


Maria Teresa de Filippisová se stala první ženou, která usedla do vozu formule 1. Navždy tak změnila obraz motorsportu.

Aristokratka z Neapole a první žena za volantem vozu formule 1 sice před deseti lety zesnula, její odkaz ale žije dál.
Vždyť jde o ženu, která v padesátých letech minulého století zdolávala nejen závodní tratě, ale i předsudky.
Italka se narodila roku 1926 v bohaté rodině a od mládí tíhla k adrenalinovým sportům. Nejdřív se věnovala jezdectví, ale sázka s jejími dvěma bratry ji přivedla k automobilům.
„Říkali, že nebudu rychlá. Tak jsem jim to chtěla dokázat,“ vzpomínala později de Filippisová na své začátky.
V roce 1948 usedla do Fiatu 500 a hned ve svém prvním závodě mezi Salernem a Cavou de’ Tirreni zvítězila. Ta chvíle nebyla jen sportovním úspěchem, ale začátkem cesty, na jejímž konci stála formule 1.

Cesta do F1 ale nebyla vůbec snadná. Motoristický sport byl tehdy i dnes převážně mužskou doménou a de Filippisová se často setkávala s otevřenou nedůvěrou.
Jeden závodní funkcionář prý dokonce řekl: „Jediná helma, kterou by žena měla nosit, je ta u kadeřníka.“ Přesto se Italka nenechala odradit a tvrdě pracovala na svém řidičském umění.
První velký krok přišel v roce 1958. Tehdy usedla za volant Maserati 250F a účastnila se závodu formule 1. Ačkoli se jí nepodařilo na Velkou cenu Monaka kvalifikovat, o pár závodů později v Belgii už se do startovního roštu postavila.
Stala se tak první ženou, která kdy závod F1 skutečně odstartovala. A hned ve Spa-Francorchamps si dojela pro svůj nejlepší výsledek – desáté místo. Tehdy to ještě na body nestačilo.
Kariéra průkopnice ve formuli 1 byla krátká. Po několika pokusech kvalifikovat se a dvou závodech, které nedokončila kvůli technickým problémům, přišla v roce 1959 rána, která změnila její život.
Její kolega a přítel Jean Behra zahynul při nehodě během závodního víkendu a de Filippisová, zdrcená ztrátou, se rozhodla s aktivním závoděním skončit. „Už jsem ztratila příliš mnoho přátel,“ osvětlila později důvod svého rozhodnutí.
Po ukončení kariéry zůstala ve světě rychlých kol a byla inspirací pro další generace žen, které se rozhodly proniknout do zákulisí, na závodní okruhy nebo „erzety“ rallye.
Dnes, o deset let později, zůstává Maria Teresa de Filippisová symbolem odvahy, vášně a odhodlání. „Nebyla jsem tu proto, abych bourala rekordy,“ řekla jednou. „Ale abych ukázala, že tu můžeme být i my ženy.“



Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zhruba dvě hodiny v Bílém domě jednal s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou. Ta po setkání podle agentury Reuters řekla, že Trumpovi předala svou Nobelovu cenu za mír. Neuvedla však, zda ji přijal.



Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, řekl český prezident Petr Pavel po dnešním jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově. Prezident také uvedl, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná.



Pro vyslovení důvěry vládě hlasovalo podle prvních propočtů všech 108 poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů. Proti hlasovalo 91 opozičních zákonodárců.



České hokejistky porazily ve čtvrtfinále mistrovství světa do 18 let v Kanadě 2:1 Švýcarsko a zahrají si o třetí medaili za sebou. Zápas rozhodla až v předposlední minutě řádné hrací doby Tereza Gildainová a poslala tým do semifinále.



Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek Íránu pohrozil, že pokud bude nadále pokračovat zabíjení protestujících, bude to mít vážné následky. Bílý dům podle agentury Reuters tvrdí, že Írán pozastavil 800 poprav, které se měly uskutečnit ve středu. Děje se tak v den, kdy Spojené státy uvalily nové sankce na íránské představitele obviněné z potlačování protivládních demonstrací.