Glosář - TOHLE že jsou Češi? TOHLE že je tým Michala Bílka? Vždyť TOHLE je paráda!
Rosický a spol. hráli v pátek s Itálií 0:0 a zhruba takovými výkřiky hodnotili jejich probuzení fanoušci na sociálních sítích.
Dravost, agresivita, nasazení, tempo, kombinace v trysku na jeden dotek, střelba! Osm střeleckých pokusů za poločas!
Všechno to, co Češi v mnoha předchozích zápasech kvalifikace postrádali, najednou tentokrát vrhli do hry.
Speciálně první půlhodinka byla prostě skvělá.
Jenže tomu koktejlu nečekané slasti přeci jen jedna ingredience fatálně scházela. Vstřelený gól, vítězství. A bez téhle příměsi zůstala chuť onoho drinku polovičatá.
Důležité jsou totiž body, a to vědí nejen v Houslicích...
Hosté na večeru česko-italské družby
Proč hráli Češi najednou dobře? Pár důvodů se najde:
1) Byli pod tlakem nutnosti uhrát dobrý výsledek. A tahle metla je tradičně nesráží, naopak jejich schopnosti dmýchá a podněcuje.
2) K dispozici byl Rosický v plné formě. A vůbec byl tým v podstatě komplet, bohužel s výjimkou Vydry. Pravda, záhy musel bohužel odstoupit Limberský. Ale jinak, když nepočítáme vyloženě dlouhodobé marody, KOMPLET.
3) Na přípravu byl v podstatě celý týden, byl tu časoprostor něco dobře nacvičit.
4) Čechům vyšel perfektně start do utkání, chytili tempo tak dobře, že byli možná až sami překvapeni, jak jim to jde.
5) Prandelliho parta odehrála utkání tak trochu v duchu česko-italského přátelství. Práce jednotlivých hráčů soupeře nepostřádala eleganci, ale tohle nebyla italská mašina, která by se rvavě drala vpřed. Odhad, že protivník, který má v tabulce nahráno, přiletí před cestou na Pohár FIFA tak trochu ve výletnickém rozpoložení, vyšel.
Bez Vydry Buffona neprostřelili
Jenže ani těchto pět velkých plusů českou výhru nevyčarovalo, proč? Možná chyběl gólový hráč, který skóruje i z pološance. Vždyť kolik gólů dají za sezonu Rosický či Jiráček? Ano, Kozák bořil obrany soupeřů Lazia v Evropské lize, ale pravidelné starty a goly v Serii A mu scházejí. Z tohoto úhlu pohledu byla velmi smolná vynucená absence Vydry, chlapíka, pro něhož je střílení gólů přirozeností.
A druhým problémem byl samozřejmě fenomén jménem Gianluigi Buffon. I super-gólman holt dělá tým, a nejen ten český.
Obrovská škoda je, že Češi nedokázali využít ani přesilovky po vyloučení bláznivého Maria Balotelliho. Ano, ruce do obličeje soupeře nepatří, ale dokážu si, upřímně řečeno, představit i mnohem benevolentnějšího sudího, který by za tohle druhou žlutou (= červenou) hvězdě světového fotbalu na rozdíl od Nora Moena nedal.
Inu, od té doby, co Dagmar Damková sedí v komisi rozhodčích UEFA, si na arbitry opravdu český národní tým stěžovat nemůže.
Bohužel: efekt nevelký. Bod za remízu 0:0 je málo. Snad mohl být trenér Bílek ještě odvážnější, dohrávat na méně beků a místo Koláře poslat na plac spíš další hrot. Ale to už jsou pouhá KDYBY. Na ukazateli zůstaly dvě nuly.
Trpaslíci, pomožte nám!
Co to znamená? Dvě věci: 1) Bílkova pozice se minimálně do zářijového utkání s Arménií zpochybňovat nebude. 2) K postupu do baráže asi Češi opravdu budou muset vyhrát v Itálii. Anebo jim v porovnávání s Bulhary či Dány musí notně pomoci "trpaslíci".
Kupodivu to není tak dávno, co Italové doma naposledy podlehli, v listopadu je (2:1) zaskočila Francie, ovšem v přátelském utkání. V kvalifikačním duelu jsem domácí porážku Italů, pokud jsem tedy hledal přesně, našel až u data 8. září 1999 (!) v utkání s Dány, kteří tam tehdy před 14 lety vyhráli 3:2...
Říkáte si: A nestačila by tam plichta? Možná ano, ale... Však si to pojďme projít spolu. Pořadí ve skupině B vypadá takhle:
1. Itálie 14 bodů, 2. Bulharsko 10, 3. Česko 9, 4. Dánsko 6.
Přímo postupuje vítěz skupiny, druhý v pořadí jde do baráže, ale pozor! Z devíti skupin se to poštěstí jen osmi nejlepším "druhým", ten nejslabší mezi nimi bude mít smůlu.
Ale ono už je samo o sobě problematické hledání cesty k tomu, jak vůbec skončit druzí ve skupině B.
Začněme u Čechů (teď 9 bodů). Hrají s Arménií, v Itálii, na Maltě a v Bulharsku, takže je tu potenciál 18 bodů + zápas v Itálii.
Italové (14) hrají s Bulhary, Čechy, v Dánsku a s Arménií. To je potenciál 20 bodů + duel s Čechy + v Dánsku.
Bulhaři (10) jedou do Itálie a hrají i s Maltou, Arménií a Čechy. Když porazí jen outsidery, dosáhnou na 16 bodů.
Dánové (6) kopou dvakrát s Arménií, dvakrát s Maltou a hostí Itálii. Výhry nad trpaslíky vykouzlí celkem 18 bodů + zápas s Itálií.
Co to všechno znamená? Že Bulhary, pokud nevyhrají v Itálii, předstihnout lze, samozřejmě v případě české výhry v Sofii. Ale...
Dánové, pokud doma porazí i Italy, mohou i vyhrát skupinu. Kvůli tomuto riziku si Italové už nemůžou dovolit hrát proti Čechům tak lehkovážně jako v Praze i v domácím prostředí.
Jsou to samozřejmě hypotetické úvahy, vycházející modelově z toho, že nikdo z favoritů neztratí nic s outsidery a rozhodovat pak budou jen výsledky zbývajících vzájemných utkání.
Ale právě takovou trpasličí pomoc by Češi zjevně potřebovali, sami navíc musí všechno vyhrávat a doufat, že třeba Dánové něco ztratí. Ale nějaký ten bod z Itálie to asi chtít bude.
Leč pokud by byl jen jeden a Čechům by to třeba na druhé místo ve skupině stačilo, hrozí jim pořád poměrně akutně, že by nakonec mohli být tím nejslabším "druhým" v evropských skupinách, co už by pro něj místo v baráži nezbylo. A to by byl tedy pech...
Jenže když v kvalifikaci poztrácíte tolik bodů na domácím hřišti, je to holt problém...
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
