"Naprosto senzační." Nedraftovanou českou naději připodobňují k hvězdě NHL

Kdyby si Galvase někdo zamluvil při první příležitosti, tedy v draftu 2023, mohl si teď gratulovat.

Český zadák totiž dělá přesně to, v co kluby NHL doufají, když si někoho vyberou. Rychle se zlepšuje.

Za Liberec vcelku pravidelně hrál extraligu už v předminulé sezoně, po níž byl poprvé k dispozici pro dražbu talentů, ale tehdy na ledě v průměru trávil jen necelých 11 minut za zápas.

V aktuálním ročníku je to přes 17 minut, suverénně nejvíc mezi juniory. Důvěru zatím splatil 11 body (2+9) v 19 zápasech.

Na světovém šampionátu dvacítek, svém třetím a posledním, formu potvrdil. Byl mistrem v držení puku nebo rozehrávce. Celkem se v sedmi kláních zaskvěl zápisem 3+6. Z beků byl produktivnější jen Kanaďan Zayne Parekh, devítka draftu 2024.

Oba pak pronikli do All Star týmu mistrovství. Nejužitečnějším hráčem vyhlásili novináři jiného českého hrdinu Vojtěcha Čihaře, ovšem zdaleka nešlo o jednomyslný verdikt.

Třeba Scott Wheeler z online deníku The Athletic měl na lístku napsaného Galvase. „Naprosto senzační,“ hodnotil ho. „Díky svému bruslení je všude, často hluboko v útočném pásmu, ale málokdy vzadu chybí, protože se vrací hrozně rychle. V mnoha střídáních měl hru pod kontrolou, a to i proti nejlepším soupeřům. Myslí mu to. Je soutěživý. Jeho mobilita je na elitní úrovni. Už měl být draftovaný, ale třeba to vyjde do třetice.“

Zdánlivě nepochopitelné přehlížení Galvase má obvyklé důvody. Devatenáctiletý odchovanec Olomouce měří 179 centimetrů, což je u hokejového obránce podprůměr, zvlášť v NHL.

I tak je ale na pováženou, že po českém střízlíkovi nikdo nesáhl alespoň třeba v sedmém kole draftu, kde už se s trochou nadsázky střílí od boku. „To, že nikdo neuplatnil na Galvase ani pozdní volbu, protože nemá výšku, je šílené,“ divil se moderátor kanadské stanice TSN James Duthie.

Nepřipomíná vám to někoho?

Svůj pohled poskytl i končící kouč českých juniorů Patrik Augusta. „Nepřekvapilo mě, že ho nedraftovali první rok. Ve druhém už se ale osvědčil. Možná mu někdo dá šanci ve třetím roce. Podle mě si to opravdu zaslouží. Je to výjimečný kluk,“ líčil zámořským novinářům.

Za tři roky u dvacítky poznal Galvase zblízka. „Nikdy není nervózní. A co mě jako trenéra ještě zaujalo, je jeho zarputilost. Když udělá chybu nebo ztratí puk, vždycky se jako první vrací, aby ho získal zpátky,“ připojil Augusta.

Toho se chytil kanadský deník Le Journal de Montréal. „Nepřipomíná vám to někoho?“ pomyslně mrkl na čtenáře s odkazem na fenomenálního obránce Lanea Hutsona.

Během juniorského šampionátu padlo toto srovnání mnohokrát. A sám Galvas označil Hutsona za svého oblíbeného hráče v NHL.

Američan, který stejně jako Galvas neměří ani 180 centimetrů, v minulé sezoně vtrhl do nejlepší ligy světa tak velkolepě, že vyhrál Calder Trophy pro nováčka roku. V aktuální základní části ještě přidal a za Montreal sbírá v 21 letech bod na zápas.

On na rozdíl od české naděje draftem prošel, ale navzdory ohromující produktivitě v rozvojovém programu amerického hokeje spadl až na 62. místo.

Teď je po Quinnu Hughesovi nebo Adamu Foxovi dalším střízlíkem, který obráncům typu Galvase ukazuje, že to jde.

Související

Nagano jako noční můra. Bača vypadal, že umře, a hvězdy byly na tribuně za "blbce"