Co říkáte na rozhodnutí arbitrážního soudu pro sport CAS v Lausanne, který zrušil kvůli nedostatku důkazů doživotní tresty za doping pro 39 ruských sportovců?
Jako právník jeho rozhodnutí rozumím a jsem velice rád, že padlo. Konečně někdo probral jednotlivé případy "kus po kusu" a zhodnotil, zda proti každému jednotlivci jsou důkazy, nebo ne - škoda, že to trvalo přes dva roky! CAS prokázal svoji nezávislost, to je zásadní, dokázal odolat politickým tlakům, které tam musely být, a nebál se postavit i proti MOV. A je to precedent - konečně padl princip kolektivní viny, který tímto CAS jednoznačně odmítl. Mrzí mě reakce MOV, kterému se rozhodnutí nelíbí - v demokratické společnosti 21. století by se měla rozhodnutí soudních, notabene vlastních, orgánů respektovat. Považuji za unfair sdělení, že sportovci očištění CAS ještě nemají jistou účast, protože MOV se teprve rozhodne, zda je na olympiádu pozve, či nikoliv - vypadá to jako naschvál, když už se nám to nepovedlo zakázat, tak vás nepozveme. To zbytečně nahrává argumentům Rusů o jejich utlačování ze strany MOV. A pokud někdo nebude pozván, jsem velmi zvědav, jak zvací komise MOV nepozvání zdůvodní.
Na čem tedy celá kauza stojí?
Na svědectví Grigorije Rodčenkova, někdejšího vedoucího ruské agentury RUSADA, který zběhl od Rusů a teď podává nejrůznější svědectví o tom, jak systém fungoval a kdo všechno do něho byl zapojen. Právě Rodčenkov během soudu v Lausanne vypovídal prostřednictvím telemostu a podle informací, které poskytli právní zástupci sportovců, byla jeho výpověď velmi nevěrohodná. Zamotával se do toho, co říkal, navíc tvrdil úplně jiné věci než předtím.
Nicméně se mu dá věřit v tom, že státem řízený doping v Rusku skutečně existoval…
Principiálně panuje přesvědčení, že organizovaný systém dopingu v Rusku existoval a ruští sportovci do něj byli zapojeni. Ale po právní stránce je tady problém: chybí konkrétní důkazy, že třeba Usťugov nebo Šipulin se programu účastnili. Právě oni dva, kterým byl verdikt oznámen později, se bohužel možná ani očistit nestihnou. Není ale vyloučeno, že MOV na základě rozhodnutí CAS svůj přístup k nim změní a trest zruší. A když nemáte konkrétní důkazy, tak přece nemůžete nikoho odsoudit, nemůžete mu dát tak zásadní trest, že ho doživotně vyloučíte z olympiády. To je příliš přísné a nepřiměřené. A rozhodnutí CAS to potvrdilo.
Jak vnímáte dopingový skandál vcelku?
Jde o významný precedens, výjimečnou záležitost. Státem organizovaný, řízený doping se skutečně nikde od osmdesátých let v takovém rozsahu neobjevil. Otázkou je, kteří sportovci do toho byli zapojeni. Sice existují spekulace, ale chybí konkrétní důkazy, kdo všechno do toho byl zapojen. V každém případě nikdo netušil, že by něco tak rozsáhlého vůbec mohlo ve 21. století existovat.
V čem podle vás pochybily světové instituce Mezinárodní olympijský výbor a Světová antidopingová agentura WADA?
Pokud se týká MOV, ten měl jednat mnohem rychleji. Skutečnosti ohledně organizovaného systému dopingu v Rusku vyplynuly na povrch někdy před více než dvěma lety, ještě dlouho před olympiádou v Riu. Už tenkrát bylo zapotřebí konat, stanovit antidopingové tribunály a řešit jednotlivé případy. MOV celou kauzu podcenil a řeší se nyní, chvilku před olympijskými hrami. V případě WADA vidím jasné pochybení v tom, že agentura dopustila, aby se státem řízený doping v Rusku vůbec vyvinul. Aby zasáhl laboratoř, která je akreditovaná WADA, aby se ho účastnili protidopingoví komisaři, kteří v Rusku působili. WADA určitě zaspala, vůbec nechápu, jak mohla něco takového dopustit.
Rozmetá dopingový skandál ruský systém, nebo Rusové pojedou potichu dál?
Myslím, že to neustojí. Musejí začít tvořit vše znova, včetně nové laboratoře a nové protidopingové agentury, a myslím, že to už bude pod takovou kontrolou, že na podobný systém už nenavážou.
Autor reportu o ruském dopingu Richard McLaren údajně byl pod určitým tlakem, aby jeho zpráva vyzněla pro Rusy co možná nejhůře. Myslíte si, že je v podobné situaci i Rodčenkov?
Samozřejmě jsou to jen spekulace, hovoří se o tom maximálně v kuloárech. Ale objevují se i zprávy různých hackerských skupin, které na svých serverech přinášejí e-mailovou komunikaci v rámci Mezinárodního olympijského výboru. Konkrétně poštu od Howarda Stuppa, což je šéf právního oddělení MOV, který komunikoval s Richardem McLarenem. Z jejich konverzace vyplývá, že McLaren byl pod určitým tlakem, aby zpráva vyzněla tak, že ruští sportovci nebudou moci na olympiádu jet. Jestli jsou ty informace pravé, nebo ne, to už jsou jenom spekulace.
Souvisí postup vůči Rusku i se současnou geopolitickou situací ve světě?
Sport na úrovni Mezinárodního olympijského výboru a olympijských her patří do té nejvyšší světové politiky. V rámci mezinárodní světové politiky máte několik hřišť a sport je jedním z těch, na kterých probíhá geopolitické soupeření. Druhá věc je ta, že svou roli hrají obrovské komerční zájmy, protože olympiáda je nejen sportovní svátek, ale taky obrovský byznys.
A jak se tedy stavíte ke snaze českých biatlonistů, kteří proti ruskému dopingu vystupují už delší dobu?
Samozřejmě mají pravdu. Já to chápu, je obrovsky těžké, když musejí soupeřit s nějakým závodníkem z Ruska, u nějž je patrné, že jeho výkonnost je přinejmenším podivná. Musí být obrovsky frustrující, když vidíte, že má náskok jen díky nedovoleným prostředkům. Některé jejich návrhy nejsou úplně reálné, například prodloužit trest za doping ze čtyř na osm let, myslím, že by to ani moc nepomohlo. Ale zase stoprocentně podporuji to, aby se Mezinárodní biatlonová unie začala chovat podle pokynů Mezinárodního olympijského výboru a nepřidělovala akce typu Světových pohárů a mistrovství světa Rusku. Mezinárodní biatlonová unie pod vedením pana Besseberga bohužel tohle úplně ignoruje a rozumím tomu, proč český biatlonový svaz a čeští sportovci vedou proti vedení IBU studenou válku. Já bych na jejich místě postupoval úplně stejně.
Neměl by člověk, který svým vystupováním destabilizuje situaci ve federaci, v jejím čele skončit?
Já osobně vůbec nechápu, proč pan Besseberg tímto způsobem postupuje. Ve vedení biatlonové unie je dlouho a zdá se, že svou funkci pojal jako doživotní. Zřejmě si myslí, že si může dělat, co chce.
Video: Olympiáda bez Rusů? Podivná kauza, chybějí důkazy, politické tlaky jsou velmi silné, říká Šťovíček
