Dynamo opouštěl v říjnu rozladěný, teď je ale odhodlaný a šťastný, že může klubu pomoci v tuhém boji o udržení.
Devětatřicetiletý mistr světa z roku 2010 by navíc mohl sehrát důležitou roli v otázce případného návratu další klubové ikony. Přemlouvá kanonýra Petra Sýkoru, s nímž dosud působil ve druholigovém Vrchlabí.
Vyhlášeného bojovníka oslovilo nové vedení klubu po ukončení spolupráce s Martinem Sýkorou, jenž byl odvolán z funkce předsedy představenstva i generálního ředitele.
"Byl jsem z toho v šoku. Vůbec jsem s něčím takovým nepočítal. Nečekal jsem to. Ani jsem nedoufal, že by se Pardubice ještě ozvaly. Ale jsem strašně šťastný, že se to stalo. Takže jsem kývl," řekl Rolinek.
Jeho návratu hodně napomohl i přístup vrchlabského klubu. "Měli jsme džentlmenskou dohodu, že vydržím do konce sezony, jiné nabídky jsem vůbec neřešil. Situaci ale pochopili a pustili mě. Za to jim chci moc poděkovat. Odehrál jsem ještě ve středu zápas za Vrchlabí a hned dnes se zapojil do tréninku v Pardubicích," uvedl Rolinek.
S nadšením přijala další veletoč v jeho kariéře i rodina. "Všichni byli šťastní. Hlavně můj syn, protože tady hraje hokej za Dynamo, a když jsem včera přijížděl ze zápasu domů, tak venku před barákem na mě čekali a pouštěli ohňostroj. Jsme všichni šťastní, že jsem zpátky. Ale hlavní je, abych Dynamu pomohl," prohlásil Rolinek.
"Doufám, že týmu budu nějak platný. Nejsem žádný spasitel, nebo jeden člověk, který přijde a vše otočí. Nejsem Milan Gulaš, jenž umí jakožto nejlepší hokejista extraligy rozhodovat zápasy takřka sám. Jsem jiný typ. Ale moc chci pomoci, budu pro to dělat úplně všechno," řekl Rolinek.
Přesto k němu budou na východě Čech vzhlížet. Už dvakrát pomohl Dynamu v nedávné minulosti k záchraně ve vypjatých bitvách v baráži. "Dvakrát se to povedlo. A říkal jsem, že baráž už nikdy… To se tedy nakonec splní. Ale nevěděl jsem, že se do takové situace ještě někdy dostanu," řekl Rolinek s připomínkou nově zavedeného přímého sestupu posledního týmu.
Připustil, že na návrat nekývl okamžitě. "Nebudu lhát, rozmýšlel jsem se. Nebyla to sekunda ani hodina. Vždycky si říkám, že sliby se mají plnit. A já Vrchlabí něco slíbil. Ale když jsem viděl, jak k tomu tam přistoupili… Mám čisté svědomí. A teď už nepřemýšlím o ničem jiném, než abychom se zachránili," uvedl Rolinek.
Čas na rozmyšlenou potřeboval i proto, že extraligu hrál naposledy v polovině září. "Ten skok je veliký. Čtyři měsíce jsem nehrál profesionální hokej, rozdíl tam bude. Proto ani neříkám, že budu hrát 20 minut a dávat mraky gólů. Chci přispět nějakým dílem, aby tady všechno dobře dopadlo. Jsem Pardubák, vyčítal bych si, že jsem do toho nešel. Záleží mi na Pardubicích. I kvůli lidem, kterých sem pořád chodí na hokej hrozně moc, i když je Dynamo poslední," ocenil Rolinek.
Okamžitě měl připravené i své původní místo v kabině. "Omlouvám se, vím, že tam seděl Tomáš Voráček… Maséři mi místo nachystali, asi to s Tomášem nějak domluvili. Moc mu děkuju, že to takhle dopadlo, jsem za to místo moc rád. Nějak se ještě vyrovnáme," řekl s úsměvem Rolinek.
Hokej ve Vrchlabí, které ve druhé lize jasně vládne skupině Sever, si užíval. Za deset zápasů jen jednou nebodoval a připsal si 14 bodů (7+7). "Byl to takový můj hokejový důchod. Já opravdu počítal s tím, že tam tu sezonu dohraju a pomohu Vrchlabí k postupu. Užíval jsem si to, protože ten tam je skvělý s výbornými hráči," podotkl Rolinek.
"Navíc Petr Sýkora, na něhož jsem byl zvyklý a hráli jsme spolu v Pardubicích, byl se mnou v lajně. Bylo to super. Pro mě i proto, že jsem se zase po těch letech naučil hrát s pukem," smál se Rolinek.
Přiznal, že zpátky do Pardubic láká i jednačtyřicetiletého autora 385 extraligových branek. "Myslím, že by byl určitě přínosem a odvedl tady kus práce. Tahám ho sem a přemlouvám ho. Bavíme se spolu po telefonu. Jezdili jsme spolu do Vrchlabí, ale jak je té myšlence nakloněný, to už opravdu není otázka na mě," podotkl Rolinek.
