Praha - Na Letiště Václava Havla dorazila z české výpravy poslední, ale to už k ní prostě patří. Česká biatlonistka Gabriela Soukalová byla před cestou do finského Kontiolahti, kde tento týden odstartuje mistrovství světa, v dobré náladě.

Novinářům přiznala, že na šampionát odlétá s pokorou a spíše než na individuální výsledky vzhlíží k úspěchům ve štafetách, smíšené i ženské, ve kterých se českému týmu letos daří sbírat medaili za medailí.

"Většina lidí asi ví, o těch mých výsledkových houpačkách, takže v individuálních závodech toho od sebe moc neočekávám," řekla.

Gábino, máte všechno, nic jste nezapomněla?
Doufám. (zaklepe na hlavu) Někdy má člověk den blbec a dokáže zapomenout hodně věcí, ale snad tentokrát na nic nepřijdu.

Kontiolahti je známé svým nevyzpytatelným počasím, kdy fouká a je mrazivo, jak se tam těšíte?
Těším se moc, i když na počasí už tolik ne. Pořád věřím, že ty podmínky nebudou tak extrémní jak v předešlém roce, kdy si úplně živě vzpomínám, jak se tam nadzvedávaly i koberce na stanovištích, což bylo dost nepříjemné. Těch závodů je tam ale hodně, takže počasí bude mít dost šancí, aby se vyřádilo. Věřím, že příprava byla natolik kvalitní, že naše zkušenosti a všechno přeneseme do závodů.

Patří Kontiolahti mezi vaše méně oblíbená střediska?
Já mám ráda všechna střediska, když se to neboří a když tam není mínus třicet. Ale když nebude teplota výrazně pod nulou, aby to pro ty závodníky bylo výrazně nekomfortní, tak to bude v pořádku. Spíš se snažím těšit, protože i to nám může pomoct k dobrému výsledku.

Veronice Vítkové extrémní podmínky vyhovují, jak jste na tom vy, vadí vám vítr?
Někteří z nás občas simulují, že foukalo, aby zamaskovali neúspěšnost své střelby. Takže když se trenér zeptá, co to bylo, tak já řeknu "Ježíš, to nešlo, vítr". (smích) Ne, dělám si legraci, ale občas se mi stalo, že jsme se na to odvolávali, ale ono nám to není moc platné. Myslím, že jsme si ty povětrnostní podmínky docela dobře vyzkoušeli na přípravě ve Slovinsku, kde dva dny foukalo opravdu hodně, takže jsme si to mohli přiblížit.

Jak vůbec příprava probíhala, zapracovala jste na nějakých nedostatcích?
Příprava probíhala v dobré náladě, to především, ale toho času tam nebylo tolik, aby člověk mohl udělat nějaký radikálnější skok. Nicméně i proto, že je mistrovství světa až na konci sezony, tak si všichni potřebovali hlavně odpočinout. Hodit se tak trochu do klidu a ne tam nějak přehnaně hrotit kilometry. Teď je nejdůležitější psychika.

Během sezony vás trápila především běžecká forma, jak jste na tom tedy teď těsně před šampionátem?
Teď ke konci už jsem se běžecky cítila líp, ale spousta lidí asi ví o těch mých houpačkách ve výkonnosti. Jednou jdu na start odhodlaná, cítím se dobře a potom ten výsledek není, jak bych předpokládala, a naopak. Ale snad to teď už bude jen lepší, hlavně ta běžecká stránka.

Máte v hlavě nějaký cíl, co se umístění týče, se kterým do Finska cestujete?
Letos určitě nespoléhám na individuální závody, ale věřím, že kdyby se nám povedly štafety, tak by se mohl padnout nějaký fajn výsledek.