Karlovy Vary - Dvakrát Karlovy Vary v zápase třetího kola extraligy vedly o dvě branky, dvakrát ale nedokázaly toto vedení udržet.

Slavia nejenže vždy vyrovnala, ale nakonec na počátku druhé minuty prodloužení gólem Jaroslava Bednáře rozhodla o tom, že dva body ze tří putují do Prahy.

"Zbytečně jsme se podle mne stáhli, přestali jsme hrát, vyhazovali jsme puky, neudrželi jsme se na puku," hledal pro to po zápase vysvětlení čerstvý extraligový střelec, devatenáctiletý David Zucker.

Útočník karlovarské Energie se v extraligovém zápase proti Slavii trefil poprvé v kariéře a hned nadvakrát. Poprvé to bylo v deváté minutě zápasu, kdy jeho premiérová extraligová trefa znamenala vyrovnání na jedna jedna, podruhé v 36. minutě, kdy vrátil domácím vedení na 4:3. Jenže ani druhé dvoubrankové vedení domácích (5:3) nakonec k zisku tří bodů nestačilo.

"Mohli jme rozhodnout už dřív, dneska jsme klidně mohli mít tři body, ale bohužel," dodal šťastný střelec.

Dále čtěte:

• Hokejové Pardubice se trápí, prohrály i v Budějovicích - čtěte ZDE
• Liberec porazil Spartu, v prodloužení rozhodl Jiruš - čtěte ZDE
• Hokej ŽIVĚ:Extraligu jsme sledovali na šesti stadionech

Zvedly vám ty dva góly proti Slavii sebevědomí?
Zvedly, hodně, konečně jsem vstřelil branku. Vždyť už jsem se trápil, dlouho jsem to nemohl trefit, až teď to tam padlo. Budu určitě rád, když to tam bude padat dál, ale hlavně když budeme vítězit...

Trefil jste se při svém 21. extraligovém startu, gólem jste srovnal skóre na jedna jedna. Taková branka určitě jak vám tak mužstvu psychicky pomůže.
Určitě, protože jsme tím gólem vyrovnali prakticky hned po inkasovaném gólu. Na led šel náš čtvrtý útok a hned jsme srovnali na jedna jedna, což nás, myslím, hodně zvedlo.

Navíc jsme pak ještě přidali dva góly, ale potom jsme se, bohužel, stáhli a přestali prvních deset minut ve druhé třetině hrát, což nás stálo dvoubrankové vedení. Naštěstí se nám povedlo zase dát dva góly, znovu odskočit, ale bohužel jsme to opět neudrželi.

Zůstaňme ještě u vašeho prvního gólu, ten byl první extraligový. Schoval jste si puk na památku?
Jistě, mám ho schovaný.

Co vám blesklo hlavou, kdy jste si pro něj jel?
Asi, že jsme měl ohromnou radost, byl jsem šťastný, že to tam konečně padlo. Puk si dám asi do vitrínky, doufám, že k němu ještě něco přibude, třeba nějaký hattrick...(smích).

Je to váš první suvenýr, nebo jste si už něco schoval na památku?
Už z mládežnických kategorií mám schované první puky, takže nebude ve vitrínce sám...

Vnímal jste nějak zvlášť to, že jste hráli proti Slavii, že tedy ta trofej je o to cennější. Nebo vás spíše hřeje to, že jste se konečně trefil?
Hlavně to, že jsem se konečně trefil. Škoda, že jsme nevyhráli.

Ale v zápase jste měli k vítězství dobře nakročeno, dvakrát jste vedli o dva góly, nakonec jste ale dost nešťastně v prodloužení prohráli...
Přesně tak, byl to hodně nešťastný zápas, protože jsme podle mne byli lepší. Měli jsme to dotáhnout do vítězného konce.

Cítili jste podporu diváků, kterých přišlo poměrně dost, nebo by bývalo bylo lepší hrát venku?
Určitě je to před domácím publikem lepší, protože vás ženou dopředu a podrží vás, když se zrovna nedaří. Diváci byli opravdu skvělí, chtěl bych jim za to poděkovat.

Ale možná, že vás hnali do útoku až moc. Zapomínali jste pak na zadní vrátka a zbytečně inkasovali do odkryté obrany, nemyslíte?
Myslím si, že jsme se nechali až příliš strhnout hrou. Spíše jsme se přizpůsobili soupeři, začali jsme hrát nahoru dolů a pak zbytečně v poslední třetině dostali dva góly. Nebýt toho, tak jsme to utkání mohli dotáhnout do vítězného konce.

Vy jse v zápase skóroval ještě jednou a znovu to byl velmi důležitý gól, neboť jste tím gólem strhli vedení na vaši stranu. Nepomyslel jste si, co kdyby to byl vítězný gól?
Doufal jsem v to, ale já jsem hlavně chtěl, abychom v tom zápase vyhráli. Jestli ten vítězný gól bude můj, nebo někoho jiného, o to mi nešlo. Hlavně abychom vyhráli.

Když po vás Milan Kraft přidal pátý gól Energie a odskočili jste znovu o dva góly, zdálo se, že je rozhodnuto. Nenechali jste se tím výsledkem až zbytečně ukolébat?
Možná, od té chvíle jsme přestali hrát, zbytečně jsme vyhazovali puky. V tom byla asi ta potíž.

Statistika loňských vzájemných zápasů vypovídá, že vždy vyšel ze vzájemných soubojů jako vítěz hostující celek. Byli jste si toho před zápasem vědomi? Upozorňovali vás trenéři na to?
Trenéři nás hlavně upozorňovali na to, že Slavia hraje venku lépe než doma. Takže jsme se na to připravili, ale bohužel to nevyšlo.

Říká se, že tým, který srovná skóre těsně před koncem třetí třetiny má pak v prodloužení jakoby jednoho hráče v poli navíc, že je prostě psychicky nahoře, souhlasíte?
Neřekl bych, první šanci v prodloužení jsme naopak měli my. Mohli jsme rozhodnout, ale bohužel jsme gól nedali, a naopak skórovali hosté.

Hrajete ve čtvrté útočné řadě, neposunou vás ty dva dnešní góly výš?
Máme vyrovnané čtyři pětky a já jsem rád, že hraji tam, kde hraji. Mám dobré spoluhráče a jsem spokojený.

V říjnu vás čeká oslava dvacátých narozenin. Jak byste si představoval oslavy?
Nechám to na dobu, až bude více volna. Teď jdou zápasy v rychlém sledu, stále se hraje, a to je důležitější.

Teď jsem čekal, že řeknete, že ještě vstřelíte nějaký ten gól, nebo že budete více bodovat?
To budu samozřejmě jedině rád, ale žádná velká oslava asi nebude. Budu se soustředit na další zápasy, i na ten nedělní s Litvínovem, který, doufám, už zase vyhrajeme.