Italská policie prohledala pokoj biatlonisty Loginova, zabavila mu mobil i počítač

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 2. 2020 15:49
Italská policie dnes kvůli podezření z dopingu prohledala hotel v Anterselvě, ve kterém během mistrovství světa bydlí ruští biatlonisté. Podle mluvčího policie jsou z porušení pravidel podezřelí jeden závodník a jeho trenér. Podle ruské tiskové agentury Interfax šlo o Alexandra Loginova, který na úvod šampionátu ovládl sprint.
Alexander Loginov na úvod letošního šampionátu zvítězil ve sprintu.
Alexander Loginov na úvod letošního šampionátu zvítězil ve sprintu. | Foto: Reuters

Osmadvacetiletý Loginov měl problémy s dopingem už v minulosti, před pěti lety dostal dvouletý zákaz činnosti za krevní doping EPO. V Anterselvě řada jeho soupeřů v čele s Francouzem Martinem Fourcadem zpochybnila jeho bezúhonnost. Do sobotní štafety ale Loginov nakonec nastoupil jako finišman.

"Celá operace souvisela s tím, že hlavní trenér Alexandr Kasperovič používal cizí akreditaci," vysvětloval razii předseda ruského svazu Vladimir Dračov. "Policie hodinu a půl prohledávala jeho věci a některé si vzala s sebou," dodal Dračov.

Podle Loginova ale policie prohledala pokoj, na kterém bydlí spolu s Jevgenijem Garaničevem, a zabavila mu mobil a notebook. "Šlo jim jen o mne," řekl Loginov ruské televizi Match TV.

Rusko po skandálu se státem řízeným dopingem přišlo v prosinci 2017 o status řádného člena v mezinárodní unii IBU. Je pouze provizorním členem bez hlasovacího a volebního práva a bez možnosti podávat návrhy. Ruští reprezentanti se nicméně mohou účastnit závodů včetně Světového poháru či mistrovství světa.

Před několika dny IBU kvůli dopingu anulovala výsledky ruských reprezentantů Jevgenije Usťugova a Světlany Slepcovové ze sezony 2013/14. Ruská mužská štafeta tak přijde o olympijské zlato ze Soči.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Průměrná mzda s bonusy a odměnami v pololetí stoupla o sedm procent na 49 166 korun

Průměrná mzda v Česku včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49 166 korun, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v Česku. Vycházejí z odpovědí od více než 45 tisíc respondentů.

"Největší meziroční nárůst celkové průměrné mzdy, a to o 10,3 procenta, jsme v posledním roce zaznamenali ve třetím čtvrtletí 2021, pak se ale téměř zastavil. V prvním čtvrtletí 2022 byla celková průměrná mzda jen o 0,8 procenta vyšší než v posledním kvartálu 2021. To nasvědčuje tomu, že růst mezd se nyní mírně nastartoval. Vzhledem k ekonomické situaci ale nelze očekávat velké skoky. Firmy budou přidávat spíše jen tam, kde nutně potřebují získat nebo udržet pracovní síly," komentoval situaci Michal Novák z portálu Platy.cz.

Z pohledu jednotlivých oborů mělo podle dat nejvýraznější vliv na meziroční nárůst mezd v prvním pololetí 2022 zvýšení minimální mzdy. Největší posun byl v kategorii pomocné práce (o 23 procent), dřevozpracující průmysl (o 16 procent), služby (o 11 procent). Ve všech těchto oborech je nízká průměrná celková mzda, od 26 tisíc korun za pomocné práce po 33 400 korun v dřevozpracujícím průmyslu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bývalý kancléř Schröder může zůstat členem německé SPD, předpisy neporušil

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder může i přes své sporné ruské angažmá zůstat členem německé sociální demokracie (SPD). Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru v pondělí oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil. Zatím není jasné, zda tím skončí snaha části sociální demokracie Schrödera zbavit členství ve straně, protože proti rozhodnutí je možné se odvolat. Německá média nicméně dlouhodobě poukazují na to, že na cestě k případnému vyloučení Schrödera z SPD stojí řada právních překážek.

Proti Schröderovi byly podány takřka dvě desítky vnitrostranických žádostí o vyloučení, kterými se rozhodčí komise začala zabývat v červenci. 

Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, po ruské invazi na Ukrajinu čelí tvrdé kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků. Schröder mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream a Nord Stream 2, v koncernu Rosněfť a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy