Praha - "Jsi na černé listině." Tento nemilosrdný verdikt si před světovým šampionátem v roce 2009 vyslechl hokejový útočník Petr Průcha od tehdejšího trenéra českého národního týmu Vladimírem Růžička.
Někdejší útočník Phoenixu totiž v NHL neměl smlouvu, a proto musel odmítnout Růžičkovu nabídku zúčastnit se světového šampionátu ve Švýcarsku.
Růžička tak Průchovi a jeho tehdejšímu parťákovi z Phoenixu Radimu Vrbatovi, který rovněž pozvánku odmítl, před olympijskými hrami ve Vancouveru vzkázal, že o ně nemá zájem.
A to přesto, že byl Průcha členem týmu, který v roce 2005 pod Růžičkovým vedením získal titul mistrů světa.
Čtěte také:
Hadamczik: Pokusíme se uspět i bez zkušených obránců
Červenka: Chci uspět s Omskem, pak budu přemýšlet o NHL
Jenže před loňským světovým šampionátem v Německu se Růžičkovi omlouval jeden hráč ze zámoří za druhým, a tak Průchu oslovil. Jenže pardubický odchovanec jeho nabídku s díky odmítl.
To však namíchlo kapitána reprezentace Tomáše Rolinka, který svého kamaráda a bývalého parťáka z Pardubic odsoudil za to, že u něj místo snahy reprezentovat převládla ješitnost.
Souhra okolností však oba hráče svedla dohromady před dvěma týdny. Průchu si jako nechtěného hráče v NHL do svých služeb vybral Petrohrad a hned v jeho prvním zápase v Kontinentální hokejové lize narazil na Rolinkův Magnitogorsk.
Nyní se pak oba hráči setkali v národním týmu před LG Hockey Games ve Švédsku.
"Po tom zápase jsme si to vyříkali a víc už bych se k tomu nechtěl vracet," řekl Průcha novinářům před úterním tréninkem reprezentace v pražské Tesla Areně.
Petře, jak vám bylo, když jste slova svého kamaráda před loňským šampionátem slyšel?
Já si myslím, že už o tom bylo napsáno tolik, že si musel udělat obrázek každý sám. Já jsem se k tomu nikdy nevyjadřoval. Nemá zapotřebí si vylévat srdce do novin.
Ale s Tomášem Rolinkem máte stejný vztah jako dříve, nebo ne?
Je lepší si takové věci vyříkat z očí do očí. S některými lidmi si nic vysvětlovat nemusíte, protože vám to je jedno, ale s kamarády si to vyříkat chcete. S Tomášem momentálně nemám žádný problém. Je dobře, že jsme dál kamarádi a naše spolupráce může fungovat.
Jste jistě rád, že vás hned po vašem návratu do Evropy trenér Alois Hadamczik s nabídkou reprezentovat oslovil...
Moje situace se nijak nemění, jsem ochotný reprezentovat a vždycky jsem byl. Bohužel jsem měl své důvody, proč jsem nemohl jet v minulosti. Stejně jako bych se nechtěl víc vyjadřovat ke kauze Rolinek, tak bych se nechtěl už víc vyjadřovat k tomuhle problému.
V národním týmu hrajete téměř po šesti letech. Naposledy jste si zahrál pod trenérem Růžičkou na MS ve Vídni...
Asi jsem to tak dlouho nečekal, ale nedá se nad tím přemýšlet. Nikdy nevíte, co život přinese. Takhle se to prostě vyvinulo. Reprezentace byla pro mě takové bolestivé téma a uzavřel jsem to v hlavě. Díky tomu, že teď pozvánka přišla, mám radost, že dostávám další příležitost.
Problémy s uvolněním na turnaj jste stejně jako čeští hráči Jaroslavle neměl?
V klubu mi sice naznačili, že by bylo lepší, abych zůstal a nemohl se na turnaji zranit. Ale pak už jsem o tom znovu neslyšel. Oni proti tomu nemůžou nic udělat a zakázat mi to. Já jsem se na sraz hodně těšil. Potkal jsem tady spoustu známých kluků.
V kádru je i váš dlouholetý spoluhráč z jednoho útoku v Pardubicích Petr Koukal...
Na spolupráci s ním se těším a věřím, že mám národnímu týmu co dát. Beru to jako novou část kariéry, je to takový nový začátek a chtěl bych si začít budovat své postavení tady znova. I s Ruskem to beru jako takový nový krok do kariéry. Změnil jsem klub, změnil jsme kontinent. Všechno je nové.
Takže na možný návrat do NHL teď nepomýšlíte?
NHL momentálně beru jako uzavřenou kapitolu. Nikdy neříkej nikdy, ale mám pocit, že se do NHL vrátit nechci a buduju si novou kariéru v Rusku. Rozhodování bylo těžké, ale pak už jsme spěchal, abych byl co nejrychleji s novým týmem.
Letos se vám příliš bodově nedaří. Ve Phoenixu i Petrohradu jste shodně zaznamenal po jedné asistenci...
Cítím se výborně a každým zápasem na velkém hřišti je to lepší a lepší. Vím, že to zatím není vidět na bodech, ale se svou hrou jsme spokojený.
