Praha - Podceňovat Itálii se nevyplácí.
Přestárlý kádr, těžká základní skupina s Ghanou, Českou republikou a USA, korupční skandál v Serii A nebo výbuch na Euru 2004 - to vše podle mnohých odborníků mělo na šampionátu v Německu (2006) odsoudit italskou reprezentaci k neslavnému konci.
A přeci Italové dokázali vyhrát svůj historicky čtvrtý mistrovský titul, a zařadit se tak na druhé místo historických tabulek hned za Brazílii.
Pravda, fanoušci si jistě vzpomenou na kontroverzní osmifinále s Austrálií, kde sudí po vymyšleném faulu na Fabia Grossa nabídl v nastaveném čase Italům pokutový kop. Nebo na nervydrásající semifinále s Němci, které rozhodl až samotný závěr prodloužení, či na finálový penaltový rozstřel s Francií. Na to se ale historie neptá. Otázkou pro historii spíše je, zdali se opakuje.
Čtěte také:
Pirlo první zápasy nestihne. Naděje však stále žije
Favorité MS, díl 4: Přeruší Maradona roky strádání?
Favorité MS, díl 2: Španělsko sestavilo supertým
Favorité MS, díl 1: Anglie chce konečně do finále
Uběhly totiž čtyři roky a Italové jsou podceňovaní znovu. V kádru zůstalo hned osm úřadujících mistrů světa, jen o něco zkušenějších, které sice Lippi doplnil několika talentovanými mladíky, ale i tak je jeho výběr čtvrtý nejstarší na šampionátu (s průměrem 28,2 roku za Anglií, Brazílií a Austrálií).
Lippiho tým navíc neoslnil ani v kvalifikaci, kde si postup na MS zajistil až v předposledním zápase, a ke ztenčení řad skeptiků jistě nepřispěly ani přípravné zápasy, v nichž Italové uhráli pouhé dvě remízy (se Švýcary a Kamerunem) a s Mexikem dokonce prohráli 1:2.
Výkony úřadujících šampionů přitom zcela odpovídají výsledkům, například v utkání s Mexikem "Squadra Azzurra" byla jednoznačně horším týmem a prohru si zasloužila.
Jenže, to (ne)znáte Italy
Zkrátka, důvodů k podceňování Italů je letos také mnoho, ale minimálně stejně tolik jich dostačuje k tvrzení, že Italy rozhodně nelze s klidem odepsat. Tím nejklíčovějším plusovým faktorem patrně je tradiční zbraň italských výběrů: propracovaná taktika s důrazem na defenzivu.
Právě s takovým přístupem uspěl kouč Marcello Lippi, čtyřnásobný vítěz Serie A a vítěz Ligy mistrů (s Juventusem), jak na posledním MS, tak i v kvalifikaci na šampionát v JAR.
V Německu Cannavarem šéfovaná defenziva inkasovala jen dvakrát (a to ještě jednou vlastním gólem a jednou z penalty), v kvalifikaci do Jižní Afriky zase Italové v deseti utkáních obdrželi pouze sedm branek.
A tradičně propracovaná obrana Itálie staví i tentokrát na silných základech: Fabio Cannavarovi, nejlepším hráči světa za rok 2006, Gianluigi Buffonovi, mnohokrát označenému za nejlepšího brankáře planety, a Genarro Gattusovi, neúnavném motoru zálohy, který je schopen vydolovat míč snad i rozhodčímu z náručí. To jsou opěrné sloupy italské klasiky, která doufá v další renesanci.
"Žádný tým není lepší než Itálie. Nechci tím říct, že jsme lepší než všichni ostatní, ale rozhodně nejsme horší," prohlásil před šampionátem sám Lippi.
Bez Inzaghiho, del Piera
Problémem pro Lippiho tým ale může být ofenzivní fáze, v níž Italové poněkud tápou.
S reprezentací se rozloučili zkušení forvardi Totti, del Piero a Inzaghi a na produktivitě útoku to je poměrně znát: v kvalifikaci vsítili Italové v deseti zápasech jen osmnáct branek (soupeři jim byli např. Kypr či Gruzie) a ve třech přípravných utkáních těsně před MS skórovali jen dvakrát.
Jako nejlepší střelec Lippiho týmů se před šampionátem jeví Gilardino z Fiorentiny, který během deseti zápasů kvalifikace vstřelil čtyři góly (ovšem tři z nich v posledním utkání proti Kypru), ale místo v sestavě může dostat v podstatě kterýkoliv z forvardů.
Gilardinovi a spol. navíc dost možná bude v prvních zápasech na mistrovství světa chybět mozek italské zálohy, Andrea Pirlo z AC Milán, který si v přípravném utkání s Mexičany poranil lýtko.
Obzvláště v úvodních utkáních tak může ofenziva Itálie hodně skřípat.
Na druhou stranu skupina, do které letos Italové byli nalosováni, patří alespoň papírově mezi ty lehčí, když tým z Apeninského poloostrova čeká Paraguay, Nový Zéland a Slovensko. Lippi tak dost možná bude mít dost času si vyprofilovat svůj výběr proti "slabším" soupeřům tak, jak potřebuje, a třeba znovu dojít se svým mužstvem až do finále.
I když: podceňovat na mistrovství světa kohokoliv se nevyplácí - včetně Slovenska či Nového Zélandu, které si klidně mohou na favorita vyšlápnout.
Tím spíš ale nelze vyřadit z adeptů na triumf obhájce trofeje.
Pravděpodobná sestava Itálie na MS: Bufffon ; Zambrotta - Bonucci - Cannavaro - Criscito ; Pirlo (Quagliarella) - Gattuso (de Rossi) ; Iaquinta - Marchisio - di Natale ; Gilardino
