Boj s novináři
Věčným bojem pro něj byly tiskové konference. S novináři bojoval, nikdy nevěděl, co jim říkat, často jim odpovídal, že tenis miluje, přitom to nebyla tak úplně pravda. Prostě si tento sport zvolil jako své povolání.
"V Indianapolis, po obzvláště tvrdé prohře a hlasitém bučení, se mě nějaký novinář zeptá, co se stalo. Jako byste to dneska ani nebyl vy, řekne s předstíraným úsměvem. Něco vás trápí? Řeknu mu, trochu obšírněji, ať mi políbí prdel. Nikdo mi neporadí, že bych se nikdy neměl utrhovat na novináře. Nikdo se nenamáhá, aby mi vysvětlil, že to podněcuje v novinářích vztek. Neukazuj jim svůj strach, ale ani tesáky. Jenže i kdyby mi takhle rozumně někdo poradil, asi bych to nepřijal."