Jak probíhal trénink před mistrovstvím světa?
Na mistrovství světa 70.3 Ironman World Championship v Port Elizabeth jsem se cíleně připravoval jeden měsíc, během kterého jsem už nezávodil v závodech světového poháru v paratriatlonu a maximálně jsem se snažil připravit na den "D". Poloviční distance je zhruba čtyřnásobkem té paratriatlonové, tak trénink byl trošku více o objemu, delších tempových úsecích a o síle.
Jaký byl přesun na místo konání, tedy do Jižní Afriky?
Při nutnosti delších leteckých přesunů je skutečně potřeba hodně plánovat vzhledem ke specifikům handicapu, ale také s ohledem na sportovní materiál musíme eliminovat přestupy na minimum a tím snížit riziko poškození. Letěl jsem dle mého názoru nejvýhodnějším letem, ale přesto jsem se nevyhnul poškození běžecké formule, které se zprvu jevilo jako fatální. Naštěstí se mi s podporou okolí podařilo zajistit přímo v Port Elizabeth strojařkou společnost, která mi dokázala pomoci a běžeckou formuli opravili.
Jaká byla konkurence na světovém šampionátu?
Mistrovský závod 70.3 Ironman World Championship má striktní pravidla a velmi omezené kvalifikační možnosti pro start handicapovaných sportovců. Nominace je možná pouze ze tří akcí na světě vždy po jednom slotu a mými konkurenty měli být Američan Daniel Garcia a Čech Michal Šiška. Garcia svou účast odvolal a jeho slot byl využit pro domácího Pietera DuPreeze.
Jak probíhal závod, u kterého vám počasí úplně nepřálo?
Během plavecké části se mi podařilo udělat si náskok před druhým Šiškou a z vody jsem se dostal jako první. Vzhledem k mému rychlejšímu depu jsem byl na kole o několik minut dříve a svůj náskok jsem v úvodu cyklistické části ještě navyšoval. V dalším průběhu cyklistiky jsem náskok udržoval, ale již jsem ho nedokázal zvyšovat. Chladné počasí ani déšť mi moc nevadily, ale z mého pohledu byl velmi nepříjemný hrubý asfalt, který opravdu nejel podle představ. V běhu jsem cítil, že mám titul na dosah ruky, ale po technických problémech po leteckém transportu jsem se podvědomě bál, že technika selže. Proto jsem v podstatě až do cílové rovinky nepolevil a teprve když jsem viděl cílovou bránu, tak jsem zisku druhého titulu uvěřil.
Jaké byly pocity v cíli?
Byla to směsice pocitů a bylo to podstatně silnější, něž při zisku loňského titulu. Frustrace a beznaděj, kterou jsem cítil po zjištění závady na běžecké formuli a následně naděje po jejím opravení se proměnily v obrovskou euforii a nával radosti. Slavnostní ceremoniál a předání mistrovského dresu z rukou triatlonových legend Dava Scotta a Marka Allena byli pomyslnou třešničkou na dortu.
Jste profesionálním sportovcem nebo stále musíte chodit do práce? V současné době jsem již profesionálem, kterého sport uživí, ale není to tak jednoduché. Provozování sportu je jen jednou stranou mince. Tou druhou je vrcholný sportovní marketing, zajišťování sponzorů a finančních prostředku na chod sezóny, což je spojeno s mnoha dílčími úkoly. Abych to lépe přiblížil, tak po zisku titulu sportovec Honza Tománek odpočívá, ale Honza Tománek manažer se snaží úspěch komunikovat směrem ven a v podstatě neustále řešit sportovní marketing a další dílčí cíle a projekty.
Jak moc je právě triatlon finančně náročný?
Jakýkoli sport na vrcholové úrovni je finančně velmi nákladný a u sportu handicapovaných to platí dvojnásob vzhledem k specifickému sportovnímu vybavení. Pokud budeme diskutovat pouze o tomto mistrovství světa v Jižní Africe, pohybujeme se v částce okolo 150 tisíc. Jenže zámořských závodu je ve světovém poháru v sezóně několik a tím pádem roční rozpočet dramaticky stoupá. Připočteme-li sportovní vybavení a amortizaci vozu, dostáváme se v ročním rozpočtu přes jeden milion korun.