Praha - Letošní příběh o fotbalové Slavii může v mnohém připomínat vánoční pohádky. Na počátku bylo dobře fungující království, které zažívalo slávu, budilo respekt, avšak toužilo po reformaci.
K údržbě dobře fungující země jsou někdy nutné změny, které mají symbolizovat pokrok. Když je jich málo, může to být špatně, když je jich příliš, také tak. Klíč spočívá v záchování té správné míry. A ve Vršovicích se o tom hořce přesvědčili.
Pojďme se proto podívat na příběh podobný jízdě na horské dráze. Jednou nahoře, jednou dole.
Slavia jako mistr
Píše se osmnáctý květen a v prosluněném jarním dni skotačí hráči pražské Slavie před vlastními fanoušky. Ačkoliv jsou v Praze, nejsou formálně v domácím prostředí.
Jejich radosti přihlíží Žižkovská věž i smutní příznivci tamější Viktorie. Ty naopak prohra s čerstvým mistrem pomalu posílá do druhé ligy.
Čtěte také: Jednooký král? Slavia si zavařila, ale titul má právem
Nebyla to pro Slavii kdovíjak snadná a přesvědčivá jízda, ovšem její soupeři nedokázali několika chvilkových zaváhání využít. Vršovický celek tak obhájil titul již dvě kola před koncem ročníku.
"Může se říct, že soupeři nám k tomu pomohli, protože nepodávali nevyrovnané výkony, ale stejně tak to bylo u nás. Obhajoba je těžší, takže možná, že letos si toho cením o trošičku víc," radoval se tehdy Karel Jarolím.
V tu chvíli si mohl užít svůj vrchol. Byl velmi intenzivně spojován s příchodem na post reprezentačního kouče a v klubu si vydobyl pověst kouzelníka, který přináší úspěchy na zlatém podnose.
Sláv(i)a je však vrtkavá dáma.
Slavia jako oběť uragánu
"Poslouchej kapitána, kup si permanentku". Zdá se to jako dobře vymyšlený reklamní slogan, který má fanoušky nalákat na budoucí sezonu. Však také billboardy s tváří Ericha Brabce zdobily v létě celou Prahu.
Stačil ale jeden krok a zdánlivě nevinné heslo se stalo terčem vtipů a posměchu. Proč? Kapitán Brabec totiž lákal na fotbalový ročník, v němž už neměl možnost sám účinkovat.
Přečtěte si také: Slavia žije čistkou. Jde o koncepci nebo pošetilost?
Pár týdnů po mistrovských oslavách s ním vedení klubu nečekaně rozvázalo smlouvu. Důvod? Nezapadal do koncepce.
"Když jsem v rádiu slyšel, že Erich ve Slavii končí, nemohl jsem tomu věřit," kroutil hlavou František Dřížďal. Ani ex-sokolovský bek však svého bývalého spoluhráče v týmu dlouho služebně nepřežil.
Říkalo se tomu budování nového týmu, avšak všichni ostatní to chápali jako čistku. Společně s touto obrannou dvojící se loučilo s kabinou dalších dvanáct hráčů (Aleš Besta, Amadou Cissé, Goce Toleski, Ronald Šiklič, Michal Vorel, Martin Abrahám, Dušan Švento, Jan Kovařík, Tomáš Jablonský, Theo Gebre Sellasie, Jakub Diviš, Lukáš Vácha)
Někteří přestupovali, jiní šli do neznáma.
"Hlava mi to nebere," divil se i Jozef Chovanec z konkurenční Sparty.
Fanoušci se sice bouřili, kouč si ovšem kontroverzní kroky prosadil. A vsadil přitom na nové hráče. Brabce, který přinesl do zadních řad zkušenost a výraznou měrou přispěl i ke dvěma titulům, měl nahradit Benjamin Vomáčka.
Slavistický dres si pak slavnostně navlékali i Vitalij Trubila, Hocine Ragued, Dušan Vasiljevič, Riste Naumov, Ondřej Čelůstka a Adam Hloušek. Vrátili se taktéž Stanislav Vlček, Matěj Krajčík a Zdeněk Šenkeřík. Ne všichni ale naplnili očekávání.
Slavia jako odpadající hvězda
Dvaatřicet evropských týmů má každý rok čest zahrát si v elitní společnosti milionářské Ligy mistrů. Finanční částky každoročně lákají i české týmy a právě Slavia měla na zvučné sumy políčeno. Nakonec se ale její natěšený měšec nestačil pořádně ani otevřít.
Nebyl to vůbec podařený začátek sezony. Po domácí remíze s Boleslaví a prohrou v Brně měl přijet do Edenu k odvetě třetího předkola Champions League moldavský Šeriff Tiraspol.
Více také: Šok v Edenu: Tiraspol vyrval Slavii postup v nastavení
I přes úvodní bezbrankovou remízu se čekalo, že český mistr svého protivníka jednoznačně rozstřílí.
Pýcha s velkým očekáváním předchází pád, přičemž výsledkem většinou bývá absolutní blamáž. Nejinak tomu bylo i tentokrát.
Slavia v důležitém zápase dlouho vedla po brance Adama Hlouška, ovšem v době, kdy nebylo pomyslně návratu (93. minutě), zmrazil zaplněný Eden skórující Nadson.
Český mistr ani jednou v dvojzápase neprohrál, vinou většího inkasovaného gólu na svém hřišti mu však zazněl umíráček.
Sny o milionech byly pryč. Probuzení bylo o to kyselejší, že cestu za nimi zatarasil celek z podceňované Moldávie.
"Sportovní neštěstí, těžko k tomu něco říct," hlesl po utkání Karel Jarolím.
Slavia jako prostupná barikáda
Jako by se něco zlomilo. Pevná hradba byla zbourána, aura kolem mistrovského celku vyprchala. Že není něco v pořádku v království Slavie potvrdil i odchod podobající se útěku v případě koučova synovce Marka Jarolíma.
Mistrovský celek tápal jak v obraně, tak i koncovce. Začalo se projevovat, že ji chybí gólový útočník kalibru Tomáše Necida.
Čtěte také: Eden je dobyt. Sparta slaví výhru, Slavii nepomohl ani Šmicer
Adam Hloušek, který přišel coby nejdražší letní posila za pětadvacet milionů byl jedním z mála (snad jen se Ondřejem Čelůstkou), jenž skutečně naplnil vysoká podzimní očekávání.
Došlo i na probourání pevnosti známé jako Eden. Od té doby, co se Slavia vrátila do nově postaveného Edenu, doma neprohrála Tuto sérii však zničil ten největší ze všech rivalů - Sparta.
A to ji v derby stačila jen jediná branka z kopačky Bonyho Wilfrieda. Následně pak mistra obíraly i jiné týmy- Olomouc, Příbram, Plzeň nebo Jablonec.
Těžké časy umocnilo i nečekané úmrtí legendárního útočníka Františka Veselého a ukončení aktivní kariéry Vladimíra Šmicera.
A když přišla v Ondrášovka Cupu další nečekaná prohra, tentokrát na hřišti druholigové Karviné, začalo se dít něco, co bylo před pár měsíci ještě nemožné.
Trenérská židle Karla Jarolíma se začala nebezpečně kymácet. Ačkoliv byla ještě před několika měsíci jeho pozice příkladová, nyní musel vynaložit veškerou obratnost, aby ji vrátil alespoň do bezpečné roviny. Nakonec to zvládl.
Díky závěrečným důstojně odehraným (a kromě Janova i vyhraným) zápasům si vysloužil důvěru vést mistrovský celek i na jaře. Osmá příčka v tabulce i předčasný konec v pohárové Evropě hovoří více než jasně.
Poslední reformace se v království příliš nepovedla.
