Góly střílel coby člen fotbalové "železné" Sparty, s hokejkou v ruce se zasloužil o titul mistrů Evropy a v tenise dokonce patřil k nejlepším na světě.
Koželuh se narodil v roce 1895 v Praze do početné a chudé pekařské rodiny, téměř všichni jeho sourozenci měli sportovní nadání. Už ve čtrnácti pracoval za byt a za stravu jako tenisový trenér v Mnichově, kam odjel poté, co se za něho u rodičů přimluvil sám Tomáš Garrigue Masaryk. Možná proto, že s pozdějším prezidentem ho pojilo stejné datum narození (7. března).
Výrazně na sebe poprvé upozornil v roce 1914, když coby devatenáctiletý mladík nastoupil v útoku za Spartu, kde se setkal třeba s králem komiků Vlastou Burianem, který v tu dobu hájil branku letenských. Ačkoliv za Spartu sehrál pouhých 46 utkání, nastřílel 34 branek.
Na tenisových kurtech později výborně zúročil perfektní fyzickou kondici z fotbalu a hokeje. Své soupeře na turnajích profesionálů ničil údery ze základní čáry, které neúnavně rozděloval k postranním čarám.
V roce 1925 se stal poprvé mistrem světa, načež ho v Praze vítalo několik desítek tisíc nadšených příznivců. Turnaj, později nazvaný Bristol Cup, vyhrál ještě šestkrát.
Předtím, v tom samém roce, pomohl Československu na evropském šampionátu na Štrbském Plese a ve Starém Smokovci vybojovat zlato, když zápas se Švýcarskem rozhodl jediným gólem.
Ač se Koželuh nemohl účastnit amatérských turnajů včetně grandslamů, neboť se tenisem živil, získával si stále větší obdiv. Za svou tenisovou kariéru vyhrál třikrát profesionální mistrovství USA (1929, 1932 a 1937) i obdobný turnaj ve Francii (1930).
"Čím rychleji míček zamíří na Koželuhovu stranu kurtu, tím rychleji se vrátí," hlásal tisk v dobách jeho největší slávy. Americký tenista Vinnie Richards zase prohlásil, že je "Fredem Astairem tenisových kurtů, po nichž tančí s bezchybnými údery přes síť".
V New Yorku hrál před natřískanou Madison Square Garden, v Los Angeles obdivovaly jeho umění hvězdy jako Charlie Chaplin nebo Greta Garbo, základy tenisu učil tehdy malého chlapce jménem George William Bush, který se později stal americkým prezidentem.
Po skončení kariéry zůstal Koželuh věrný bílému sportu coby trenér. Jeho rukama prošel i vítěz všech čtyř grandslamových turnajů Don Budge, v letech 1947 až 1949 vedl jako kapitán československý daviscupový výběr.
Komunistický převrat mu sebral ochod se sportovním zbožím na Václavském náměstí , nastoupil jako tělovýchovný referent v podniku Stavobet. 27. dubna 1950 vezl Koželuha kolega z podnikové oslavy. Na zcela přehledném úseku silnice v Újezdě nad Lesy nedaleko Prahy narazili do nákladního vozu. Koželuh i řidič zraněním podlehli, záhadnou nehodu tak neměl kdo vysvětlit…
Koželuhova manželka Miroslava navíc skončila na tři roky za mřížemi, komunisté ji odsoudili za přechovávání nepřihlášených šperků - zlatých trofejí a cen.
V červenci 2006 byl Koželuh in memoriam jako sedmý Čech uveden do tenisové Síně slávy v americkém Newportu. Připojil se tak k Janu Kodešovi, Haně Mandlíkové, Jaroslavu Drobnému, Ivanu Lendlovi, Martině Navrátilové a Janě Novotné.
Koželuhova praneteř Miroslava Bendlová vyhrála v roce 1975 tenisový Pohár federace, byla i v semifinále French Open.
