Jaká byla a kudy vedla cesta na vaši pátou olympiádu?
Kupodivu nebyla složitá. Letenku jsem si vystřílel loni ve Spojených arabských emirátech díky vítězství hned v prvním ze šesti závodů Světového poháru.
Letos v dubnu jste v dalším závodě Světového poháru v Riu poznal podmínky na olympijské střelnici. Byl jste s nimi spokojen?
Ke spokojenosti bylo hodně daleko. Bez nejmenší nadsázky mohu říci, že ačkoliv jsem ve svém dlouhém sportovním životě poznal leccos, tak v Riu to byla v tom nejhorším slova smyslu zcela výjimečná premiéra.
V čem především?
Na střelnici nefungovalo všechno potřebné zařízení, chybělo odpovídající zázemí, kvůli uschlé žluté trávě nebyly dobře vidět terče a celkovou neprofesionální úroveň podtrhli ještě chybující rozhodčí. Do tohoto závodu držela smutný primát z roku 1996 americká Atlanta, ale ta zůstala v mé paměti v porovnání s Riem mnohem lepší.
Máte informace, že se tento neutěšený stav zlepšil?
S dalším českým střelcem Jiřím Liptákem jsme se v Riu seznámili s jedním Brazilcem, který nám slíbil objektivní informace o průběhu příprav na olympiádu. A nezklamal nás – nemáme prý čekat žádné zlepšení (trpký úsměv).
Nastane nějaká důležitá změna v systému olympijské soutěže?
Bohužel, Mezinárodní olympijský výbor o ní rozhodl, a to údajně kvůli zvýšení atraktivity našeho sportu. Objektivní hodnocení sportovních výkonů se dostalo na vedlejší kolej. Zatím se body získané v dvoudenním průběhu soutěže počítaly šesti nejlepším i v jejich závěrečných soubojích. Teď se všechna aktiva smažou a do semifinále vstoupí elitní sexteto střelců ve stejné rovině. Takže v této závěrečné fázi může mít hlavní slovo náhoda, smůla či štěstí. I s pozicí na šesté příčce a velkou bodovou ztrátou lze tedy získat i zlato.
Jak se cítíte a s jakými představami do soutěže půjdete?
Ideální věk jsem měl před osmi lety v Pekingu, ale nenaříkám, připraven jsem dobře i letos. Bude záležet na podmínkách, v jakých bude soutěž probíhat. Mým přáním je postup mezi šest nejlepších a pak už se může stát cokoliv.
Co byste řekl na adresu tří českých „střeleckých“ olympioniček?
Reálné naděje na dobrý výsledek v malorážce má především Adéla Bruns, známá do loňského roku pod dívčím jménem Sýkorová. Je to zkušená reprezentantka, kterou zdobí bronzová medaile z londýnské olympiády a tři cenné kovy ze Světových pohárů. Ve stejné disciplíně by na sebe měla upozornit také Nikola Mazurová, která si Rio zajistila šestým místem na mistrovství světa. Daří se i skeetařce Libuši Jahodové. Na světovém šampionátu skončila sice osmá, ale v redukovaném pořadí jí i tato příčka k účasti na olympiádě stačila. Vyhrála univerziádu a bronz v mixu vybojovala letos na mistrovství Evropy. Pro všechna děvčata bude platit totéž, co pro mě: jak se vypořádají s nezvyklými podmínkami.
Z mužů bude kromě vás českou sportovní střelbu reprezentovat už jen téměř neznámý Filip Nepejchal. Jaké jsou jeho šance?
Je mu teprve 17 let, takže už samotná účast na olympijských hrách je jeho obrovským úspěchem. Stal se juniorským mistrem Evropy a cestu do Ria našel prvenstvím v závodě Světového poháru v Baku. Nelze asi čekat, že se se vzduchovou puškou zařadí mezi nejlepší i na olympiádě, ale určitě to bude pro něj velká škola, v níž nasbírá důležité zkušenosti. Mohl by je pak využít nejen v dalších závodech, ale třeba i za čtyři roky na hrách v Tokiu.
Myslíte si, že ještě nějaký další český sportovní střelec by si účast na olympijských hrách v Riu zasloužil?
Určitě je to Jiří Lipták, účastník olympiády v Londýně. V roce 2012 se v trapu stal vicemistrem Evropy, dva roky před tím skončil na mistrovství světa třetí a například letos na zmíněném Světovém poháru v Riu obsadil čtvrtou příčku, zatímco já až osmou. V několika důležitých závodech měl velkou smůlu, když skončil těsně pod nominačními místy.
