Praha - První dva zápasy proti Rusku v Příbrami čeští dorostenci prohráli, ale v posledním vystoupení slavili výhru 5:3. Tu ovšem zakalilo skandální chování hostů, kteří nejdřív rozpoutali potyčky na ledě a pak i mimo něj.
Rozhodčí dohromady rozdali 168 trestných minut. Sociálními sítěmi se začala šířit videa, na nichž ruští náhradníci navzdory snaze pořadatelů napadají diváky. "Kdyby to byl zápas pod Mezinárodní hokejovou federací, tak by ti hráči dostali velký distanc," říká trenér českých reprezentantů Alois Hadamczik v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Co se v závěru třetího příbramského utkání proti Rusku odehrálo z vašeho pohledu?
Nejdřív bych řekl, že naši hráči hráli korektně. Samozřejmě jsme dvakrát prohráli, takže jsme nechtěli prohrát i potřetí. Proto jsme kluky hecovali, ať jsou bojovní. A byli. To Rusům vadilo, takže vznikaly potyčky, které ale nebyly za hranou fair play. My jsme dávali góly, protože jsme se tlačili do brány. Mezitím gradovaly provokace mezi hráči.
Na konci utkání byl ruský kapitán v souboji s naším hráčem na zemi. Najednou se začali prát. Kdyby se prali jen oni, tak by byl brzy konec, jenže přijel druhý Rus, byli dva na jednoho. Do toho se zapojili naši. Tohle byly emoce na ledě, které můžou vzniknout. Někdy to lidi baví. Ale to, co se stalo za mantinelem, kde byli náhradníci v úboru sborné… V osmnácti letech si dovolit na staré chlapy, útočit na pořadatele, kopat do plexiskla a chtít se rvát na ledě, to je za hranou. Kdyby to byl zápas pod Mezinárodní hokejovou federací (IIHF), tak by ti hráči dostali velký distanc. Někteří by mohli stát celou sezonu.
Útočník Radek Mužík po utkání doslova řekl: "Rusové se nám tady celé dva zápasy smáli." Chyběl ruským mladíkům respekt k soupeři?
Tohle neposuzuju. Smát se holt můžete. To je otázka cti každého hráče. Je pravdou, že jsme hráli špatně. Je pravdou, že jsme z hráčů nedokázali dostat lepší výkon. Víte, oni jsou hodní, ale já nepotřebuju hodné hráče, ale ty, kteří bojují. Teď je otázka, jak moc můžete na hráče tlačit a co v nich vlastně je. Myslím, že v posledním utkání ze sebe někteří dokázali dostat úplné maximum.
Takhle vypadal konflikt mezi příbramskými fanoušky a členy sborné:
Oct 13, 2018 Friendly U18: Team Russia vs Czech fans pic.twitter.com/IApHDBVGgP
— HockeyRU20 (@HockeyRU20) October 13, 2018
Mluvil jste po zápase s ruským trenérem Vladimirem Filatovem?
Mluvil. Musím říct, že jejich trenéři jsou úplně v pohodě. Bavili jsme se v Kanadě (na Hlinka Gretzky Cupu, pozn. red.) i tady. Podal mi ruku a říkal: "To je mládí." Já mu odpověděl, že má pravdu, ale že náhradníci by se takhle chovat neměli.
Proč bývají zápasy mezi Českem a Ruskem v mládežnických kategoriích pořád tak vyhrocené? Třeba před necelými dvěma lety zažily podobnou vřavu české dorostenky.
Nevím, jestli si mladí ještě pamatují, jak jim dědové říkali, jak nás tady Rusové drželi pod krkem. Je to historické dané. Na obranu Rusů musím říct, že mají hodně kvalitní hráče. Tak deset z nich by u nás v popředí hrálo extraligu. Jejich kapitán (Vasilij Podkolzin), to je válec. V NHL ho všichni chtějí draftovat. Jak Rusové bruslí, jak berou kotouč, jak si sami dovolí jít do tří hráčů, z toho by si naši měli vzít příklad. Takhle silné individuality jsem na Memoriálu Hlinky v jiných týmech neviděl.
Teď se díváme na tu negativní stránku, ale neřekl bych, že na ledě to bylo tak hrozné. Nikdo nikomu neusekl hlavu, nikdo nikoho nepíchl. Tvrdší zákroky a provokace k hokeji možná i patří. Za hranou bylo všechno mimo ledovou plochu. Jejich šestnáctka (Ilja Nikolajev) měla po vyloučení odejít do kabiny, ale on tam kopal do plexiskla, pořvával. Ani jsem mu nerozuměl, zas tak dobře rusky neumím.
Vzpomněl jste si v sobotu na mistrovství světa 2011 v Bratislavě, kdy vám Rus Jevgenij Arťuchin sestřelil dva hráče?
Nenapadlo mě to, ale teď jste mi to připomněl. Tentokrát jsem nebyl tak rozzlobený. Konečně jsme vyhráli. Na ledě to bylo emotivní, ale fair play, což se o Bratislavě říct nedá. Tam někdo - nevím kdo - vyloženě poslal toho hráče na Karla Rachůnka, chudák už nežije, a na Milana Michálka. Tyhle zákroky byly za hranou a rozhodčí je ani neodpískal. Bykov byl pak nad věcí, nakreslil mi na kartu srdíčko a dal tam podpis. Je to dobrý trenér. Ani nevěřím, že by se k něčemu takovému snížil. To muselo vzejít od samotných hráčů.
Zmiňoval jste, že zápas v Příbrami neměla v gesci Mezinárodní hokejová federace. K dodatečným trestům tedy nedojde?
Myslím, že ne. V prvním utkání dostal Raška pět plus do konce a druhý zápas hrál. Normálně by hrát nemohl. Myslím, že tohle si domluvily svazy Česka a Ruska. A pokud neexistuje nějaký reglement… Pomohlo by, kdyby si Rusové udělali pořádek sami. Já jim nemůžu radit. My jim nebudeme navrhovat tresty. Ani nevíme, kteří hráči za tím mantinelem stáli, protože byli v civilu. Nejsme policajti. Každopádně to bylo nesportovní a i lidsky nefér, protože tam byli staří chlapi. Aby mladý kluk udeřil pořadatele do hlavy zezadu, to je špatně.
Jako trenér osmnáctky máte za sebou dvě akce, před světovým šampionátem vám zbývají tři. Jak se vám buduje ideální soupiska?
Deset kluků ze základní sestavy, co byli v Kanadě, jsem teď neměli. A český ročník 2001 bohužel nedisponuje takovým kádrem, abychom si mohli dovolit postavit stejně kvalitní tým. Musí tam být bojovnost, nasazení.
Před sebou máme čtyři zápasy v Kravařích, čtyři ve Švýcarsku, čtyři v Rusku. Hráči, kteří se o mistrovství světa poperou, ještě můžou hrát dvanáct zápasů. Za tu dobu uvidíte zlepšení. Nemáme tak širokou škálu hráčů, abychom příště brali pět nebo deset jiných. Někteří přicházejí v úvahu, ty určitě pozveme. Ale musí nám dávat zpětnou vazbu, že mají maximální nasazení. Nesmí být ustrašení. Není to o tom, že nechtějí, ale když přijedou a vidí to tempo a kvalitu, není to jednoduché. Rusové tady měli to nejlepší. Musím ale říct, že v posledním utkání mě kluci přesvědčili, že s některými se dá dál pracovat. To je pro nás pozitivum z těch tří zápasů.