


Maria Teresa de Filippisová se stala první ženou, která usedla do vozu formule 1. Navždy tak změnila obraz motorsportu.

Aristokratka z Neapole a první žena za volantem vozu formule 1 sice před deseti lety zesnula, její odkaz ale žije dál.
Vždyť jde o ženu, která v padesátých letech minulého století zdolávala nejen závodní tratě, ale i předsudky.
Italka se narodila roku 1926 v bohaté rodině a od mládí tíhla k adrenalinovým sportům. Nejdřív se věnovala jezdectví, ale sázka s jejími dvěma bratry ji přivedla k automobilům.
„Říkali, že nebudu rychlá. Tak jsem jim to chtěla dokázat,“ vzpomínala později de Filippisová na své začátky.
V roce 1948 usedla do Fiatu 500 a hned ve svém prvním závodě mezi Salernem a Cavou de’ Tirreni zvítězila. Ta chvíle nebyla jen sportovním úspěchem, ale začátkem cesty, na jejímž konci stála formule 1.

Cesta do F1 ale nebyla vůbec snadná. Motoristický sport byl tehdy i dnes převážně mužskou doménou a de Filippisová se často setkávala s otevřenou nedůvěrou.
Jeden závodní funkcionář prý dokonce řekl: „Jediná helma, kterou by žena měla nosit, je ta u kadeřníka.“ Přesto se Italka nenechala odradit a tvrdě pracovala na svém řidičském umění.
První velký krok přišel v roce 1958. Tehdy usedla za volant Maserati 250F a účastnila se závodu formule 1. Ačkoli se jí nepodařilo na Velkou cenu Monaka kvalifikovat, o pár závodů později v Belgii už se do startovního roštu postavila.
Stala se tak první ženou, která kdy závod F1 skutečně odstartovala. A hned ve Spa-Francorchamps si dojela pro svůj nejlepší výsledek – desáté místo. Tehdy to ještě na body nestačilo.
Kariéra průkopnice ve formuli 1 byla krátká. Po několika pokusech kvalifikovat se a dvou závodech, které nedokončila kvůli technickým problémům, přišla v roce 1959 rána, která změnila její život.
Její kolega a přítel Jean Behra zahynul při nehodě během závodního víkendu a de Filippisová, zdrcená ztrátou, se rozhodla s aktivním závoděním skončit. „Už jsem ztratila příliš mnoho přátel,“ osvětlila později důvod svého rozhodnutí.
Po ukončení kariéry zůstala ve světě rychlých kol a byla inspirací pro další generace žen, které se rozhodly proniknout do zákulisí, na závodní okruhy nebo „erzety“ rallye.
Dnes, o deset let později, zůstává Maria Teresa de Filippisová symbolem odvahy, vášně a odhodlání. „Nebyla jsem tu proto, abych bourala rekordy,“ řekla jednou. „Ale abych ukázala, že tu můžeme být i my ženy.“



Zakarpatská oblast na Ukrajině byla ve středu odpoledne cílem jednoho z největších ruských dronových útoků od začátku války. Drony létaly nad Mukačevem, Iršavou, Svaljavou i Užhorodem. Právě hlavní město Zakarpatí Užhorod leží přímo na hranici se Slovenskem. Dočasně se z bezpečnostních důvodů uzavřely všechny hraniční přechody Slovenska s Ukrajinou. Později ve středu byly opět otevřeny.



Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.



V Austrálii všechny překvapil. Znovu se dostal do finále grandslamu. Tam Novaka Djokoviče o rekordní zářez připravil Carlos Alcaraz. Mladý Španěl je před dalším podnikem velké čtyřky kvůli zranění ze hry, ale také Srb představuje velkou neznámou pro všechny tenisové experty.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Veteránská setinovka 7 Castles Trial se letos natáhla na rekordních 280 kilometrů a připravila si záludný roadbook i měřený úsek, který zmátl mnoho posádek. Na startu se blýskly nádherné historické vozy včetně majestátní Tatry 87 z roku 1950. Redakce vyrazila ve Škodě 110 R ze sbírky Škoda Muzea.