reklama
 
 

V Česku roste světový talent, všimli si Britové. Je to pohádka, říká Firbacherův otec

19. 11. 2018 6:36
Kdyby byl o kousek vyšší, Filip Firbacher by pravděpodobně skončil jako průměrný gólman. Ve čtrnácti letech se z nouze posunul do útoku, uplynuly pouhé dva roky a hradecký forvard se prostřílel na slavný seznam největších světových talentů, který dává dohromady britský deník The Guardian.

Šestnáctiletý Firbacher se dostal do společnosti mimo jiné Brazilce Rodryga Goese ze Santosu, který má za rok přestoupit do Realu Madrid údajně za 45 milionů eur (1,15 miliardy korun).

"Když to šlo ven, Filip byl zrovna na reprezentačním srazu, měl před sebou zápas s Nizozemskem. A pak už začalo šílenství, na které nejsme zvyklí," směje se útočníkův otec Martin Firbacher.

Největší obavu měl z toho, aby jeho syn záplavu gratulací a telefonátů zvládl. "Ale ano, nakonec se mu to snad povedlo, dokonce dal Nizozemcům gól," říká Firbacher senior.

Mimochodem: šestnáctiletý útočník nastupuje za národní tým do 18 let a jeho bilance je skvělá: v osmi zápasech nastřílel šest branek.

Přitom ještě před třemi lety stával v brance. Respektive seděl na lavičce. Do svých čtrnácti let chytal, jenže během jedné lékařské prohlídky pediatři predikovali Filipovu výšku v dospělosti: 180 centimetrů. Na gólmana nic moc.

Se svým otcem, který je shodou okolností fotbalovým trenérem, se v tu dobu přesunuli z Chlumce nad Cidlinou do nedalekého RMSK Cidlina. A tam Filip nechytal, táta - trenér dával šanci o rok staršímu konkurentovi.

"Byl zklamaný, naštvaný, ale pak jsme po vzájemné úvaze usoudili, že to zkusí v poli. I když on tvrdí, že jsem ho k tomu donutil, když jsem ho nestavěl," vypráví se smíchem Firbacher senior.

Mladičký útočník záhy přestoupil do Hradce Králové, kde za dva roky udělal neuvěřitelný pokrok. Na pochyby, jestli pro něj v šestnácti letech nebyl přesun do hradecké devatenáctky až moc rychlý, odpověděl Firbacher výmluvně: v lize staršího dorostu nastřílel jednadvacet branek.

Teď už chodí jednou dvakrát za týden trénovat s áčkem, má slíbeno, že od ledna absolvuje mezi chlapy celou zimní přípravu. To je fofr, který může zamotat hlavu i ostřílenějším a starším borcům.

"Nemyslím, že bych ho musel nějak držet při zemi. Samozřejmě je v letech, kdy jeho vrstevníci chodí na diskotéky, na zábavy, není jednoduché mu v tenhle moment vysvětlit, že pokud tomu dá člověk něco navíc, tak z toho může něco být. Ale zatím to zvládá," zamýšlí se Firbacher.

A když už se Filip někdy "utrhne", na diskotéku nevyrazí. To spíš na koncert některého ze svých oblíbených raperů. "Lidových vypravěčů, jak jim říkám já," směje se rodič.

Se svým synem je kouč Martin Firbacher v každodenním kontaktu. Do čtrnácti let ho měl v Chlumci nad Cidlinou, pak krátce v RMSK a v Hradci. A přestože se nyní vrátil do Chlumce, o Filipa se stará pořád.

"Snažím se získávat informace ze všech stran a předávat je Filipovi. Stojím si  za názorem, že hráči trénujou přibližně stejně. Ale strašně důležitá je strava, regenerace a spánek. Tyhle tři věci rozhodují. Nikdo mi to nevymluví, naopak mi to potvrdila řada rozhovorů při mých cestách v zahraničí. Někde třeba mají i trenéry na spánek," vysvětluje Firbacher s tím, že ideální doba spánku je mezi deseti a dvanácti hodinami denně.

Posbírat a vyhodnotit moderní trendy je jedna věc, ale předat je věc druhá. Zvlášť v případě, když je adresátem šestnáctiletý kluk… "Nutit ho nemusím. Něco mu přepošlu a chvíli počkám, až si to přebere v hlavě. Napoprvé mi na některé věci řekne: Tati, to je kravina. Pak se mu to ale rozleží v hlavě a za pár dní přijde a řekne: Hele, měls pravdu."

Trénink v zahraničí

Mladého Firbachera posouvají dál i zahraniční stáže, vyzkoušel si, jak se trénuje například v Southamptonu nebo ve Feyenoordu Rotterdam. "Když tam přijede, tak kouká jak blázen, v jakém tempu se venku trénuje. A říká mi: Tati, to nejsou přihrávky, ale strašné rány, co si dávají do nohy," popisuje. 

Mezi silné stránky mladičkého šutéra patří velmi dobrá hra tělem, kterou si zřejmě odnesl z hokeje, který hrál do dvanácti let. Navíc ho zdobí solidní výběr místa a kvalitní koncovka. A v Hradci to moc dobře vědí: svůj poklad si nedávno pojistili smlouvou do roku 2022.

A co pak? Co pak, když Firbacher naplní svůj potenciál mimořádného talentu, kterých v Česku moc neroste? 

"Pokud by v devatenácti byl nadstandardní v Hradci, pokud by hrál, dával góly,  musel by se posunout. Ven? Nebo do českého velkoklubu? Třeba ve Spartě to mají čeští hráči hodně těžké, na druhou stranu v cizině se bude muset o šanci porvat taky. Tohle nechávám osudu. Už to, kde je teď, je pro nás malá pohádka, kterou si od jeho čtrnácti let žijeme," uzavírá Martin Firbacher.

autor: Jiří Škuba | 19. 11. 2018 6:36

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama