účty.



„Chceme ukázat zásadní AI trendy v oblasti práce a zaměstnávání v Česku, kam se posunuly a jak by se měly nově nastavit, aby co nejvíce prospěly budoucnosti tuzemské ekonomiky,“ zve na summit Trendy práce 2026 s podtitulem AI jako příležitost pro rychlejší růst, jeden z řečníků, generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek.



Jeho satirickému oku neunikl Barack Obama, Margharett Tetcherová, Nicolas Sarkozy, ale třeba ani Woody Allen, Beatles nebo Mick Jagger. V dětství astmatický klučík se během pár let proměnil v jednoho z nejrespektovanějších světových karikaturistů a oženil se s bývalou přítelkyní Paula McCartneyho, půvabnou herečkou Jane Asherovou. Letošního 1. června oslaví 90 let.



Měsíc po ostře sledovaných volbách mají Maďaři novou vládu, jejíž členové v úterý složili v parlamentu sliby. Ve středu se má sejít na svém prvním zasedání, po 16 letech u moci její předseda Péter Magyar (Tisza) vystřídal dosavadního premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Živé vysílání předávání moci na sociálních sítích nicméně okořenil, když ukázal skartovačky v sídle svého předchůdce.