Vše se u nás lepí na koleni, tvrdí o českém sportu handicapovaných Pešková

Anna Kulíšková
25. 4. 2018 13:51
Anna Pešková se po sedmi letech vrátila k závodnímu lyžování. Po skromné podzimní přípravě si dokázala zajistit účast na paralympiádě v rychlostních disciplínách, nicméně na medailová umístění z Turína a Vancouveru nenavázala a za svými soupeřkami na hrách zaostávala. Pro české sjezdaře bylo celkově těžké držet v Koreji krok s ostatními závodníky na špici, natož pak pro Peškovou, která naskočila do přípravy na poslední chvíli a rodinné povinnosti jí nedovolují dát závodění maximum.
Foto: Archiv Anny Peškové

Plzeň -  "To, že se příprava a v podstatě vše kolem našeho závodění tak říkajíc lepí na koleni, na to jsem zvyklá z předchozích let, v tom se u nás nic nezměnilo. Nicméně svět už je dneska úplně jinde a my, hobby sportovci, už nejsme schopni držet krok s profíky, kterými naši soupeři jsou," hodnotí Pešková své letošní působení na bílých svazích a dodává: "Kdyby sport handicapovaných u nás fungoval, byly by na mém místě už alespoň dvě mladé závodnice, které by mamině od dvojčat nedaly šanci se do Pchjongčchangu dostat."   

Pešková absolvovala v Koreji sjezd, super-G a super kombinaci. V technických disciplínách se nekvalifikovala o šest bodů. "Byla to smůla. Letos se dost závodů rušilo kvůli počasí. Neměla jsem moc příležitostí, kde si body vyjet," krčí rameny Pešková.

"Na posledním Evropském poháru před paralympiádou se mi obřák celkem povedl, kdybych stejně zajela i ten, co měl následovat, měla bych limit splněný. Byla to velká šance, protože kopec už jsem měla po předchozích třech závodech najetý, to u mě hraje velkou roli."

Jenže poslední obří slalom v italském středisku Sella Nevea, byl kvůli špatným povětrnostním podmínkám zrušen a Pešková si tedy potřebné body nezajistila. 

Jediný paralympijský závod, který Pešková se svou trasérkou Michaelou Hubačovou dokončily, bylo super-G, zbylé dvě disciplíny české lyžařky nezvládly. "Já to tak prostě mám, často řeším na trati problém s tím, že Míšu ztratím ze svého úzkého zorného pole nebo mě zkrátka překvapí nějaká z mnoha nástrah, takže se mi nepodaří dojet do cíle."

Peškové hodně chyběly i neodjeté tréninky sjezdu, které se v Koreji rovněž rušily kvůli počasí. "Pro mě je každá jízda na závodním kopci strašně důležitá. Tím, že nevidím nic jiného než boty a patky lyží mé trasérky, si potřebuju dokonale načíst terén," vysvětluje česká reprezentantka.

"Jedině tím, že na tom kopci jezdím, získávám jistotu a v závodě se pak můžu soustředit na jiné věci. Jelikož se odjel jen jeden trénink, nejistota byla u mě znát. Nehledě na to, že rychlostní disciplíny nemáme téměř možnost trénovat a svůj poslední sjezd jsem jela v roce 2011," doplňuje.

Anna Pešková se svou trenérkou Michaelou Hubačovou.
Anna Pešková se svou trenérkou Michaelou Hubačovou. | Foto: Archiv Anny Peškové

Nejistota rozhodně nebyla znát na výkonech ostatních závodnic v kategorii žen se zrakovým handicapem. Většina nastoupila do závodu bez respektu, se zdravým sebevědomím a kuráží a na jejich jízdě byla znát vyježděnost a perfektní souhra s trasérem.         

"Sjezdové lyžování handicapovaných se za ta léta hodně posunulo. Já jsem měla možnost srovnání až na paralympiádě a musím říct, že to bylo drsné zjištění. Zrakově postižené holky jezdí dnes stylem, asi jako dříve jezdili v této kategorii chlapi," porovnává Pešková.

"Jsou to mladé závodnice, které se nebojí a jejich jízda se i přes handicap hodně podobá jízdě zdravých závodníků. Já jsem do Pchjongčchangu rozhodně nejela s medailovými ambicemi, ale že budu na chvostu, s tím jsem také nepočítala," přiznala závodnice, která v super-G skončila na 11. místě.

Foto: Toyota / Jakub Cabálek

Přesto je ráda, že se paralympiády mohla zúčastnit. Jejím největším zážitkem bylo fungování českého týmu, které závodnice jindy než na paralympiádě nezažije.

"Měli jsme špičkového servisáka Svaťu Kováře, který nám ale dával i cenné trenérské rady přímo na kopci. Měli jsme skvělou fyzioterapeutku, trenéry a všichni spolupracovali nejen na kopci, v týmu byla skvělá atmosféra… Až jsem si říkala, že jestli se takhle mají lyžaři profíci, tak  by mi vůbec nevadilo být jedním z nich."

O to víc ji mrzí, že nebyla schopná tým podpořit lepším výsledkem. A nejen tým. "Především své rodině, které vděčím za to, že zase závodím, bych ráda oplatila to, co pro mě dělají," děkuje Pešková.

Anna Pešková
Anna Pešková | Foto: Reuters

V příští sezóně se chce soustředit na Evropský pohár, pracovat na tom, aby se celková jistota z jízdy zlepšovala a zkusit si vyjet lepší body v jednotlivých disciplínách.

"V podstatě bych chtěla lyžovat tak, jak jsem to měla původně v plánu letos, než se do všeho přimotala paralympiáda - zkusit si pár závodů Evropského poháru a postupně se pokoušet o zlepšení. Bude také záležet, jaké budeme mít finanční zajištění, přece jen na paralympijskou sezónu se sehnaly peníze snadněji, těžko říci, jak to bude teď," dodává Pešková.

 

Právě se děje

Další zprávy