


Maria Teresa de Filippisová se stala první ženou, která usedla do vozu formule 1. Navždy tak změnila obraz motorsportu.

Aristokratka z Neapole a první žena za volantem vozu formule 1 sice před deseti lety zesnula, její odkaz ale žije dál.
Vždyť jde o ženu, která v padesátých letech minulého století zdolávala nejen závodní tratě, ale i předsudky.
Italka se narodila roku 1926 v bohaté rodině a od mládí tíhla k adrenalinovým sportům. Nejdřív se věnovala jezdectví, ale sázka s jejími dvěma bratry ji přivedla k automobilům.
„Říkali, že nebudu rychlá. Tak jsem jim to chtěla dokázat,“ vzpomínala později de Filippisová na své začátky.
V roce 1948 usedla do Fiatu 500 a hned ve svém prvním závodě mezi Salernem a Cavou de’ Tirreni zvítězila. Ta chvíle nebyla jen sportovním úspěchem, ale začátkem cesty, na jejímž konci stála formule 1.

Cesta do F1 ale nebyla vůbec snadná. Motoristický sport byl tehdy i dnes převážně mužskou doménou a de Filippisová se často setkávala s otevřenou nedůvěrou.
Jeden závodní funkcionář prý dokonce řekl: „Jediná helma, kterou by žena měla nosit, je ta u kadeřníka.“ Přesto se Italka nenechala odradit a tvrdě pracovala na svém řidičském umění.
První velký krok přišel v roce 1958. Tehdy usedla za volant Maserati 250F a účastnila se závodu formule 1. Ačkoli se jí nepodařilo na Velkou cenu Monaka kvalifikovat, o pár závodů později v Belgii už se do startovního roštu postavila.
Stala se tak první ženou, která kdy závod F1 skutečně odstartovala. A hned ve Spa-Francorchamps si dojela pro svůj nejlepší výsledek – desáté místo. Tehdy to ještě na body nestačilo.
Kariéra průkopnice ve formuli 1 byla krátká. Po několika pokusech kvalifikovat se a dvou závodech, které nedokončila kvůli technickým problémům, přišla v roce 1959 rána, která změnila její život.
Její kolega a přítel Jean Behra zahynul při nehodě během závodního víkendu a de Filippisová, zdrcená ztrátou, se rozhodla s aktivním závoděním skončit. „Už jsem ztratila příliš mnoho přátel,“ osvětlila později důvod svého rozhodnutí.
Po ukončení kariéry zůstala ve světě rychlých kol a byla inspirací pro další generace žen, které se rozhodly proniknout do zákulisí, na závodní okruhy nebo „erzety“ rallye.
Dnes, o deset let později, zůstává Maria Teresa de Filippisová symbolem odvahy, vášně a odhodlání. „Nebyla jsem tu proto, abych bourala rekordy,“ řekla jednou. „Ale abych ukázala, že tu můžeme být i my ženy.“



Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.



Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména.



Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti Tchaj-wanu a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, je nezlomná. Několik hodin před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa na návštěvu Pekingu to uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.



Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno.



Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je Venezuela znázorněná jako 51. americký stát. Stalo se to jen krátce poté, co dal najevo, že by z Venezuely americký stát rád udělal.