České hokejistky míří na olympiádu sebevědomé. Cíl je jasný: hrát o medaili

České hokejistky odjíždějí na olympiádu do Milána ve formě, s rostoucím sebevědomím a otevřenými medailovými ambicemi.

České hokejistky míří na zimní olympijské hry do Milána s pocitem, že tentokrát už nebudou sbírat zkušeností. Tým trenérky Carly MacLeodové je vyzrálejší, sehranější a opřený o výrazné individuality.

Po čtyřech letech od premiérové účasti v Pekingu se z reprezentace stal respektovaný celek, který se netají ambicí bojovat o medaili.

Náročný program na úvod turnaje trenérku MacLeodovou neděsí. Češky čekají čtyři zápasy v pěti dnech, včetně duelů s Američankami a Kanaďankami.

„Nebojíme se toho. Bude toho hodně, ale holky jsou připravené. Tvrdě trénují a jejich těla jsou nachystaná,“ říká koučka, která má za sebou dvě olympijská zlata z hráčské kariéry s Kanadou.

Právě zkušenost z velkých turnajů chce předat i svým svěřenkyním. „Sport je priorita, ale olympiáda není jen o zápasech. Je to výjimečný zážitek a chci, aby si ho holky dokázaly užít,“ dodává.

Tým se opírá o stabilní osu, která se formovala v posledních letech. Brankářka Klára Peslarová patří k nejzkušenějším hráčkám kádru a sama cítí posun.

„První olympiáda byla spíš o tom, že jsme nevěděly, do čeho jdeme. Teď jsme zkušenější a sehranější,“ říká devětadvacetiletá gólmanka. Přesto zůstává opatrná. „Start ve čtvrtfinále je úleva, ale nic to nezaručuje. Každý zápas vás může něco naučit.“

Peslarová se před sezonou rozhodla pro návrat ze zámořské profesionální ligy PWHL do švédského Brynäs, aby měla vyšší zápasové vytížení. Změna se ukázala jako správná.

„Potřebovala jsem chytat. Zpátky v Evropě jsem se dostala do tempa a cítím se dobře,“ říká brankářka, která patří k oporám švédské ligy.

Velkou pozornost na sebe strhává i Kristýna Kaltounková. Třiadvacetiletá útočnice New Yorku je nejlepší střelkyní PWHL a do Milána míří ve skvělé formě.

„Jsem ráda, že mi to tam padá, ale bez spoluhráček by to nešlo. Na olympiádě chci hlavně makat a hrát srdcem,“ říká s tím, že tlak si nepřipouští. „Jedu hrát pro tým. Když se bude dařit, budu jedině ráda.“

Kaltounkovou čeká olympijská premiéra, o to větší motivaci cítí. „Chci medaili. Nechci odjet bez ní a udělám pro to všechno,“ říká otevřeně.

Přesto ví, že rozhodovat budou maličkosti. „Nikomu nedáme nic zadarmo. V každém zápase chceme podat maximum.“

Podobně mluví i trenérka MacLeodová, která vnímá rostoucí respekt vůči českému týmu. „Nikdy jsem nepotkala olympionika, který by nechtěl medaili. My nejsme výjimkou,“ říká.

Zároveň ale varuje před podceněním soupeřů. „Všech deset týmů je tady z nějakého důvodu. Musíme se soustředit vždy jen na nejbližší zápas.“

Češky odjíždějí do Milána s vědomím, že mají za sebou silnou sezonu napříč ligami po celém světě. „Jsem hrdá na to, jak naše hráčky letos hrály,“ uzavírá MacLeodová.

A její tým věří, že tentokrát už si z olympiády nechce přivézt jen zkušenosti, ale i něco hmatatelného. Medaile už totiž není jen snem, ale reálnou metou.