Praha - Djokovič už není pan neomylný, Murray přes slova o vlastní výjimečnosti prohrává až moc zápasů, Nadal už není co býval a Federer je zraněný. A tak je momentálně nejdiskutovanějším a nejobdivovanějším tenistou planety v tuto chvíli až 64. hráč světového žebříčku. Jak je to možné?
Jednoduše. Řeč je o Juanu Martínu del Potrovi. Příběh argentinského bijce totiž připomíná tenisovou pohádku. Takovou, která byla delší dobu spíše horrorem a noční můrou pro hlavního hrdinu. Takovou, která se v posledních měsících a týdnech změnila v pozitivní příběh plný radosti a slz štěstí.
"Je to úžasný pocit. Byl jsem tak blízko k tomu, abych skončil s tenisem a teď se najednou děje tohle," vyprávěl viditelně dojatý "Delpo" britským novinářům o víkendu v Glasgow, kde pomohl Argentině úžasnou pětisetovou výhrou nad světovou dvojkou Andym Murraym k postupu do finále Davisova poháru.
Del Potro se na okruh vrátil po vynucené bezmála roční pauze letos v únoru. Bez sebevědomí, se strachem o další budoucnost, s viditelnou nejistotou ve všech herních činnostech.
Nebylo se čemu divit. Argentinec, vítěz US Open z roku 2009, prožil léta plné temnoty. Jeden z největších talentů světového tenisu svůj drtivý nástup na scénu nezúročil dalšími tituly kvůli sérii zranění. Jeho achillova patou jsou zápěstí.
Prožíval smutné a temné dny
To pravé mu operovali už v roce 2010, v té době ale ještě netušil, kolik problémů mu nadělá levé. Potíže s levým zápěstím se pokusil chirurgicky vyřešit poprvé v březnu 2014 a ve zbytku sezony už se na kurty nevrátil. V lednu 2015 sice nastoupil do turnaje v Sydney, další program ale opět zrušil a podrobil se druhému zákroku.
Po rekonvalescenci odehrál jedno kolo na březnovém podniku v Miami a od té doby znovu nehrál. V létě pak sledoval legendární Wimbledon jen z nemocničního lůžka, to když chirurgové do jeho levého zápěstí řízli potřetí.
Del Potro se tehdy netajil svou těžko popsatelnou depresí. "Prožívám smutné a temné dny. Nechci sport nenávidět, nechci s tenisem bojovat," vzkázal fanouškům v emotivním vzkazu.
Argentinec přiznal, že se poohlížel po alternativních možnostech léčby a vyžádal si další názory. Závěr všech oslovených odborníků byl ale stejný. Pokud chce ještě někdy hrát, musí znovu na operaci.
Hvězdné momenty pod pěti kruhy
V žebříčku klesl bývalý čtvrtý hráč světa až do šesté stovky. A jak je psáno výše, vážně přemýšlel o konci kariéry. Neviděl světlo na konci tunelu. Když se ale zápěstí začalo hojit, přišla naděje. A Del Potro zase zatoužil po návratu na kurty.
Dočkal se v únoru tohoto roku v americkém Delray Beach. Začal vítězně, ale prvních pár měsíců byly jeho výkony nevyrovnané. Jednou zazářil, pak zase brzy vypadl. Postupně se ale "Věž z Tandilu" dostávala do svého pekelného tempa.
A v létě přišly první opravdu hvězdné momenty, které světu připomenuly obrovský potenciál hráče, jenž za dva dny oslaví už osmadvacáté narozeniny. Ve druhém kole Wimbledonu Del Potro ve čtyřech setech vyřadil Švýcara Stana Wawrinku, na olympijských hrách v Riu rozbrečel světovou jedničku Novaka Djokoviče a přehrál i Rafaela Nadala. Podlehl až ve finále Murraymu a získal už druhou olympijskou medaili.
Chvíle slávy prožil i na následném US Open. Došel až do čtvrtfinále, kde padl s pozdějším vítězem Wawrinkou. Na cestě si připsal cenné skalpy Španěla Davida Ferrera a Rakušana Dominika Thiema. Několikrát během turnaje ukázal slzy. "Moje emoce jsou teď strašně silné. Po každém zápase mě reakce publika rozpláče," netajil se dojetím.
Murray: Jeho návrat je famózní
Definitivní návrat mezi největší hvězdy pak potvrdil minulý pátek, když Murraymu vrátil porážku a na půdě Davis Cupu ho zdolal v pěti setech. Jednalo se o výjimečný moment. A i sama britská megahvězda musela uznat, že Del Potro je zpět.
"Myslím si, že jeho návrat je famózní. Když si uvědomíme, s čím vším se musel vypořádat. Kolikrát se vrátil a kolikrát bezprostředně po návratu přišly další problémy. Dokážu si představit, jak demoralizující to pro něj muselo být. A jak těžké to bylo pro jeho tělo, které si pořád odvykalo zátěži," popsal Murray slovy plnými obdivu svého soupeře.
Brit uvedl, že není překvapen kvalitou úderů 196 centimetrů vysokého Argentince. "Vždycky to byl fantastický ranař. Tohle umění člověk neztratí. Mnohem víc musíme ocenit jeho mentalitu. Jsem za něj šťastný," dodal Murray sportovně.
Del Potro své rázné pokroky přijímá s velkou pokorou. Zároveň je na něm vidět jednoznačný pocit uspokojení a čiré radosti. "Je to až neuvěřitelné, žiju teď svůj sen, přiznal. A pochválil se za to, jak se dokázal poučit z finálové porážky v Riu a napodruhé už britského šampiona udolal.
Jsem jiný člověk, tvrdí Argentinec
"Hrál jsem proti němu v Glasgow o mnoho lépe, než v Riu. Jsem teď jiný člověk, hlavně psychicky. Porazil jsem Novaka, Rafu a teď i Andyho. Nečekal jsem, že se to může stát tak brzy po návratu," řekl Del Potro. Argentina se ve finále Davisova poháru utká s Chorvatskem a Juan Martín teď touží po velkém titulu. "Upínám se k tomu, bylo by to pro mě nejvíc." Argentinci totiž na triumf v Davis Cupu zatím marně čekají, od roku 2002 přitom byli dvanáctkrát v semifinále a čtyřikrát ve finále.
Byl by to další velký krok pro Del Potra směrem k vrcholu, na kterém už jednou byl. Před dlouhými sedmi lety. "Z jeho návratu mám radost, jsem jeho velký fanda. Když před sedmi lety vyhrál US Open, tak jsem tvrdil, že bude jedničkou, přišel mi jako jeden z nejlepších hráčů," uvedl ve svém sloupku na webu tennis-arena.cz český tenisový odborník Jiří Hřebec.
"Je to velký borec, když se vrátil po takovém zranění. Hraje skvělý tenis, hrozně se mi líbí. Největší sílu má ve forhendu – hraje ho sice na pohled zvláštně, daleko od těla, ale má ho zmáklý. A servis má strašně dobrý," dodal.
Může se Del Potro po letech pokusit o narušení velké čtyřky, nebo dokonce o průnik na samotný tenisový trůn. Hřebec je přesvědčen, že ano. "Je to velký chlap, ale neexistuje míč, který by nechytl, neskutečně dobře předvídá. Myslím, pokud mu vydrží zdraví, klidně by ještě mohl být jedničkou," uzavřel někdejší pětadvacátý hráč světa.
