Washington (od zvláštního zpravodaje) – Měl před sebou poslední výzvu kariéry. A přestože ji nejúspěšnější český profesionální boxer Lukáš Konečný nezdolal, popasoval se s ní opět se ctí. S Peterem Quillinem sice boj o titul mistra světa WBO ve střední váze prohrál jasně na body, ostudu si ale za velkou louží neudělal.

Lukáši, byl to skutečně váš poslední zápas kariéry?

Ano. (Dojatý se odmlčí) Platí de facto to, co jsem řekl, že bych skončil, i kdybych vyhrál.

Jaké to je, uvědomit si, že už nejste profesionální boxer?

(Opět se musí nadechnout, oči se zalesknou) Jednou to přijít muselo a myslím si, že jsem se rozloučil opravdu dobře.

Máte ze svého výkonu dobrý pocit?Zápas se ale skončil dost jednoznačně. Mohl jste udělat něco lépe?

Mám a mohl. Určitě jsem mohl více riskovat, boxovat jinak, ale co si budeme kluci povídat, vy víte, co jsem měl za problémy, vy jste ty brýle viděli.

Zámořská novinářská jednička Dan Rafael během zápasu tweetoval, že je to hrozný zápas, že nic neděláte...

Byla to taktika, chtěli jsme ho trošku unavit, ale on mne měl očividně také přečteného, takže věděl, co ho čeká. Pár úderů mi tam samozřejmě prošlo, pár úderů taky chytil, ale já jsem spokojený, když si přečteš, co někteří psali v diskuzích a podobně? Skončil jsem kariéru a nikdy jsem nebyl v 55 zápasech na zemi. Jsem prostě frajer a hotovo.

Porážku ale uznáváte?

Jasně, nejsem debil. Byl lepší, myslím si, že jsem zaboxoval hezky, že jsem prohrál zaslouženě, ale co ode mne chceš? Od července jsem trénoval sám doma, už jsem přemýšlel o konci kariéry, někdy v února přišla tahle nabídka a předvedl jsem to, co jsem převedl. Podle mne krása.

Projevily se vaše problémy s očima v samotném zápase?

Jo, byly tam, ale nebylo to nic hrozného. Abych řekl pravdu, i kdybych byl úplně zdravý, tak bych ho neporazil. Nikdy jsem nevymlouval, při Piccirillovi, Dzinzirukovi, Bajsangurovi, nikdy! Tenhle zápas jsme samozřejmě prohrál.

Máte zavřené oko, ještě jste si odnesl ze zápasu další zranění?

Ano, oko mám zavřené, ale až od druhé poloviny dvanáctého kola jsem na něj neviděl. Od poloviny zápasu mám protržené oba bubínky, mám něco i s levým ramenem, nemohu ho zvednout nahoru. Dostal jsem obrovskou bombu, něco se mi tam pohnulo, nevím, co s tím mám, jestli je to jen naražené, nebo je to urvané. A mám rozbitý nos, ale nemám s ním nic. Vypadal jsem po zápasech hůře. Měl jsem mnohem těžší zápasy.

Čím si to vysvětlujete? Tím, že i jemu vlastně průběh zápasu vyhovoval?

Přesně, boxoval si, jak potřeboval, jak mu stačilo a mě to také svým způsobem stačilo také.

Fanoušci ve druhé poloviny několikrát pískali, když ale Quillina z ringu vybučeli, bylo jasné, že jim vadil hlavně jeho výkon...

Je to tak. Já jsem chtěl vyhrát, jel jsem si takzvaně pro prachy, ale nikdy bych to nezabalil. Zahulil jsem tam, jednou na bradu, dvakrát na břicho, ale Quillin ode mne taky něco chytil. Měl respekt, byl jasně lepší, ale nedal jsem mu to zadarmo.

Všem byla jeho největší síla?

Asi v jeho kombinacích. Každopádně jsem měl soupeře s většími bombami. Nebyl to můj nejsilnější soupeř. Byl silný, ale hlídal jsem si to. Zavřel jsem pusu mnoha kritikům a jsem za to svým způsobem rád. Přesně se potvrdilo, co jsem říkal. Je to dobrý boxer, ale není to kluk, který by mě o třídu převyšoval, kdybych ho potkal před třemi, pěti lety, tak jsem ho porazil. Kdybych byl super natrénovaný, super zdravý, tak by ten zápas byl jiný.

Vy jste ale říkal, že jste super natrénovaný...

Ano, v rámci podmínek, co jsme měl, tak ano. Vem si, že jsme od července trénoval sám s kamarády, před zápasem pořádně něco kolem sedmi týdnů. S tím, že spoustu tréninků nestálo za ni. Co ti mám dopředu říkat, že jsem v háji, že to stojí za prd?

Jaký na tebe zanechal Quillin coby soupeř? Překvapilo tě něco?

Nepředvedl nic, co bych nečekal. Bál jsem se, že bude mít větší bomby, když jsem říkal, že uvidím v prvním kole, tak se to potvrdilo a klasicky jsem viděl, že to jde. Není to lehké, ale nebylo to nic, co by mě překvapilo. Víš, jak mluvím, takže na rovinu jsem byl decentně připosraný, co bude v zápase. Čteš co píšou lidi a podobně, tak ty sice víš, jaký jsi, že jsi nebyl v životě na zemi, že jsi boxoval s frajery, ale nikdy si nemůžeš být jistý. Já vím, že mám vždycky pravdu, ale co kdybych ji neměl?

Takže berete fakt, že jste vydržel až do konce jako úspěch?

Ano, mohl jsem boxovat více, riskovat více, kdyby to bylo před pěti lety, tak bych boxoval jinak, ale byl to poslední zápas a já ho chtěl odboxovat na body. Neříkám, že jsem to nezkoušel, to není pravda,  párkrát jsem to zkusil, ale prostě jsem si to hlavně hlídal z obrany.

Není to škoda, že jste to nezkusil rozbalit?

Nechtěl jsem riskovat, věděl jsem, že když to bude na body, tak budu spokojený.

Chtěl jste z ringu prostě odejít jako zdravý člověk...

Svým způsobem to v ringu tak nebereš, to si tam nemůžeš připustit, to tam pak nemusíš ani lézt. I kdybych padl před limitem, tak by to bylo v pohodě. Po polovině zápasu, kdybych ho potrápil, tak bych to snesl. Ale když už máš poslední tři kola, víš, že jsi mu to nedal zadarmo, nedostáváš nějak moc do řepy, že jsi horší, tak ho chceš ještě potrápit, ale chceš si to zároveň pohlídat.

Dá se říct, že jste tedy byl v závěru už smířený s tím, že padnete na body?

Ano. Zkusil jsem to, ale neriskoval jsem, nerozbaloval jsem to, a pak už jsem věděl, že to dopadne, jak to dopadne.

Jaké jste zaznamenal reakce okolí tady přímo v hale?

Hele spousta lidí za mnou chodila a říkala, že to byl dobrý zápas. Jestli to mysleli vážně, nebo ne, to nemůžu hodnotit. Ale kouč je spokojený, manažer je nadšený, takže já jsem taky, tohle mi někdo nevykecá. Pokud mi někdo bude říkat, že jsem dostal na hubu, nemám s tím problém, byl lepší, vyhrál zaslouženě, ale viděl jsem i na jeho očích, že jsem ho potrápil.

Vypadalo to tak trochu, že ve druhé polovině prostě nevěděl, jak na vás...

Přesně, nevěděl, jak se dostat přes tu obranu, bylo vidět, že když vyhazoval série, tak něco chytil, takže začal mít respekt. Byl ale dobrý, byl také férový, takže myslím, že to bylo celkově povedený konec kariéry.