Nezačala nijak oslnivě, ale postupem času se její hra stále zlepšovala. To samé platí o vůdci týmu Zinédinu Zidanovi, jehož výkony gradovaly ve vyřazovací části a nakonec mu pomohly k zisku Zlatého míče pro nejužitečnějšího hráče turnaje.
Francouzský kapitán si cenu odnesl navzdory finálovému incidentu, kdy nervově neustál slovní provokace Itala Materazziho a v prodloužení ho udeřil hlavou do hrudi. Zidaneho jinak báječná kariéra tak skončila neslavně: červenou kartou a předčasným odchodem do šaten.
Celkově nicméně odehrál jeden z nejlepších fotbalistů všech dob výtečný turnaj, přestože se i vinou nedělního extempore stal spolu s Portugalcem Costinhou jeho nejtrestanějším hráčem. Cestou za stříbrnými medailemi vstřelil tři góly, posílal spoluhráče do šancí a svými technickými kousky bavil diváky.
Zlaté francouzské generaci, vítězům MS 1998 a ME 2000, se přitom doma, i na základě rozpačitých výkonů v přípravě, příliš nevěřilo. Její první vystoupení na šampionátu dala pesimistům za pravdu.
V zápasech se Švýcarskem (0:0) i Korejskou republikou (1:1) působil tým s věkovým průměrem 28,5 roku malátně a ani režisér hry Zidane ničím nepřekvapil, pouze si pokaždé vykoledoval žlutou kartu.
Ve třetím utkání s Togem se tak Francie musela obejít bez největší hvězdy, podobné blamáži jako na MS 2002 se ale vyhnula. Díky výhře 2:0 postoupila do osmifinále a kariéra Zidana, který poté mohl v klidu oslavit 34. narozeniny, se tak minimálně o jeden zápas protáhla.
S postupem do vyřazovací části spadly ze svěřenců trenéra Raymonda Domenecha poslední zbytky nervozity. K velkým výkonům se rozehrál zejména Zidane, což dokázal hned v osmifinálovém utkání se Španělskem.
Krátce před koncem přihrál Vieirovi na vítěznou branku a v poslední minutě sám zpečetil postup (3:1). Své statistiky obohatil i o další žluté napomenutí.
"Všichni moc dobře víme, jaký vliv má na celé mužstvo. Jsme šťastní za to, když vidíme, kolik v sobě má ve 34 letech energie a dá ve druhé minutě nastavení takový gól," řekl s neskrývaným obdivem kouč Domenech na adresu hráče, který sice předloni v reprezentaci skončil, ale pak se do ní v rozehrané kvalifikaci vrátil a pomohl Francii k postupu do Německa.
Lví podíl měl znovuzrozený driblér Zidane i ve čtvrtfinálovém konci favorizované Brazílie. Nejenže svými míčovými kouzly zastínil brazilské hvězdy, ale opět stál i u klíčového momentu zápasu.
Trestným kopem našel volného Henryho, který neomylně zavěsil (1:0). Bylo to poprvé, co kanonýr Arsenalu vstřelil v reprezentaci gól ze Zidaneho přihrávky.
V semifinále proti Portugalsku se do střelecké listiny zapsal trojnásobný nejlepší fotbalista světa sám. Proměněnou penaltou a svým druhým gólem na turnaji poslal tým znovu po osmi letech do finále šampionátu (1:0).
Také své poslední představení, nedělní finále s Itálií, začal Zidane ve velkém stylu: další mazácky zužitkovanou střelou ze značky pokutového kopu. Z celkových 31 reprezentačních gólů tak vsítil jako jeden ze čtveřice hráčů tři góly ve finále MS.
Dvěma zásahy rozhodl finále proti Brazílii v roce 1998. Na titul to sice bylo tentokrát málo, a přestože navíc viděl při svém 107. startu v dresu galského kohouta červenou kartu, ze světového fotbalu odešel král Zizou s další poctou.
