


Pražská Slavia hlásí další posilu s obřím potenciálem. Šestnáctiletý norský talent Abel Cedergren má za sebou stáže ve Fiorentině nebo Chelsea, nakonec si vybral za svůj nový domov Prahu.

S příchodem miliardářů do pozic majitelů českých klubů už pro pražská „S“ není tak jednoduché získávat kvalitní posily za rozumnou cenu. Každý z pražských celků si ale vybral vlastní strategii, jak tento problém překonat. Zatímco Sparta přivedla za rekordní peníze reprezentanta do 21 let Matyáše Vojtu, Slavia po vzoru letního příchodu polského mládežníka Bartosze Szywaly tentokrát zlanařila Abela Cedergrena.
Norský klenot vyšel Slavii v přepočtu na cca 41 milionů korun a funkcionáři sešívaného celku si tento „kšeft“ velmi pochvalují.
„Je velký úspěch získat do Slavie takový talent. Zároveň je to závazek, abychom Abelovi pomohli naplno rozvinout jeho potenciál. Má skvělé předpoklady – výšku, rychlost, zakončení. Může být rozdílový a bude dál růst. Jeho příchod byl více než roční projekt,“ pronesl na Cedergrenovu adresu sportovní ředitel Slavie Přemysl Kovář.
Mladík ze země fjordů přichází z druholigového Stabaeku, ke kterému se připojil před sezonou 2024 a v němž působil převážně v mládežnických týmech. Nakoukl však i do A-mužstva, kde si v pěti zápasech stihl připsat jeden gól v utkání norského poháru.
„Je to výrazný střelec s fyzickou silou, rychlostí a silnou mentalitou,“ říká sportovní ředitel norského klubu Thomas Finstad o mladém útočníkovi.
Vzniká zde tedy zajímavá podobnost s jeho krajanem a hvězdou Manchesteru City Erlingem Haalandem. Aby ne, sám Cedergren norského snajpra považuje za svůj vzor.
„Haaland je rozhodně jeden z mých největších idolů. Sleduju téměř každý jeho zápas. Snažím se sledovat, co dělá, jak dává tolik gólů. Motivuje mě, je to velká inspirace,“ prohlásila zimní slávistická posila.
I když byl o zázračného Nora zájem po celé Evropě, volba byla prý jasná. K jeho rozhodnutí přispěl i donedávna slávistický záložník Christos Zafeiris, jenž má kromě řeckého občanství i norské.
„Mluvili jsme spolu hodně po telefonu, je to moc milý kluk. Dal mi své nejlepší tipy a vyprávěl mi o tom, jak skvělá rodina je Slavia. Hodně mi pomohl rozhodnout se pro Slavii,“ poznamenal Cedergren.
Dalším z faktorů, podle kterých se supertalent řídil, byla tradice a velikost klubu, jakým je Slavia.
„Je to velký, historický klub, který vždycky bojuje o ty největší trofeje. To mě inspirovalo. Byl jsem tu v prosinci na zápase a viděl jsem tu vášeň v týmu. Jak jsou všichni v klubu jako rodina – hráči, realizační tým i fanoušci. Cítil jsem, že je to správná volba. Nabídli mi skvělou cestu rozvoje mojí kariéry, na kterou nešlo říct ne.“
Cedergren podepsal s českým fotbalovým šampionem smlouvu do roku 2028 a zapojí se do přípravy s B-týmem.



Krádež lebky svaté Zdislavy vyvolala řadu otázek o smyslu a hodnotě historických relikvií v moderní společnosti. Historik Jakub Izdný v rozhovoru přibližuje fenomén kultu svatých a vysvětluje, proč tělesné ostatky dodnes představují specifickou kategorii památek, které se stávají terčem krádeží jen zcela výjimečně.



Muž donesl ve středu ráno na policejní oddělení v Jihlavě přes kilogram semtexu. Odevzdal ho spolu s rozbuškami a další municí při zbraňové amnestii. Pyrotechnici trhavinu dopoledne v místní části Jihlavy Popice zlikvidovali, informovala mluvčí Dana Čírtková. Zbraňová amnestie vyhlášená od ledna do června letošního roku představuje možnost, jak se vyhnout postihu za držení neevidovaných zbraní.



Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.



Americký prezident Donald Trump přiletěl do Pekingu. Oficiální program jeho návštěvy, která potrvá do pátku, začne ve čtvrtek, kdy se setká mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Vedle obchodu by mohli podle médií hovořit i o citlivých tématech, jako je americko-izraelská válka s Íránem či prodej amerických zbraní Tchaj-wanu.



Veřejná tvrzení americké administrativy o vojensky zničeném Íránu podle deníku The New York Times odporují závěrům vlastních tajných služeb. Z utajovaných analýz vyplývá, že Teherán má dál přístup k většině raketových základen včetně stanovišť u Hormuzského průlivu. Donald Trump označil zveřejnění informací za zradu.