Praha - Jsou to gauneři, pakáž... Takhle syn Josefa Bicana častoval před čtrnácti měsíci Aleše Řebíčka a jeho ekipu ve vedení Slavie, klubu, který uctívá jeho otce jako nesmrtelnou legendu.

Pro Ivana Bicana bylo tehdy nepředstavitelné, že by Řebíčkovo vedení Slavie mělo pořádat oslavy nedožitých stých narozenin fenomenálního kanonýra. Vznikla proto tehdy smlouva s hnutím fanoušků Sešívaní drží spolu.

Jenže teď se píše rok 2013, rok bicanovského jubilea, a syn legendy už na celou věc dívá úplně jinak. "Oslavy uspořádá vedení Slavie, nikomu jinému to nenáleží," říká najednou.

Byl to přitom právě Ivan Bican, kdo kvůli svému odporu vůči osobě Aleše Řebíčka nařídil Slavii, že ze stadionu musí odstranit velký portrét jeho otce. Dnes tentýž Ivan Bican o Řebíčkovi mluví jako o muži, který Slavii zachránil ve chvíli nejtěžší.

Po Peltovi chce omluvu a peníze

V čem je ta změna? "Situace mezi Slavií a naší rodinou se ještě za matčina života v podstatě srovnala. Slavia pak zajistila matčin důstojný pohřeb. A příchodem pana Kusého (do funkce generálního ředitele klubu) u mě vedení Slavie získalo ještě více na vážnosti a důvěryhodnosti," říká dnes Bican.

"Když matka zemřela, byla to pro mě psychicky velmi těžká situace. Ocenil jsem, že se v té době Slavia ozvala a nabídla, že velký slávistický pohřeb uspořádá. Souhlasil jsem. A to i s další nabídkou vedení klubu, že pohřeb zaplatí. Pro mě by to po finanční stránce nebyl problém, ale vnímal jsem to jako přátelské gesto, které mě svým způsobem zavázalo," říká Bican.

Bicanův syn vede ještě jeden spor spojený s památkou jeho otce. Loni zablokoval snahu fotbalové asociace uvést Josefa Bicana do Síně slávy českého fotbalu. Letos říká: "Nejsem proti, ale předseda Pelta se musí omluvit za jednání svých dávných předchůdců, kteří svým jednáním na příkaz ÚV KSČ otce a celou naši rodinu perzekuovali. A musí je za to odsoudit." Navíc chce Bican od FAČR 300 000 korun, které poukáže sirotčinci. Příběh Bican vs. FAČR detailně popsal deník Insider.

Pamětní medaile: zisk dělí se Slavií

Ivan Bican jednoznačně odmítá spekulace, že si Řebíček koupil jeho přízeň penězi. "To v žádném případě. Se Slavií mám domluvenou jedinou věc. Oslovil mě s ní pan Kusý: U příležitosti otcova jubilea budou vydány medaile a Kusý mi nabídl, že si výtěžek z prodeje rozdělíme já a Slavia rovným dílem. Já jsem pak ze svého podílu věnoval ještě dvacet procent Slavii, protože rodiče by to tak chtěli. Já tedy budu mít 30 procent a Slavia 70 procent."

Změna kurzu ve vztazích Ivan Bican - Aleš Řebíček je opravdu dramatická. Řebíčkovo působení v roli ministra dopravy v Topolánkově vládě bylo spojeno s velmi hlasitými mediálními spekulacemi o extrémně předražených veřejných zakázkách, které často získávala firma Viamont, s níž byl Řebíček v minulosti přímo spjat.

Řebíčkovu kontroverzní pověst odrážely i výroky Ivana Bicana, které v listopadu 2009 přinesl deník Aktuálně.cz: "Důležité je, aby ta práva (na oslavy) neměl pan Řebíček, kterému absolutně nevěřím. Nelíbilo se mi, kam dovedli Slavii pánové jako Doležal nebo Rosen, ale když se tam pak začali objevovat lidé typu France nebo bratrů Řebíčkových, tak k tomu už vůbec nemám slov. Lidé tohoto typu společnosti nic nepřinášejí, jen si z ní donekonečna berou. Jsou to gauneři, obyčejná pakáž." (více zde).

Gauner? Už ne. Osvoboditel

Bicanův současný pohled na bývalého ministra dopravy? Nebe a dudy. "Je potřeba říct, že Řebíček v podstatě vysvobodil Slavii ze situace, která pro ni byla neřešitelná," vzpomíná Bican na období, kdy se zdálo, že klub spadne do insolvence. "Nikdo jiný než Řebíček se tehdy nenašel. Já nějaké peníze mám, můžu dát třeba milion, ale ne jako on, třeba až pár set milionů."

A Bican junior pokračuje: "Důležitá je realita. Je jedno, jestli se mi někdo líbí, nebo nelíbí, ale on udělal rozhodující krok pro to, aby Slavia to smrtelné období přežila. Nechtějte po mně, abych rozebíral situaci, kdy byl ministrem dopravy, to je jiná věc."

Oslavy stoletého jubilea jeho otce jsou podle Bicana juniora příležitostí k tomu, aby se Slavii vrátil ztracený lesk. "Pro klub to může být velká pomoc, oslavy třeba mohou zpět ke Slavii přilákat nějaké sponzory."

Původně Bicanovi dědicové přislíbili práva uspořádat oslavy "Pepiho" jubilea sdružení fanoušků Sešívaní drží spolu, za které vystupuje Jiří Vrba, mimo jiné komentátor fotbalových přenosů Prima Cool.

Roztržka s Vrbou a hnutím fanoušků

"Ano, to tehdy podepisovala ještě matka, ale já jsem teď panu Vrbovi řekl: Můžete se na tom také podílet, ale první a rozhodující slovo bude mít Slavia, pak já a pak případně vy. A jestli s tím máte problém, tak budete mít problém se mnou."

Ivan Bican prý Vrbovi řekl do očí, že mu neodpustí, že nepřišel na pohřeb jeho matky. Když mu Vrba odpověděl, že tam samozřejmě byl, našel si Ivan Bican jiné argumenty.

"A měl tam pan Vrba projev? Neměl? Udělal něco? Neudělal. A na ukládání urny do hrobky také nepřišel," říká dnes Ivan Bican.

Sám Vrba, konsternovaný Bicanovým jednáním, už nechce čeřit vodu. "Je to smutné... Nezlobte se, já k tomu víc říkat nebudu."

Ivan Bican si našel jiného společníka: Aleše Řebíčka. "Jiný člověk, který by Slavii nějakým výrazným způsobem pomohl, se v poslední době nenašel. Na celé té váze, kterou pan Řebíček nese, se nikdo jiný nepodílí," říká syn legendy.

"Já s ním teď vycházím velmi dobře, pozdravíme se, usmějeme se - a je to upřímné," dodává Bican.

Bican: třídní nepřítel

Jeho otec je spolu s Pavlem Nedvědem a Josefem Masopustem považován za nejlepšího českého fotbalistu všech dob. Mnozí se domnívají, že nebýt druhé světové války, stal by se hvězdou světového fotbalu srovnatelnou i s Pelém. Společně s tímto Brazilcem a také s Uwe Seelerem byl Bican vyhlášen nejlepším kanonýrem uplynulého století.

Jeho 644 branek, to je nedostižný ligový rekord. V roce 1934 hrál na MS ještě za Rakousko, o čtyři roky později mu úředníci nevyřídili včas české občanství.

Poté rozkvět jeho mezinárodní kariéry zhatila válka a posléze komunistický režim, který ho označil za třídního nepřítele. Většina Bicanovy kariéry byla spojena s pražskou Slavií. Zemřel v prosinci 2001. Sté výročí jeho narození si připomeneme 25. září 2013.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz