reklama
 
 

Slabá, unavená. Co přijde, až bude Puskarčíková v pohodě? Pro mě je hrdinka, divila se Koukalová

10. 1. 2017
Podívejte se na tiskovou konferenci po posledním závodě v Oberhofu. | Video: www.youtube.com
Eva Puskarčíková nebyla stoprocentně připravená, přesto dokázala v Oberhofu vystoupit na stupně vítězů. Česká závodnice je ve Světovém poháru na skvělém devátém místě.

Oberhof/Praha – Obrovskou senzací bylo nedělní třetí místo Evy Puskarčíkové v závodě s hromadným startem v německém Oberhofu. Alespoň pro ty, kteří znali detaily o jejím momentálním rozpoložení.

Česká biatlonistka prodělala během vánoční přestávky virózu, jež jí sebrala spoustu sil. Závodnice z Harrachova měla výrazný tréninkový výpadek a v Oberhofu to podle toho zpočátku vypadalo.

"V tom rozpoložení, co jsem závodila v pátek a v sobotu, jsem na bednu ani nepomyslela. Říkala jsem si, že budu ráda, když nedojedu poslední," vyprávěla Puskarčíková, která na začátku ledna oslavila šestadvacáté narozeniny.

Ve sprintu se vyloženě trápila a dojela na dvaačtyřicátém místě. Mimo body. Stíhací závod jí přinesl naději, zlepšila se o šest příček, byť ve větrné loterii hned sedmkrát minula terče.

Před závodem se necítila dobře

"Ale hromaďák se mi povedl neuvěřitelně," pochvalovala si věčně usměvavá biatlonistka. Konkrétně střelecky, protože nemocí oslabený organismus na trati nepodával ani zdaleka takový výkon, na jaký jsou fanoušci od Puskarčíkové zvyklí.

"Běžeckou formu nemám optimální. Navíc jsem v neděli ráno vstala a dost mi zatrnulo. Necítila jsem se vůbec dobře," přiznala. Na střelnici ale zazářila a stejně jako zlatá Gabriela Koukalová z dvaceti ran ani jednou nezaváhala.

"Střelba byla mou spásou. Za to jsem vděčná, protože se mi tady jinak moc dobře neběhalo. Hlavně ve sprintu to byla katastrofa. Jsem teď taková unavenější, ale doufám, že to zase bude jako dřív, že se mi forma vrátí," doufala Puskarčíková paradoxně po medailovém úspěchu.

Dvanáct a půl kilometru dlouhé klání ji pořádně bolelo. Byla ráda, že si odpočinula alespoň v posledním kole, kde už o jejím konečném třetím místě nebylo pochyb. "Podržela jsem čtvrtou položku a pak už se mi jelo hezky. Nemusela jsem bojovat, protože soupeřky byly daleko za mnou. Užívala jsem si to.“

Pódium ve dvou si Puskarčíková užila

V cíli se pak radost znásobila. Když ukrajovala poslední metry, rozeběhla se za ní s vřelým objetím a gratulací krajanka Koukalová. Dvě Češky na stupních vítězů, to je rozhodně nevšední situace.

"Hrozně se mi to líbilo, jak jsme se tam takhle mohly přivítat. To nemělo chybu. Najednou jsme na pódiu stály spolu. Je to neskutečné, to člověk asi mockrát nezažije," smála se Puskarčíková.

A od vedoucí ženy celkového pořadí Světového poháru obdržela na následné tiskové konferenci potěšující komplimenty. "Jsem za Evu strašně šťastná, byla nemocná kolem Vánoc. Takže ona je pro mě v tuhle chvíli něco jako hrdinka," řekla novinářům Koukalová. "Být třetí v takové situaci. To je úžasné. Ona je prostě šílená," dodala.

Otázkou je, co Puskarčíková dokáže, když bude stoprocentně připravená. Její potenciál se stále zvětšuje. Přesto se devátá žena současného Světového poháru necítí jako pravidelná kandidátka na pódium. "Myslím si, že k tomu mám ještě hodně daleko," podotkla.

Druhá nejrychlejší střelba ze všech

Právě ona je evidentně nejpříkladnějším výsledkem letní a podzimní přípravy, ve které tým Ondřeje Rybáře intenzivně pracoval na rychlosti střelby. Puskarčíková v neděli pálila jako ďas a celkově byla na střelnici druhá nejrychlejší z celého startovního pole.

"My jsme na tom pracovali celé léto. Oproti tréninku je to pomalejší, v závodě je větší zatížení a jiné je i psychické rozpoložení. V průměru je to ale stále rychlejší, než co to bývalo. Je to výsledek práce, kdy jsme se snažili zrychlit manipulaci a zkrátit maximálně čas do prvního výstřelu," přiblížila Puskarčíková.

V neděli jí k úspěchu pomohl také klidný a pohodový přístup. Jak uvedla, vůbec se nestresovala tím, jak závod dopadne. "Jen před závěrečnou položkou mě takové myšlenky na chvilku přepadly, ale hned jsem je hodila za hlavu s tím, že to zkusím opět za nula, že mi střelba sedí, prostě pohoda."

Takové zkušenosti přichází s věkem. "Ano, možná to bylo i tím, že Světový pohár už pár let jezdím a z každého startu se nestresuju. Vím, že pak přijde další závod. Teď jsem opravdu šťastná," uzavřela v současnosti druhá nejlepší česká biatlonistka.

autor: Aleš Vávra | 10. 1. 2017

    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama