Peking - Do roka možná skončí s tenisem, zaznívalo na adresu španělského tenisty Rafaela Nadala na konci minulé sezony. Jenže svalovec z Mallorky všem pochybovačům vytřel zrak. Alespoň prozatím.
Olympijským zlatem dokonal to, co se ještě nedávno zdálo nemožné. Ukončil vládu Rogera Federera a stal se světovou tenisovou jedničkou s náskokem téměř osm set bodů.
Pro tenisový svět to znamená revoluci. Nejde jen o sportovní stránku věci. Federer si za více než čtyři roky na čele žebříčku vybudoval kromě aureoly neporazitelnosti obrovský respekt a obdiv i u lidí, kteří tenis sledují jen okrajově.
Za svými výhrami kráčel Federer s neobyčejnou lehkostí a tenisové fajnšmekry hladil po duši elegantním stylem a zálibou v tradicích svého sportu. Navíc při předávání trofejí pro něho nebyl problém plynule přecházet z angličtiny do francouzštiny a vtipně komunikovat s publikem.
Čtěte také:
Zlatý Nadal převzal trůn. Stal se světovou jedničkou
Nadal završil svou cestu na trůn. Vyhrál olympiádu!
Nový vládce mužského tenisu je přesným opakem. Z jeho úderů je cítit obrovské úsilí a dřina. Nezaujaté fanoušky rozčiluje neustálým popotahováním kraťasů a zdlouhavými přípravami na servis.
Navíc nedisponuje Federerovým charismatem a tiskové konference či děkovačky divákům v jiném než rodném jazyce jsou pro něho noční můrou.
Vydrží Nadalovi klouby?
Proč mu mnozí zasvěcení experti předpovídali pád? Důvodem byly a stále jsou Španělovy zdravotní problémy, které přispěly například k předčasnému vyřazení na US Open.
Nadala vyznává silový a fyzicky nesmírně náročný styl hry, který si vybírá daň na bolavých kloubech.
Fanoušci si jistě dávno všimli bandáží pod koleny nového tenisového krále. Navíc si nemohli nevšimnout velmi rychlého růstu svalové hmoty na jeho těle, který vyvolával mnohá podezření.
Loni ve druhé polovině sezony vypadl v prvním kole v Cincinnati s Juanem Monakem, pak nestačil ve 4. kole US Open na krajana Ferrera, na domácí půdě v Madridu jej smetl ve čtvrtfinále David Nalbandian, jenž mu dal o týden později v pařížském finále dokonce kanára.
Hladkým porážkám předcházely těžké vyrovnané duely, a tak se zdálo, že zkrátka Nadalovi tělo nedovolí hrát silový tenis na nejvyšší úrovni během celého turnaje.
Dlouholetá tenisová dvojka hladce prohrála v semifinále Australian Open s Jo Wilfriedem Tsongou a už to vypadalo, že je jen otázkou času, kdy ho vystřídá na pozici dvojky Srb Novak Djokovič.
Po Austrálii ho odepisovali
„Nadal se musí vyrovnat s velkým tlakem. Djokovič se dere na jeho místo a řada zranění bude spolu s nástupem hráčů jako David Ferrer velkou komplikací, aby vůbec obhájil své pozice na antuce," předpovídal například po Australian Open známý tenisový komentátor Peter Bodo.
Tenhle názor nebyl v té době zdaleka ojedinělý, ale rozhodně se neukázal jako prorocký.
Karta se jednoznačně začala obracet s nástupem antukové sezony. Španělský mladík udělal velký kus práce na servisu a pestrosti hry.
Čtěte také: Thriller Wimbledon: Na pokraji noci král Federer padl
Už to nebyl jen pověstný forhend „inside out" tedy z bekhendového rohu do bekhendu soupeře, kterým Nadal strašil své soupeře, nedílnou součástí jeho rejstříku se stal precizně zahraný čopovaný bekhend, kterým dokázal vyvádět své protivníky z rytmu.
Zatímco Federer získal první titul sezony až ve slaběji obsazeném turnaji v Estorilu. Nadal ovládl podniky v Monte Carlu, Barceloně a Hamburku.
Federerovi nebylo nic platné angažovaní kouče se specializací na antuku Jose Higuerase. Že se může jeho vláda otřást v základech naznačila senzačně hladká porážka od Nadala ve finále Roland Garros.
Před Wimbledonem naznačil své možnosti výhrou na trávě v Queensu a o několik dní později už šokoval tenisový svět zaslouženým vítězstvím v nádherné finálové bitvě v All England Clubu nad pětinásobným šampionem Federerem.
Ani Nadalovi fanoušci si však nejspíš nedokázali představit, že by už po měsíci a půl mohl jejich miláček fenomenálního Švýcara vystřídat i na pozici světové jedničky.
Teď to bude on, koho budou soupeři nahánět. A rozhodně nebudou mít lehkou práci. I na olympiádě Nadal dokázal, že momentálně jeho hra takřka nemá slabinu a je jedno na jakém se hraje povrchu.
