Andretti: Značka kvality už pět dekád

Radek Vičík Radek Vičík
22. 9. 2006 0:00
Praha - V hudbě Straussovi, v literatuře Dumasovi, v motoristickém sportu Andrettiovi. Už pět dekád je jméno americké rodiny synonymem úspěchů. Uvnitř: Grafika a Galerie

V roce 1962 vyhrál Mario Andretti svůj první velký závod a letos se poprvé zapsal do listiny vítězů jeho vnuk Marco. Mezitím je 44 let jedné velké závodnické ságy.

Z uprchlíka americkou hvězdou

Když bylo Mariovi osm let, utekla jeho rodina z Istrie, která po válce připadla Jugoslávii, a zamířila jako miliony další Italů za vidinou úspěchu do zámoří. Po sedmi letech strávených živořením v utečeneckém táboře dostali Andrettiovi kýžené vízum a mohli se usadit v Pennsylvanii.

Mario vždy snil o kariéře automobilového závodníka, vždyť ještě v Itálii viděl na vlastní oči slavného Alberta Ascariho. Závodit začal se svým dvojčetem Aldem. Záhy se však ukázalo, kdo má talent.

Mario dosáhl prvního velkého vítězství 3. března 1962, kdy vyhrál závod na 100 kol v kategorii midget. O rok později dokázal první zářijovou neděli triumfovat ve stejné třídě hned ve třech závodech na dvou různých okruzích.

Jeho hvězda stoupala velmi rychle, roku 1964 poprvé usedl do formule Champ Car. Při profesionálním debutu si vydělal 529,90 dolarů. Záhy se v americkém oválovém seriálu stal hvězdou.

V roce 1965 získal titul "Nováček roku", obsadil třetí místo v legendárním závodě 500 mil v Indianapolis a jako nejmladší jezdec všech dob (bylo mu teprve 25 let) celý seriál vyhrál.

To samé se mu podařilo i o rok později, ale myšlenky jej táhly do formule jedna.

Foto: Martina Běhounková

Životní sen si Mario Andretti splnil, když ve Watkins Glen usedl do Lotusu a v kvalifikaci na Grand prix USA 1968 zajel dokonce nejrychlejší čas. V závodě jej však zradila spojka, takže na první mezinárodní úspěch musel mladý Italoameričan ještě počkat.

Roku 1969 Mario v Indianapolis vyhrál a potřetí se stal šampionem Champ Car. V následujících letech už pravidelně usedal do monopostů F1, ale kvůli řadě technických poruch z toho bylo zatím jen jedno třetí místo ve španělské Jaramě v barvách stáje March.

Andretti se však nesoustředil jen na formulová klání. Dokázal se prosadit i ve vytrvalostních závodech. Roku 1970 už podruhé za sebou vyhrál vyhlášenou dvanáctihodinovku v Sebringu.

Volání formule jedna bylo silnější

Ale slávu na obou březích Atlantiku si Mario Andretti vysloužil především působením ve formuli jedna. Prvního velkého úspěchu dosáhl v symbolu své domoviny, v rudých barvách Ferrari.

Důvěru, kterou do něj Enzo Ferrari vložil, splatil hned v prvním závodě roku 1971. V jihoafrickém Kyalami sice v kvalifikaci obsadil až čtvrtou příčku, ale s nástrahami závodu se dokázal ze všech pětadvaceti startujících vypořádat nejlépe.

Pohříchu dokázal v této sezoně bodovat už jen jedinkrát, ostatní snahu zhatilo poruchové Ferrari. U italské stáje se vydržel trápit ještě rok, aby po účinkování v americké Formuli 5000 zakotvil od konce sezony 1974 v ambiciózním týmu svého krajana, milionáře Parnelli Jonese.

Andrettiův bývalý soupeř z Champ Car se rozhodl založit velkoryse vedenou stáj, která měla napravit dosud pošramocenou pověst USA v F1. Monoposty Parnelli ale nebyly žádný zázrak a stáj se záhy místo bojů o čelní příčky soustředila na to být lepší než americký konkurent Penske.

Začátkem roku 1976 ale Jonesovi definitivně došly peníze a před Andrettim se rýsovala otázka, kam se vrtnout. Vsadil na své zkušenosti a instinkt a zavolal bossovi stáje Lotus, legendárnímu konstruktérovi Colinu Chapmanovi.

Ten po něm okamžitě skočil, čímž se zrodilo jedno z nejproslulejších spojení formulové historie. Andretti v novém týmu pookřál a hlavně na konci sezony předváděl excelentní výkony podepřené vítězství v závěrečné Grand prix Japonska ve Fuji.

Titul v zajetí smutku

V roce 1977 už plně zasáhl do bojů o nejvyšší příčky a v konečném hodnocení šampionátu obsadil třetí místo. To všechno byla ale jen příprava na velké oslavy v následující sezoně.

Památný rok 1978 začal Mario Andretti hned vítězstvím v Buenos Aires. Na další triumf si ale musel počkat pět měsíců.

Mario Andretti si s Lotusem 79 jede pro titul mistra světa F1 v roce 1978.
Mario Andretti si s Lotusem 79 jede pro titul mistra světa F1 v roce 1978. | Foto: Ford

Pak mu Chapman dal k dispozici jednu ze svých nejkouzelnějších kreací - Lotus 79, který jako první monopost historie využíval přísavný efekt.

O co šlo? Jednoduše řečeno rovná podlaha vozu spolu s bočními zástěrkami způsobila, že se stroj při vysokých rychlostech "přisál" k trati a tím byl extrémně rychlý.

Od té doby až do konce sezony platilo, že Lotus buďto vyhraje, nebo nedojede. Ve Velké ceně Itálie vybojoval titul a zároveň se stal prvním jezdcem, který vyhrál Champ Car i formuli jedna.

Korunovaci však Andrettimu pokazila tragédie na startu, při níž v Monze zahynul jeho stájový kolega Ronnie Peterson.

A nebyl to jeho jediný švédský smutek. O šest neděl později zemřel na rakovinu bývalý parťák z Lotusu Gunnar Nilsson. V obou případech nepřišel jen o spolujezdce, ale také o dobré kamarády.

Místo obhajoby se sezona 1979 změnila v laborování s vozem a souboj o post stájové jedničky s ambiciózním Argentincem Carlosem Reutemannem. Znechucený Andretti zůstal u Lotusu ještě rok, aby rok 1981 absolvoval v barvách Alfy Romeo.

Následující sezona byla Andrettiho poslední v kokpitu formule jedna. Nejprve ve dvou závodech nahradil u Ferrari zraněného Didiera Pironiho, aby v Las Vegas absolvoval svoji poslední velkou cenu.

Nastupuje druhá generace

Po návratu do zámoří se vedle vlastního závodění začal plně věnovat kariéře svého syna Michaela. V roce 1983 přibrali do party ještě Phillipa Alliota z Francie a s Porsche 956 obsadili senzační třetí místo ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans.

Ale sám nezahálel a ve 44 letech si připsal už čtvrtý zámořský titul. To však nebylo jeho poslední slovo a nakonec jako jediný dokázal v této soutěži vyhrát ve čtyřech dekádách po sobě.

Ve stejném roce, kdy otec triumfoval, získal syn Michael titul "Nováček roku", tedy 19 let po něm.

Za volenatem znamenitého Porsche 956 skončili Mario a Michael Andrettiovi spolu s Francouzem Alliotem třetí v Le Mans.
Za volenatem znamenitého Porsche 956 skončili Mario a Michael Andrettiovi spolu s Francouzem Alliotem třetí v Le Mans. | Foto: www.racingsportscars.com

Velká rodinná oslava se konala v roce 1986 v arizonském Phoenixu. Mario a Michael dokázali jako první otec a syn obsadit první řadu na startovním roštu závodu Champ Car. To se jim pak podařilo ještě devětkrát.

Mezitím k závodění přičichl i nejmladší Mariův syn Jeff, který sbíral ostruhy v sérii Indy Lights, tedy jaké americké obdobě F3000 či GP2.

V pensylvánském závodě Pocono dokázal vyhrát den předtím, než jeho otec triumfoval v podniku Champ Car, do něhož se nejrychleji kvalifikoval bratr Michael.

Rodina Andrettiových si prestižní oválový seriál podmaňovala stále více. 3. června 1990 se na startu podniku v Milwaukee sešlo hned kvarteto závodníků nosících toto jméno - otec Mario, synové Michael a Jeff a synovec John.

V té době už rodinné žezlo putovalo do rukou Michaela. Ten od otce zdědil nejen rychlost ale také závodnickou chytrost a předvídavost, takže bylo jen otázkou času, kdy bude vítězit.

A stalo se tak už v roce 1991, kdy celý seriál vyhrál. Přitom se v Milwaukee opět prvně v historii zámořského oválového závodění stalo, že stupně vítězů pro sebe zabrala jedna rodina. Za vítězným Michaelem se seřadili John a Mario.

Na rozdíl od otce však Michaela v kariéře provázela velká smůla, čtyřikrát musel odstoupit z vedení závodu 500 mil v Indianapolis, a také ve formuli jedna mu pšenka nekvetla.

Rodinná tradice v F1 nepokračovala

Stáj McLaren jej angažovala roku 1993 jako dvojku k Ayrtonu Sennovi. Američan měl být černým koněm seriálu. Jenže místo toho se potýkal s novým monopostem a neznámými okruhy.

Po 13 závodech, v nichž získal pouhých sedm bodů, se s ostudou vrátil do zámoří. V kokpitu jej nahradil budou světový šampion Mika Häkkinen z Finska.

John Andretti za volantem Fordu při závodech NASCAR.
John Andretti za volantem Fordu při závodech NASCAR. | Foto: http://www.jafanpage.com

Po návratu do Champ Car se už titulu nedočkal, ale až do konce kariéry dokázal bojovat o přední příčky. 

Před třemi lety oficiálně ukončil kariéru a vrhl se na podnikatelskou dráhu. V sérii CART si koupil stáj od bratrů Greenových a přesunul ji do konkurenční série IRL.

Za krátkou dobu dovedl jako týmový boss své barvy už ke dvěma titulům. Roku 2004 triumfoval Tony Kanaan a vloni Dan Wheeldon.

Zatímco hvězda Michaela Andrettiho až na drobné zakolísání zářila tím nejjasnějším svitem, mladší bratr Jeff postupně mizel do ústraní. V Champ Cars se výrazně neprosadil a ani dvouleté působení v závodech upravených dodávek v rámci NASCAR nebylo slavné.

Jeff se raději rozhodl věnovat byznysu a především vzdělávání řidičů a zlepšování jejich chování za volantem, předvídavosti a předcházení nehodám.

Pokud mluvíme o klanu Andrettiových, nesmíme zapomenout na syna Mariova dvojčete Alda - Johna. Také on začínal v oválových formulových závodech, ale brzy jeho srdce získaly cestovní vozy NASCAR.

Jednu dobu dokázal jezdit obě série, v roce 1994 se dokonce stal první pilotem, který ve stejný den absolvoval formulových 500 mil v Inadianapolis a Coca-Cola 600, nejdelší podnik NASCAR.

John nakonec právě zde zakotvil, ve 340 závodech dvakrát vyhrál a na prémiích si vydělal už téměř 18 milionů dolarů.

K závodění přičichl také jeho mladší bratr Adam. Nyní pracuje jako instruktor v několika jezdecký školách a kurzech.

Prapor drží mladík Marco

Ani po odchodu Johna do NASCAR a konci kariéry Michaela jméno Andretti ze světa formulového závodění nezmizelo.

Jeff Andretti (vlevo) radí svému synovci Markovi.
Jeff Andretti (vlevo) radí svému synovci Markovi. | Foto: Andretti Autosport

Jako vítr vstoupil do letošního ročníku Indy Racing League Michaelův syn a Mariův vnuk Marco Andretti.

Drzý mladíček si záhy získal fanoušky svým neohroženým stylem a chutí riskovat. Záhy navázal na rodinnou tradici a nechybělo moc, aby v premiérové sezoně hned vyhrál královský závod 500 mil v Indianapolis.

Do poslední chvíle se devatenáctiletý závodník pral o vítězství se Samem Hornischem juniorem, ale v posledním okruhu svému soupeři podlehl. O vítězi musela nakonec rozhodnout až cílová fotografie.

"Startoval jsem s tím, že mohu vyhrát. A to se mi málem splnilo. Nemám rád druhá místa, ale Hornisch byl v závěru příliš rychlý," smutnil po závodě.

V tomto závodě mohl spoléhat na pomoc svého otce Michaela, který se speciálně kvůli Indy vrátil ze závodnického výminku a v cíli skončil hned za svým synem.

Vítězství však přece jen přišlo. Zástupce třetí dynastie klanu si na něj musel počkat do 27. srpna, kdy triumfoval  v kalifornské Sonomě.

Marco Andretti pokračuje se samozřejmostí hodnou slavného jména také v tradici získávání titulu "Nováček roku" v nejprestižnější zámořské formulové sérii. Stalo se tak plných 41 let poté, co stejnou cenu získal jeho děda.

Jméno Andretti ností také kalifornská vinice.
Jméno Andretti ností také kalifornská vinice. | Foto: www.andrettiwinery.com

Příští rok se Marco sejde v kokpitu týmu svého otce s další rodící se hvězdou IRL, půvabnou Danicou Patrickovou.

Jméno Andretti se stalo úspěšnou obchodní značkou. Skrývá se pod ním kalifornská vinice, prodej cestovních motocyklů, jezdecká škola, motokárová hala i prodej pohonných hmot. O budoucnost tak má postaráno více než dobře.

 

Právě se děje

Další zprávy