Symbol hokeje pomalu mizí, ničí ho nejen rychlost. Ovečkin se trendu vzpírá

Daniel Poláček Daniel Poláček
22. 11. 2019 6:23
Padl tak zřejmě nejslavnější gól v historii českého hokeje. Petr Svoboda kousek od modré čáry mocně napřáhl a dělovou střelou rozhodl finále olympijského Nagana proti Rusku. Dnes by v obdobné situaci možná zvolil jiné řešení. Ikonické golfáky ztrácejí na popularitě.
Alexandr Ovečkin při střele golfákem.
Alexandr Ovečkin při střele golfákem. | Foto: ČTK

Za poslední dekádu zmizeli z hokejové NHL, která udává trendy, čistokrevní bitkaři. Podle hesla "neumíš bruslit, nehraješ". Rvaček celkově ubylo.

Nyní přichází na řadu golfák (anglicky slap shot), který je - na rozdíl od bitek - symbolem hokeje nejen v Severní Americe, ale všude po světě. Hráči si stále častěji rozmýšlejí, zda má vlastně smysl napřáhnout hokejku až nad hlavu a vyslat tak na bránu nejtvrdší možnou střelu.

Hlavní důvod vězí v nedostatku času.

"Chcete puk vystřelit tak tvrdě, jak jen dokážete, ale dneska na golfák málokdy máte dost času," prohlásil před časem obránce Dallasu John Klingberg. "Proto se vám hodí rychlá střela zápěstím. Zároveň jsou dneska všichni dobří v tečování, takže je jedno, jestli střílíte po ledě, nebo výš."

NHL začala o střelách vést podrobné statistiky před deseti lety. V ročníku po spuštění projektu napočítala 17 481 golfáků. V minulé sezoně už jich bylo "jen" 11 612, přestože do soutěže přibyl další klub - Vegas Golden Knights.

Dekádu nazpět dalo dohromady přes 500 golfáků hned 25 mužstev. V minulé základní části se našla jen dvě.

Stále platí, že golfák nejčastěji využívají obránci, ale i oni nyní více zvažují jiné možnosti. Například nejvytěžovanější český bek Filip Hronek v aktuálním ročníku pálí golfovým úderem ve 38 procentech případů. Tomáš Kaberle byl před deseti roky na 52 procentech, Jaroslav Špaček dokonce na 76.

"Pokud chcete vystřelit golfákem správně, tak potřebujete čas," vykládal stanici Sportsnet Tim Turk, jenž trénoval střelbu s hvězdami, jakými jsou Victor Hedman, P. K. Subban či Mitch Marner.

"Golfák tak ze hry pomalu mizí," doplnil Turk. "Trenéři se snaží hráčům vštípit, aby s pukem něco udělali, hned jak ho dostanou. Tím pádem nemáte moc prostoru na pořádný nápřah."

Koučové nabádají své svěřence k bleskovým akcím, jelikož hra je stále rychlejší. Neustále ji oživují mladí hráči, kteří zpravidla skvěle bruslí. A protože rozměry kluziště jsou pořád stejné, přílišné otálení bývá na škodu. Golfáky stále mají své pevné místo v přesilovkách, kdy hra často ztratí zběsilé tempo, ale jinak už jsou druhořadým artiklem.

Vládne střela zápěstím, při níž hokejista vypustí puk z hole bez jakéhokoliv nápřahu. Z Čechů tuto disciplínu ovládli třeba Milan Hejduk a Jaromír Jágr.

S velkým odstupem následují rána příklepem (krátký nápřah), golfák, bekhend a teče. Zámořská liga sleduje také pokusy zpoza brány, které však hráči zkoušejí spíš výjimečně.

Mezi pilné zastánce golfáku patří bek Montrealu Shea Weber.
Mezi pilné zastánce golfáku patří bek Montrealu Shea Weber. | Foto: ČTK

Golfáky nevytlačuje pryč z výsluní pouze tlak na rychlost. Další důvod pramení z věčného minisouboje mezi střelci a brankáři. Velkou výhodou rány zápěstím je, že ji maskovaní muži neslyší.

"Gólmani se snaží sledovat puk, ale při všech těch skrumážích ho občas nevidí," poznamenal Turk. "Pokud ale uslyší prásknutí hokejkou a myslí si, že jde o střelu, automaticky se snaží být co největší, i když si nejsou jistí, odkud a kam puk míří."

Skryté a svým způsobem tiché střely zápěstím mají potenciál nadělat v brankovišti větší neplechu. Brankáři na ně podle Turka nemůžou reagovat ani intuitivně.

Nicméně ne všichni hráči jdou s dobou.

Zářným příkladem je kapitán Washingtonu Alexandr Ovečkin, jeden z nejlepších kanonýrů hokejové historie. Mezi roky 2009 a 2014 vyslal dohromady 309 golfáků, tvořily 21 procent všech jeho střel. V následujících pěti letech však ruských car využil ikonický úder ve 431 případech (28procentní podíl). 

A výkonnost rozhodně neztratil. Maurice Richard Trophy pro nejlepšího ligového střelce vyhrál šestkrát za posledních sedm let. Září i letos. Svou "kancelář" na levém kruhu, kde předvádí jeden golfák za druhým, tedy jen tak neopustí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 33 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy