


Podřadný turnaj. Bez nás to nemá cenu. Medaili teď může vyhrát kdekdo. Podobná kritika se z Ruska hrne prakticky po každém velkém hokejovém turnaji z posledních let. Olympiáda ale – možná překvapivě - představuje výjimku. Po velkolepém finále znějí obdivné reakce. Nebo obavy, že ruská sborná by v takové konkurenci neobstála.

Pořád se dá narazit i na kritiku, ale převažuje uznání. Na olympijském turnaji v Miláně vyrazilo dech hlavně finále Kanada – USA, které Američané navzdory převaze soupeře vyhráli 2:1 v prodloužení.
„Šílený hokej. Galaktický. Nemohl být lepší. Mělo by se o něm psát v učebnicích. A učit by se z toho měli i naši trenéři a hráči,“ napsal Igor Rabiner z ruského deníku Sport-Express.
Jeho kolega Michail Zislis označil zápas za jeden z nejlepších v historii, například po bok třízápasového finále Kanadského poháru 1987, kde Kanada v nezapomenutelné bitvě těsně přetlačila Sovětský svaz.
Rázně psal také Vladimir Lajevskij z webu Championat. „Jakkoliv je smutné to přiznat, ruský tým by se na této olympiádě do finále nedostal,“ vypálil.
Připomeňme, že Rusko v Miláně nehrálo, protože po ruské invazi na sousední Ukrajinu v roce 2022 ho hokejová federace IIHF na základě bezpečnostních důvodů vyobcovala. Původní roční zákaz se pravidelně prodlužuje.
Mezitím sborná hraje pouze s Běloruskem nebo Kazachstánem. A to nestačí.
„Strávit čtyři roky bez pořádné mezinárodní konfrontace je fatální,“ spustil Lajevskij. „Existuje názor, že až se jednou vrátíme, všechny rozdrtíme. Namístě jsou však obavy, že se věci vyvinou jinak. Návrat bude velmi obtížný, jako probuzení z dlouhého kómatu. Co jsme viděli na olympijských hrách, to ukázalo velmi jasně.“
Problémem prý není jen odříznutí od hokejového světa, ale i stagnující produkce velkých talentů. Rusové jsou sice spolu se Švédy dlouhodobě nejžhavějším evropským zbožím na draftu slavné NHL, ale nikdo se poslední dobou nezdá být výjimečný.
Sidneyho Crosbyho v mládí proháněl a leckdy převyšoval Alexandr Ovečkin, současný kanadský supertalent Macklin Celebrini však žádného vážného ruského rivala nemá.
Největším pokladem východní země tak zůstávají zavedené hvězdy jako Nikita Kučerov, Artěmij Panarin nebo Kirill Kaprizov. A vynikající brankáři.
„Náš hokej produkoval méně talentů než dřív už před mezinárodní suspendací. Nyní jejich počet dále poklesne, protože financování hokeje se snižuje,“ upozornil Lajevskij.
Oproti zámořským velmocím Rusko nejvíc strádá ve středu útoku. „V současnosti máme v NHL jen jednoho skutečně elitního centra, Jevgenije Malkina. V tomto roce ale oslaví čtyřicítku! Za ním není nikdo,“ pokračoval novinář.
„Pro zemi, která vychovala centry, jako jsou Sergej Fjodorov, Pavel Dacjuk či Alexej Jašin, je tohle katastrofální situace,“ dodal.
Do stávající sezony NHL celkem naskočilo skoro sedm desítek ruských hokejistů, což v pořadí zemí znamená čtvrté místo mezi Švédskem a Finskem.
Z toho by se pořád dal složit velmi kvalitní výběr. Podle listu Sport-Express by se jeho cenovka, spočívající v součtu platů vybraných hráčů, pohybovala kolem 150 milionů amerických dolarů.
„Co se týče kvality kádru, jsme lepší než Finsko a Česká republika a velmi blízko Švédsku. Za USA a Kanadou ale výrazně zaostáváme,“ poukázal deník na dvousetmilionové sestavy zámořských gigantů.






Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.



Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost než se bránit. Pezeškján to ve středu napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.



Mise Spojených států a Izraele proti íránskému režimu se velmi rychle proměnila v největší leteckou operaci na Blízkém východě od roku 2003, kdy začala invaze do Iráku. Kromě bojových letounů a stíhaček sehrávají v kampani Epic Fury důležitou roli bombardéry B-1 a B-2. Ty s mnohatunovým smrtonosným nákladem přilétají až z USA.



Skupina B. Braun CZ/SK ve spolupráci s Českou nefrologickou společností pořádá ve čtvrtek 5. března tiskovou konferenci u příležitosti Světového dne ledvin, která se bude týkat budoucnosti nefrologické péče.



Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.