Praha - Na jaře roku 2015 se poprvé v historii odehrála baseballová série mezi Evropou a světovou jedničkou Japonskem. Výběr Evropy tehdy překvapil celý baseballový svět, když první zápas těsně prohrál 3-4 a ve druhém jasně zvítězil 6-2.
Možná i proto organizátoři AWBL (Asia Winter Baseball League) letos přizvali do tohoto projektu i evropský výběr. V rámi této prosincové soutěže si však výběr Evropy nevedl moc dobře, když zaznamenal pouze jednu výhru, tři remízy a deset proher.
Z českých baseballistů se ve výběru Evropy objevil pouze Přemek Chroust z týmu vicemistra extraligy, Draků Brno.
"Největší rozdíl mezi hráči z Evropy a Asie je v psychice, kde my nejvíce střádáme. Nemyslím si však, že jsme až tak pozadu a je jen otázkou času, kdy Asii doženeme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Groundball létá všude stejně
Byl jste jediným českým hráčem v týmu Evropy. Jak jste se do něj vůbec dostal?
Na konci sezony mi zavolal asistent trenéra české reprezentace Michal Müller a ptal se mě, jestli bych měl zájem jet na AWBL. Pokud ano, tak mi nabídl, že by mě zařadil do nominace. Já jsem s radostí souhlasil, a byl jsem tak zařazený do desetičlenné nominace. Pak již záleželo jen na manažerech, kteří vedli evropský výběr. U nás to pak pár kluků odřeklo převážně kvůli škole a i to mi možná pomohlo k tomu.
Co Vám tato zkušenost dala?
Naučil jsem se něco o sobě, o ostatních hráčích a asijském baseballu. Asijští hráči ten baseball fakt umí a oproti nám jsou někde jinde. Hodnotím to pouze pozitivně. Sice už to bylo po sezoně a bylo trochu těžké se namotivovat, ale když jsem tam přijel, tak se to zlepšilo a začal jsem si uvědomovat, že to bude asi jedna z nejlepších úrovní, co jsem kdy hrál.
Říkáte, že asijský baseball je někde jinde než evropský. Jaké to bylo nastupovat proti výborným nadhazovačům a pálkařům?
Když se na to dívám z pozice pálkaře, tak většina nadhazovačů měla pod neskutečnou kontrolou jeden technický nadhoz. Výborně umísťovali míče, takže nebylo na co čekat a když přiletěl pálitelný nadhoz, tak jsem neváhal a švihal. Z druhé strany, i když mají výborné pálkaře, tak ten groundball letí všude stejně, jenom je to potřeba zahrát trochu rychleji.
Vy jste si v jednom zápas vyzkoušel i pozici nadhazovače. Bylo to poprvé v seniorském baseballu, co jste se dostal na kopec?
Před dvěma lety jsem si zaházel v Českomoravské lize (dnešní 1. liga pozn. red.) a v uplynulé sezoně v poháru proti Rytířům z Trutnova. Na této úrovni to bylo rozhodně poprvé.
Neláká Vás dostávat více příležitostí na kopci?
Určitě ne. To byla krajní situace. Já na to navíc nejsem zvyklý a hned druhý den mě táhly záda. Myslím, že kdybych házel víc, tak bych byl úplně rozbitý po zbytek turnaje. Tato pozice je neskutečně náročná.
Nejvíce strádáme v psychice
Evropský výběr na AWBL pouze jednou vyhrál, třikrát remizoval a zbytek zápasů prohrál. Odpovídá to rozdílu mezi evropským a asijským baseballem?
Něco na tom bude. I když jsme vyhráli pouze jedno utkání, tak většina zápasů byla hodně kvalitní a bojovalo se až do konce. My jsme například vedli až do deváté směny a oni v ní pak udělali dva body a o jeden bod vyhráli. Kolikrát jsme v osmé nebo deváté směně měli možnost udělat rozhodující doběh, ale nedokázali jsme to. To oni dokázali výborně. Zatlačili nás v závěru zápasu, udělali pár bodů a odřízli nás od vítězství.
Největší rozdíl mezi hráči z Evropy a Asie je v psychice, kde my nejvíce střádáme. Nemyslím si však, že jsme až tak pozadu a je jen otázkou času, kdy Asii doženeme. Když si uvědomíme, že ti kluci jsou stejní jako my a jdou si s námi zahrát baseball, tak s nimi budeme hrát o dost líp. Oni jsou stejní lidi jako my, nejsou to žádní roboti. Pokud to pochopíme, tak je můžeme v budoucnu porážet.
V Asii je baseball profesionálním sportem a vše kolem něj je na hodně vysoké úrovni. Chtěl byste něco z toho přesunout k nám?
Tím, že tam do baseballu jde více peněz jak u nás, tak mají kvalitnější zázemí, ale to už se hodně zlepšilo i v Česku. Líbilo se mi však, že každý tým měl dva tři fyzioterapeuty, kteří se okamžitě po zápase začali starat o nadhazovače nebo hráče, když je něco bolelo. To u nás nejde, protože jsme stále amatérský sport.
Vy jste si při jednom ze zápasů poranil koleno a musel jste pak několik utkání vynechat. Jak jste si zranění přivodil?
Při jednom z večerních zápasů jsem musel po odpalu skočit po míčku a asi při tomto zákroku jsem si koleno poranil. Při hře jsem nic necítil, ale když jsem po třech autech seběhl schody do dogoutu, tak mě začalo bolet. Dodnes mě koleno pobolívá a nevím, co s ním vlastně mám. V nejbližších dnech mám v plánu navštívit doktora a nechat se vyšetřit.
Draci mohou porazit každého
Letos tě s Draky nově čekají, kromě domácí soutěže a evropských pohárů, také zápasy v Evropské lize. Jak se těšíš na tuto novou soutěž?
Těším se moc, protože je to zas několik kvalitních zápasů navíc a může nás to posunout někam dál. Nápad Evropské ligy hodnotím velmi pozitivně.
Jak hodnotíš šance Draků na úspěch v této soutěži?
Draci jsou schopni v Evropě porazit kohokoliv. V minulých letech jsme to ukázali v evropských pohárech, kdy jsme na každém turnaji porazili nějaký z věhlasných klubů. Jestli to byl Neptunus nebo italské týmy. Věřím, že jsme schopni je porážet i v Evropské lize a že můžeme skončit vysoko. A rozhodně chceme jít vysoko. Do sezony jdeme s tím, že bychom rádi získali jubilejní dvacátý český titul a také titul v Evropské lize.
