Zákaz zachránil Gullitovi život, letecké katastrofě unikl. Jiní takové štěstí neměli

Ruským bankám loni klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard Kč). Na hospodaření finančních ústavů dopadly západní sankce zavedené za válku na Ukrajině a také odliv vkladů. Oznámila to dnes ruská centrální banka.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Největší banky Sberbank a VTB byly nuceny ukončit činnost ve velké části Evropy.

Spolu s dalšími oblastmi ruské ekonomiky ale prokázal tento sektor určitou odolnost, uvedla agentura Reuters. Centrální banka také sdělila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk.

"Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami," uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Důvodem, proč si připomínat oběti holokaustu, je, že totalita, autoritářství a nenávist nejsou minulostí. Na dnešním setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti to v Senátu řekl předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Uvedl, že na Ukrajině jsou dnes vražděni nevinní civilisté a jen kousek od Česka Putinův režim nadále hýří antisemitskými výroky i vůči nejvyšším politickým představitelům, jako je například Volodymyr Zelenskyj.

Výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se zúčastnili také někteří z těch, kdo holokaust přežili ,a připomněly se i romské oběti holokaustu. Kromě bývalé vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka Dity Krausové dnes pořadatelé přivítali také Vladimira Dvorkina a Vitalije Talalajevského, obyvatele Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí a našli útočiště v Česko.

V loňském roce ubylo v ČR 1300 živnostníků, v předchozích letech se přitom jejich počet zvyšoval. V Česku začalo v roce 2022 podnikat na živnostenský list 7 000 lidí, o 10 600 více než o rok dříve. Zároveň podnikání ukončilo asi 78 300 podnikatelů, o 36.000 více než v roce 2021. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

"Paradoxem této situace je, že celkový počet živnostníků se sice snížil, ale zároveň začalo v loňském roce podnikat 77 000 živnostníků, což je nejvíce od roku 2011. Úbytek je tak dán počtem podnikatelů, kteří se rozhodli s podnikáním skončit," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Právě živnostníci, kteří na rozdíl od firem ručí za podnikání celým svým majetkem, podnikání podle ní v případě problémů raději ukončí, než by riskovali bankrot.

Měsícem, který nejvíce zahýbal počty živnostníků, byl prosinec. Během něj začalo podnikat 4700 lidí. To je ve srovnání se stejným obdobím v předchozích letech spíše nadprůměr. Zároveň se ale 16.700 podnikatelů rozhodlo podnikání ukončit, což je zhruba čtyřikrát více než v prosinci 2021, vyplývá z dat.