Sporadičtí diváci, kteří během lockdownů na sport úplně zanevřeli, si při návštěvě stadionu po dlouhé době možná říkali, jestli jejich tým náhodou nespadl do nižší soutěže.
Místo zaplněných tribun totiž viděli hromadu prázdných sedaček. Třeba extraligový zápas domácí Plzně a Hradce z konce září nesledovalo na místě ani dva a půl tisíce lidí. U hokejového klubu, který je zvyklý na šestitisícové návštěvy, jde o příšerné číslo.
Špatně je na tom téměř celá extraliga. Po mizerném startu žádný rozkvět nepřišel. Z tribun zmizela asi čtvrtina diváků.
Končí tak trend, kdy na nejvyšší hokejovou soutěž chodilo stále více lidí. V poslední základní části, kterou ještě neovlivnily koronavirové restrikce, se průměrná návštěvnost šplhala k šesti tisícům. Aktuální číslo je 4 307. Pokud nepřijde zásadní změna, půjde o jeden z nejhorších výsledků v historii.
Za propadem zřejmě stojí vícero důvodů. Koronavirus už sice v Česku ztratil na síle, ale některé restrikce přetrvávají.
Fanoušek, který chce na stadion, musí doložit, že podstoupil očkování. Alternativní "průkazkou" je negativní test či doklad o prodělaném covidu v posledních 180 dnech. Samozřejmostí je pak fandění v respirátoru.
"Je to problém. Dříve šli lidé svobodně, kam chtěli, teď je otravuje tohle. Musí se zaobírat očkováním, testem, pro určité procento diváků je to za mě hlavní důvod, proč na hokej nejdou," prohlásil před časem hokejový expert Milan Antoš.
Sportovní manažer Plzně Tomáš Vlasák zmínil ještě jiné příčiny: "Myslím si, že někteří lidé mají strach z koronaviru. Nepřijdou, protože se bojí, že by se něco mohlo stát. Druhá věc je, že někdo možná zpohodlněl, protože loni se na hokej nemohlo vůbec."
Ne všechny kluby ale trpí bídnou návštěvností. Pardubice, které po dlouhé době září, jsou na svém a Olomouc si dokonce o desetinu polepšila. Zřejmě díky slavnému navrátilci Davidu Krejčímu.
Naproti tomu Kladno, Litvínov a Plzeň ztratily zhruba půlku (!) diváků.
V případě Kladna se to ještě dá pochopit. Rytířům rekonstruují halu, a tak Jaromír Jágr a spol. hrají domácí zápasy v chomutovském vyhnanství, kde na ně v průměru chodí zhruba dva tisíce lidí.
Litvínovu mohlo uškodit zdražení permanentek a samotné město, které má jen 23 tisíc obyvatel a zaostává za zbytkem země v proočkovanosti. Skoro 40 procent místních nad 16 let nemá ani jednu dávku vakcíny.
Plzeň je proočkovanější, větší, daří se jí, ale je na tom podobně špatně jako Litvínov. Proto zbývá asi jediné vysvětlení - zvýšené ceny vstupenek. Zatímco před pandemií stály nejlepší místa kolem tří stovek, teď se lístek může vyšplhat až na 550 korun.
"Asi to bude tím vstupným," uznal Vlasák. "Vedení už ale ohledně cen podniklo určité kroky. Věřím, že když půjde cena dolů, lidí přijde víc. Vždyť to hrajeme pro ně."
Plzeň dala do konce roku slevu zájemcům o sektory na stání. Původně na pokladně platili 240 až 300 korun (podle atraktivity soupeře), nyní dají jen 170, podobně jako před pandemií.
S návštěvností můžou pomoct také zimní měsíce, kdy lidé stojí o hokej více, ale zároveň hrozí ještě výraznější propad. V listopadu totiž pojišťovny přestanou hradit testy na koronavirus. Ty antigenní navíc nově budou potvrzovat případnou bezinfekčnost jen na den (místo dosavadních tří) a PCR testy na tři dny (místo týdne). To může neočkované fanoušky ještě více odradit.
Vedle extraligy je ve svízelné situaci také nejvyšší fotbalová liga, kde je situace takřka totožná. I zde z ochozů zmizela asi čtvrtina diváků, přičemž největší propad (mezi třetinou a polovinou) hlásí Baník a Liberec.
Přitom třeba anglická Premier League si momentálně vede ještě lépe než pandemií. V průměru na ni chodí skoro 40 tisíc lidí, což je nárůst o více než tisícovku.
