Peking - Dva dny, dvě české zlaté, dva olympijské rekordy v podání Čechů. Kde se tyto úspěchy vzaly a co znamenají pro české střelectví?
Internetový deník Aktuálně.cz se zeptal reprezentačního trenéra střelců Petra Kůrky - otce Kateřiny Emmons a několikanásobného mistra světa z malorážky.
A.cz: Vraťme se ještě ke zlatému úspěchu vaší dcery, Kateřiny Emmons. Tušil jste, že je až v takovéto hvězdné formě?
Všechna děvčata, která patří do absolutní špičky, mohou prakticky kdykoliv udělat výkon na hranici maxima. Na těžké soutěži, jakou OH jsou, se to ale ani očekávat, ani naplánovat nedá.
| Dále čtěte: Fantazie: Češka Emmons získala olympijské zlato! Zlatá střelkyně Emmons: Chci dál zůstat Češkou |
A.cz: Zlato, olympijský rekord, vyrovnaný světový rekord - co vás spíše překvapilo? Zisk zlaté, či způsob, jak ho Kateřina dosáhla?
Byl jsem připraven na všechny výsledkové varianty, včetně vítězství. Mne samotného překvapil suverénní způsob, jakým si Katka pro zlato došla.
A.cz: Jaké má Kateřina šance ve čtvrtečním závodě v malorážce na 3x20 ran?
Má šanci na postup do finále mezi osm nejlepších. Technicky má snad i na vyšší umístění. Co jí ale chybí, jsou dlouholeté zkušenosti z velkých soutěží v této disciplíně, protože po roce 2004 měla malorážkovou pauzu a začala střílet a trénovat až během loňského roku.
A.cz: Stouply tyto šance ziskem zlaté medaile v předchozí disciplíně?
Zlato ji na jednu stranu určitě pozvedlo potřebné sebevědomí do malorážky, ale jak samotný závod, tak i dění okolo zlaté medaile v dalších dnech po soutěži Katce síly ubírá.
Na rodinné věci není na olympiádě čas
A.cz: Na olympiádě si možná užijete svou dceru nejvíce a nejdéle za celý rok. Je to tak? A je čas vůbec v olympijském hukotu na rodinné záležitosti, rodinnou pohodu?
Dcera se pohybuje mimo střelnici spíše po boku svého manžela. My jsme spolu více jen na střelnici. Doma jsme se užívali i delší období na jaře, kdy se Katka připravovala v České republice.
Čtěte také: Kateřina ustála obrovský tlak, chválil Emmons trenér
Po olympiádě pobude také chvilku doma, tak to není tak, že bychom si museli na Hrách vyhrazovat čas na rodinné povídání. Tady není na to čas. Všechen čas je ve vesnici i mimo ni jednoznačně věnován přípravě na soutěže.
A.cz: Může být výhodou Kateřiny, že nežije pouze střelbou, že je pro ni důležitější právě rodinný a osobní život než ten sportovní?
Ne každý to umí takto chápat. Je to její velká výhoda, že se připravuje především na běžný život. Ten sportovní jednou nutně skončí...
David by vyhrál, i kdyby padaly trakaře
A.cz: David Kostelecký vystřílel zlato v trapu v hustém dešti. Mohlo mu to paradoxně k prvenství pomoci - nikdo neměl ideální podmínky, favoriti neměli šanci na předvedení mistrovské rutiny?
Můj soukromý názor je, David by ten den vyhrál i kdyby "padaly trakaře". Měl svůj úžasný den a i kdyby nepršelo, proč by právě on nemohl být tím, který by si zlato vystřílel ještě suverénněji? Ale to už vlastně snad ani nešlo.
Dále čtěte: Češi mají druhé zlato! Kostelecký triumfoval v trapu
A.cz: Jak je vůbec možné trefit terč, jenž vyletí neznámým směrem, v zakapaných dioptrických brýlích? A jak je možné ho ve finálové sérii ani jednou neminout?
Vždy někdo musí vyhrát. Byl to David, komu nic ten den nevadilo a ostatní mohou jen kroutit hlavou a divit se, jak je to jen možné. Dobře, že se nemusíme divit my, ne?
A.cz: Čekal jste od Kosteleckého takto hvězdnou sezonu? Po letech průměrných výsledků ve 33 letech zlato z ME a vzápětí z OH? Čím to?
David je střelec, který sportu dává vše. Nehledí doleva ani doprava a dělá si přípravu, jak potřebuje. Nehledí příliš na to jestli je sobota nebo neděle, jestli mají zrovna všichni ostatní dovolenou a smaží se u moře. A taky nekouká na to, jestli do přípravy musí strčit nějakou tu korunu ze svého, když je to výjimečně potřeba. Všechna ta dřina se mu zúročila a to je dobře.
A.cz: Prý svou roli hrály i konzultace s psycholožkou. Jakou této "položce" přikládáte váhu?
Myslím, ze s paní Šauerovou spolupracuje již několik let. Já preferuji raději, když jsou sportovci vycvičeni tak, aby se na soutěžích "ukočírovali" sami, aby byl každý sám sobě kvalitním psychologem.
Je to těžké a ne každý je schopen se to naučit. Psychologie je ve střelbě neodmyslitelnou součástí přípravy a základní schod k velkým medailím.
Martinovo prokletí ze Sydney
A.cz: V kvalifikaci libovolné pistole naopak zcela propadl Martin Tenk. Ze 45 závodníků skončil 37. Co se stalo? Je to velké zklamání?
Asi je to velké zklamání. A to největší pro Martina. Myslím, že ho dost zdrclo velmi špatné hodnocení jeho vystoupení na OH v Aténách, kde skončil devátý, což nebylo špatné.
Tak to ve sportu ale chodí, když jste jednou někde vysoko, všichni chtějí ten vysoký úspěch opět a opět. Když jste byť jen o stupeň níž, je to špatně. Všichni vidí Martinovu medaili ze Sydney, ale Martin nyní nemá tak suverénní výkonnost.
Myslím si, že až si Martin bude střílet víc pro sebe samotného, než pro druhé, bude zase vysoko.
Střelecké maringotky na pouti byly vždycky plné
A.cz: České střelectví bylo vždy na OH úspěšné, ale nikdy tak výrazně. Dva olympijské dny, dvě zlaté, dva olympijské rekordy. Co to znamená pro českou střelbu a co tento velký úspěch může přinést?
Pro střelectví to znamená tolik potřebné zviditelnění, větší zájem mládeže o náš sport a tím pádem snad i šance do budoucna, že v našich sítích uvízne znovu nějaký výrazný talent.
Dále čtěte: Trenér střelců by nerad rušil tradici. Chce medaili
A.cz: Po stříbru fotbalistů na ME 1996 zaznamenaly přípravky návaly malých fotbalistů, to samé v hokeji po Naganu 1998. Lze něco takového očekávat ve střelectví? Je tento sport pro mládež dostatečně "sexy"?
Vždy se po nějakém velkém úspěchu dočkáme většího zájmu o zapsání do střeleckých klubů, a to zejména u mladých adeptů.
Zbraně jsou pro některé jistě něco zvláštního, i když se jedná o zbraně sportovní. Na poutích je přeci často největší nával ve střeleckých maringotkách.
A.cz: Zlato získali čeští střelci naposledy v roce 1992, před tím v roce 1988. Pak ale nastala dlouhá pauza. Proč museli čekat 16 let na další prvenství?
Už to, že na posledních olympijských hrách v Atlantě 1996, v Sydney 2000 a v Aténách 2004 získala Česká republika celkem sedm zlatých medailí ze všech letních olympijských sportů, ukazuje na to, že být zlatý na olympiádě není zrovna jednoduchá záležitost.
Střelci se na 27 medailích z těchto třech Her podíleli dvěma stříbry a třemi bronzy. Téměř jedna pětina všech získaných medailí se mi zdá být dosti slušný podíl.
