reklama
 
 

Svéráz, který si nenechá diktovat. Říha pozná, kdy přitlačit, shodují se jeho bývalí svěřenci

8. 6. 2018
Českou reprezentaci převzal muž s pověstí přísného cara, který si větší renomé vybudoval v zahraničí. Teď má Miloš Říha šanci naplno přesvědčit o svých kvalitách také doma. Bývalí svěřenci zkušeného kouče potvrzují, že Říha má na hráče vysoké nároky, ale zároveň dobře pozná, kdy klima v mužstvu osvěžit vtípkem.

Praha - Svou bodrostí jako by nový trenér hokejové reprezentace Miloš Říha připomínal jiného přerovského rodáka. Pavla Vrbu. Oba by vlastní pravdu hájili až do rozervání, oba kladou na svěřence maximální nároky, oba jsou impulzivní, ale když je potřeba, umí udělat v šatně pohodičku.

Devětapadesátiletý Říha byl jako hráč útočníkem a v roce 1981 získal titul s Vítkovicemi. Ale hned po třicítce se dal na trénování. Doma rostl postupně, se Slovanem dobyl dvakrát slovenskou extraligu a v letech 2003 a 2007 skončil s Pardubicemi těsně pod vrcholem české soutěže.

Na východě Čech dal šanci mladíkovi Petru Koukalovi. "Vždycky na to budu vzpomínat v dobrém. Nebýt pana Říhy, možná bych nehrál hokej. Hráli jsme pod ním dobře a nahoře," ohlíží se Koukal, který tehdy pod Říhou odstartoval úspěšnou kariéru ozdobenou titulem mistra světa.

Že je Říha přísným koučem, Koukal potvrzuje, ale dodává, že zase tolik nevybočuje od metod ostatních. "Nebyla to žádná brutalita a přehnaný řev, bylo to v normě, na kterou jsme jako hokejisté zvyklí. Někdo je tišší, někdo výbušnější," přemítá majitel 124 startů za národní mužstvo.

Byl přísnější, ale uměl udělat srandu. Věděl, kdy se mužstvo potřebuje uvolnit a kdy na to není vhodná doba. Na trénincích byl nekompromisní, co se týče požadavků na hráče, ale každý trenér, který chce něčeho dosáhnout, musí být takový," přidává bývalý brankář Martin Prusek.

Říha se nezalekl ani Rusů, dělal si věci podle sebe

Ten narazil na Říhu ve Spartaku Moskva, v první sezoně KHL. Po dvou měsících přestoupil do Rigy a v na mistrovství světa 2009 ve Švýcarsku si zachytal za reprezentaci. "Ty dva měsíce byly výborné, chytal jsem hodně a pan Říha mi věřil," vzpomíná bývalý gólman s vděčností.

Ve Spartaku se setkal s neoblomným způsobem Říhova koučinku. "Je to svéráz, který si nenechal diktovat ani od Rusů. Udělal si to podle sebe. Vybavuju si zápas, kdy vedení nechtělo, abych chytal, ale pan Říha mě postavil a vyhráli jsme. Vždycky byl přímý a rozhodný," říká Prusek.

Po angažmá ve Spartaku se Říha vydal do jiného moskevského klubu, Atlantu Mytišči. Převzal jej na pozicích mimo play off a nakonec s ním dokráčel až do finále KHL. V týmu měl Sergeje Mozjakina nebo Jana Bulise, Zbyňka Irgla a Jana Marka. Udělal si v Rusku výborné jméno.

"Dobré výsledky měl už v Čechách, v Rusku potvrdil kvality," podotýká Koukal. "Stál si za svým. Když člověk nemá výsledky, může mu takové jednání srazit vaz, ale on je měl," doplňuje Prusek. Po úspěchu s Mytišči vyhlásili Říhu nejlepším trenérem KHL a v roce 2011 převzal Petrohrad.

Štěpánek: Občas jsem myslel, že sám skočí na led

Nejbohatší evropský klub tehdy v Rusku nedominoval jako dnes, přesto disponoval nabitým kádrem. "Superhvězdy si to tu řídily samy, ale to teď skončilo," prohlašoval Říha po příchodu do SKA. Krotit musel těžké váhy formátu Ilju Kovalčuka, Patricka Thoresena či Maxima Afinogenova.

Nemazal se s nimi. "Když jsme nehráli dobře, uměl nás pěkně seřvat. Byl vznětlivý, hodně reagoval na rozhodčí. Občas jsem si myslel, že vyběhne na led," vypráví brankář Jakub Štěpánek, jenž působil v Petrohradu mezi lety 2010 a 2012 a dobu panování "cara Říhy" si dobře pamatuje.

Říha překonal na vyhlášené ruské adrese úvodní trable s fanoušky, kteří jej jako bývalého trenéra Spartaku nechtěli přijmout, a někteří dokonce vyráběli trička, na nichž zaměňovali českého trenéra za Adolfa Hitlera. Časem se situace uklidnila a Říha dovedl mužstvo do semifinále KHL.

Zkraje druhé sezony byl však odvolán v době, kdy byl Petrohrad na prvním místě. Důvodem byly jednoznačně neshody s vedením, od počátku ročníku se Říha cítil pod tlakem a tah klubu ho nepřekvapil.

Poněkud spálené mosty za sebou nechal také po návratu do Pardubic nebo na poslední ruské štaci v Omsku. Nerad nechával klubové vedení, aby mu do práce příliš mluvilo, neměl problém natřít hráče v médiích. V roce 2015 už se zdálo, že s trénováním nadále nebude pokračovat.

Méně negativních emocí v Bratislavě

Jenže Říha přijal další výzvu v KHL, po letech se vrátil do Slovanu a finančními potížemi zužovaný klub dovedl v prvním roce do play off. Po postupu sahal do poslední chvíle i ve druhé sezoně. Před startem letošní sezony si přivedl brankáře Štěpánka, a ten se v Bratislavě nestačil divit.

"Na Slovanu byl pan Říha mnohem klidnější než v Petrohradu. O tom, co dělá, více přemýšlel. Možná i proto se ho dříve lidé ze svazu báli postavit na lavičku reprezentace. Dělal si všechno po svém a ne všem se to líbilo. Změnil se," všímá si současný brankář bratislavského klubu.

Sám Říha před sezonou avizoval, že už nechce být tak bouřlivý, protože se takové chování posléze obrací proti jeho mužstvu. Nicméně u Slovanu to ku prospěchu příliš nebylo. Týmu se absolutně nedařilo, Říha skončil na lavičce v říjnu a mnohým hráčům v kabině se údajně ulevilo.

Ve zbytku uplynulého ročníku tak Říha obrážel stadiony, sledoval hráče a čekal na novou nabídku. Dočkal se té největší pocty. Jeho prvním úkolem v národním týmu je vybrat si asistenty, postavit realizační tým.

"Asistenty kolem sebe měl, aby byla vyplněná kolonka na papíře, jinak chtěl všechno dělat sám. Myslím, že na reprezentační úrovni si už nechá od svých kolegů poradit," tvrdí Štěpánek. "Ale hlavní slovo bude mít on, přeci jen je tam od toho a je to zkušený trenér," dodává Prusek.

Říha bude u reprezentace spolupracovat s generálním manažerem Petrem Nedvědem, mezi jeho asistenty by mohl být Robert Reichel.

autor: Ondřej Zoubek | 8. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama