Český talent trápil švýcarskou superhvězdu, grandslamový šampion je nakonec ve finále

Sport ČTK Sport, ČTK
Aktualizováno 21. 8. 2020 16:37
Největší favorit Stan Wawrinka ze Švýcarska postoupil do finále tenisového challengeru ATP na pražské antuce. Trojnásobný grandslamový vítěz vyřadil v semifinále posledního domácího zástupce Michaela Vrbenského po setech 5:7, 6:3 a 6:3.
Michael Vrbenský
Michael Vrbenský | Foto: Milan Kammermayer

Wawrinka v úvodní sadě ztratil dvakrát podání a brejk v jedenácté hře se nejvýše nasazenému hráči stal osudným. Pak už ale dvacetiletý český talent, kterému patří 402. pozice ve světovém žebříčku, na švýcarského favorita nestačil.

Sedmnáctý hráč světového žebříčku Wawrinka vyhrál na turnaji I. ČLTK Prague Open i čtvrtý zápas ve třech setech. Vrbenský mu vzdoroval téměř dvě a půl hodiny.

Ve finále se pětatřicetiletý Švýcar utká s přemožitelem Jiřího Veselého Aslanem Karacevem. O devět let mladší ruský tenista, jenž v pořadí ATP figuruje v polovině třetí stovky, zdolal třetího nasazeného Francouze Pierre-Huguese Herberta 7:5, 7:6.

Tenisový turnaj mužů I. ČLTK Prague Open 2020, challenger okruhu ATP (antuka, dotace 137.560 eur):

Dvouhra - semifinále: Wawrinka (1-Švýc.) - Vrbenský (ČR) 5:7, 6:3, 6:3. Karacev (Rus.) - Herbert (3-Fr.) 7:5, 7:6 (9:7).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy