Poslední roky trávíte Silvestr přípravou v Austrálii, je tomu letos jinak?
Poprvé po patnácti letech jsme přes svátky doma. Oba jsme s manželkou tak nějak cítil, že chceme změnu. Takže letošní Vánoce byly tradiční, české. Rodina, stromeček, dárky, cukroví, pohádky… A také dva dny úplného relaxu, žádný trénink, žádné povinnosti. Bylo to moc fajn!
Jaký nejkurióznější/ nejzvláštnější závěr roku jste kdy zažil?
Na Silvestra jsem často závodil, taky jsme ho jednou prospali, jednou jsme ho strávili v letadle, ale většinou jsme byli někde na pláži a sledovali ohňostroj. Ale uznávám, že ta zima a parta nejbližších přátel k Silvestru stejně pasuje nejlíp.
Co si představíte pod pojmem ideální Vánoce?
Právě to, jak jsme je prožili letos. S rodinou, s koledami, pohádkami, slavnostní večeří, stromečkem. Prostě tradiční české Vánoce.
Jaký dárek jste si vždy přál a nikdy nedostal?
Jako dítě jsem se samozřejmě na dárky strašně těšil a většinou jsem dostal to, co jsem si přál. Naši nebyli moc bohatí, a proto teď zpětně s obdivem nechápu, že nám s bráchou dokázali naše přání vždycky splnit. Dneska jsou pro mě Vánoce mnohem důležitější svojí atmosférou, než dárky.
Jak se vám nakupují dárky pro manželku?
No, to se přiznám, že tohle není moje parketa. Když mám nějaký tip, nebo nápad, tak fajn. Ale třeba letos mě prostě nic nenapadlo, a tak to bylo bez dárku. My jsme v tom ale asi oba stejní. Kouzlo Vánoc vidíme jinde, než jen v dárcích.
Která pohádka je vám nejmilejší a proč?
Všechny staré klasické “vánoční” pohádky - černobílá Popelka, Tři oříšky pro Popelku, Pyšná princezna, S čerty nejsou žerty, Hrátky s čertem… Prostě klasika. Když k tomu navíc voní cukroví, hoří svíčky na stole…
Plánujete už přípravy na vaši rozlučkovou sezónu?
Celý podzim jsem hodně trénoval a i přes svátky jsem měl jen dva dny bez kola. Chci se na tu poslední sezónu připravit stejně poctivě, jako na všechny předchozí. Hned po Novém roce odlétám na soustředění na Mallorku a podle počasí v Čechách budu plánovat další. Chci svůj poslední rok objet důstojně a co nejlíp se s cyklistikou rozloučit.
Jak si svůj poslední rok závodů užijete?
Beru tu sezónu jako bonus a odměnu. Nejen pro mě, ale i pro moje sponzory a fanoušky. Budu chtít startovat hlavně tam, kde mám své fanoušky, pojedu mé oblíbené závody, které jsem v minulosti vyhrál, nebo k nim mám jiné silné pouto. Budu se také co nejvíc věnovat svým sponzorům, a co nejlíp jim tak poděkovat za dlouhodobou podporu, bez které bych nemohl prožít tak úspěšnou kariéru.
Co máte v plánu dělat po ukončení kariéry?
To má ještě čas. Samozřejmě, že nějaké plány a konkrétní nabídky mám, ale teď mě čeká ještě jedna sezóna na kole.
Napsal jste svou autobiografickou knihu “Frajer”, jaké bylo jí tvořit?
Psal jsem ji nadvakrát. První vydání vyšlo už v roce 2008, před Hrami v Pekingu. Už tehdy bylo fajn se ke všemu znovu vrátit, všechno vlastně prožít znovu. Knížka asi měla úspěch, rychle se vyprodala. V roce 2015 tak vyšlo druhé vydání, rozšířené o osm dalších let a zážitků. Příjemných i méně příjemných. Je to knížka o velkých vítězstvích i těžkých zraněních, o štěstí i o bolesti, o lidech, kteří stáli za mými úspěchy, i o dřině, kterou jsem si musel odpracovat sám… Není to návod na úspěch, ale třeba v ní někdo najde inspiraci.
