"V místě závodu jsem byl zhruba týden před startem a přivítalo nás překvapivě horké počasí. Denní teploty přesahovaly 30 stupňů a vlhkost vzduchu byla téměř stoprocentní. Vysoké teploty mi obecně nedělají žádný problém, naopak je mám rád, avšak kombinace vysoké teploty a vlhkosti mi dávala docela zabrat. Trať závodu 70.3 Ironman Muskoka byla velmi obtížná svým profilem a zejména prudké výjezdy na běžecké trati byly, vzhledem k těžišti běžecké formule a možnosti jejího zvrácení dozadu, na hranici technického limitu," popsal přípravy před závodem Tománek.
Závod odstartoval v sedm hodin ráno a závodníky přivítala příznivá teplota vzduchu okolo 20 stupňů. První disciplínou bylo plavání, které začalo nezvykle poklidně a Jan Tománek z něj měl rozporuplné pocity. "Od startu do cíle se mi plavalo velmi dobře a pocitově jsem myslel na rychlejší čas, než který v cíli po výlezu z vody ukázala časomíra. Ta se zastavila na hodnotě 41:05," poznamenal Tománek.
Po přesunu na prvním depu následovala náročná cyklistická část na 90 kilometrů, která slibovala nastoupat přes 850 výškových metrů. "Přestože jsem měl trať poměrně dobře najetou, bylo pro mě velmi těžké předvídat průměrnou rychlost a čas, ale v cíli jsem byl hodně překvapen, jak jsem byl rychlý," uvedl Tománek.
Vzhledem ke skutečnosti, že 70.3 Ironman Muskoka nebyl původně závodem zpřístupněným pro handicapované sportovce, museli si závodníci zajistit vlastní podporu, a to včetně doprovodu na cyklistické trati. "Pomocnou ruku mi nabídl kamarád Petr Jakl s rodinou, kteří v Kanadě již několik let žijí a velmi mu děkuji," líčil Tománek.
"Profil trati byl kopcovitý, ale nešlo o zvlášť dlouhá stoupání, spíše relativně krátké a strmé kopce do jednoho kilometru. Z mého pohledu byla nejtěžší stoupání v prvních dvaceti kilometrech a tempo mé jízdy bylo velmi nevyrovnané. O tom, že na trati byly těžké výjezdy, hovoří i má maximální rychlost ve sjezdu, která se vyšplhala až k 82 km/h. Po prvních třiceti kilometrech jsem cítil, že jsme rychlí, ale teprve na obrátce v polovině cyklistické části jsem měl odvahu podívat se na tachometr, který v tu chvíli ukazoval něco málo pod 30 km/h, v což bych před závodem ani nedoufal. Při vjezdu do depa zjišťuji dosažený čas 2:59:08. Na to jsem na této trati obzvláště pyšný," poznamenal.
Po druhé zastávce v depu čekala na Tománka poslední část závodu. Náročnost běhu zpravidla vždy záleží na jeho profilu. Na rovině nebo mírně zvlněném terénu je běžecká formule podstatně rychlejší a jednodušší než klasický běh, ale v kopcích se tento rozdíl stírá. Současně se zvyšujícím se sklonem stoupání se přibližuje technický limit běžecké formule a hrozí, v závislosti na těžišti, zvrácení na záda. "Od startu jsem jel v podobném módu jako na kole, buď jsem zdolával stoupání ve velmi nízké rychlosti, nebo jsem jel na hraně maximální rychlosti. Prudké krátké výjezdy mě postupně připravovaly na zhruba 500 metrů dlouhý výjezd, jenž se postupně utahoval až k závěrečným 15 %. Na posledních sto metrech jsem poprosil diváky o pomoc, respektive jištění. Šli těsně za mnou a v případě zvrácení formule dozadu by mě snad zachytli. Bylo to na hraně, ale dokázal jsem to," oddechl si Tománek.
Běžeckou část zvládl za 1:23:12 a při průjezdu cílovou bránou na něj kromě opojného pocitu z dokončení a celkové euforie čekalo ještě další překvapení. "Podíval jsem se na časomíru a nevěřil jsem svým očím. Chtěl jsem jet pod šest hodin, ale na dosažený čas 5:15:39 jsem opravdu ani nepomýšlel, protože 70.3 Ironman Muskoka byl velkým testem kondice každého závodníka, který se postavil na start," řekl dojatý vítěz.
