Praha – Španělsko se sice aktuálně pyšní tituly mistrů světa i Evropy, týmy domácí La Ligy ale v posledních dvou letech pomalu ale jistě ztrácejí na síle a lesku. Otázkou tak není, zda-li někdo prožene duo nesmiřitelných FC Barcelona-Real Madrid, ale zda-li se španělští giganti dokáží prosadit v Evropě.
Oba giganti sice v posledních třech letech vždy postoupili do semifinále Ligy mistrů, Barcelona ji v roce 2011 dokonce vyhrála, jenže výkony především v posledním ročníku nebyli ani od katalánského ani madridského celku příliš oslnivé. O dalších týmech z Pyrenejského poloostrova to platí dvojnásob.
Španělé jsou až po uši v dluzích
Zřejmě nadobro (či na pár let) jsou doby, kdy v závěrečných fázích obou evropských ligy bylo vícero španělských klubů a kdy triumfy Barcelony v Lize mistrů střídaly výhry Atlétika Madrid v Evropské lize. Důvod tohoto úpadku? Peníze.
V posledních dvou sezónách španělské kluby více prodávaly hráče než kupovaly, zatímco různě v Evropě (i ve slabších ligách) je tomu naopak, letos celkem odešlo z La Ligy 70 hráčů za 400 milionů eur, z nich šlo zpět do oběhu jen 255 z peněženek pouze šesti (!) z dvaceti klubů španělské nejvyšší soutěže, z toho dvě třetiny z kapes majitelů Barcelony s Realem.
Do světa se tak rozprchla taková jména jako Falcao, Alvaro Negredo, Roberto Soldado, Thiago Alcantara, Gonzalo Higuaín či Raul Albiol. I přesto je dluh prvoligových španělských celků dohromady stále okolo půl miliardy eur.
Málaze i Vallecanu sebrali poháry
Ten mimo jiné stál licenci UEFA potřebnou pro účast v evropských pohárech Málagu či Rayo Vallecano, Valencie či Sevilla si musely opět pustit žilou v podobě výše zmíněných odchodů Soldada, respektive Negreda. Co na tom, že většina z dluhů leží na bedrech již několikrát zmíněného dua Barca-Real, které si mezi sebe rozebralo posledních devět titulů.
Jenže ty se o svou budoucnost bát nemusí a tak je téměř jisté, že jejich nadvláda nad Španělskem bude pokračovat i desátým dějstvím. Jistě v tomto ohledu není bez zajímavosti ještě jeden statistický pohled: sedmkrát se ve španělské lize dostal některý z klubů přes hranici 90 získaných bodů, pokaždé tomu bylo v posledních čtyřech sezónách, pouze loni získal Real „jen“ 85 bodů, i tak to byl čtvrtý nejvyšší zisk v historii klubu.
Přesto nebo možná právě proto bude zajímavé La Ligu sledovat. Pořád je to nejtechničtější soutěž starého kontinentu, plná dynamického fotbalu, střel, parádiček. V tomto se jí může vyrovnat snad jen ta brazilská, ze které ale na Pyrenejský poloostrov přišel v létě nejzářivější drahokam – Neymar, který se upsal Barceloně a spolu s Messim a Alexisem má vytvořit ještě údernější trio než jakým byl před lety trojlístek Henry-Eto´o-Ronaldinho.
Jak se bude dařit Neymarovi?
„Nejsem tu proto, abych připravil Messiho o pozici nejlepšího hráče světa. To ani nejde. Chci hrát vedle něj, protože i pro mě je to splněný sen,“ pronesl po příchodu mladý brazilský zázrak. Ten se sice již stihl v přípravě trefit, zatím ale pod novým koučem Gerardem Martinem především střídal. Často svůj idol Messiho.
Právě příchody Martina do Barcelony a Carla Ancelottiho do Realu jsou dle mnohých největšími změnami v obou klubech. Zatímco ale pro Katalánce to byla vynucená změna, jelikož kouč Tito Vilanova nyní vymýšlí taktiku na nejtěžšího možného soupeře – rakovinu, v „Bílém baletu“ se jednalo o změnu předpokládanou – o odchodu Josého Mourinha zpět do Anglie se totiž mluvilo de facto celou loňskou sezónu.
Argentinec se kromě toho, jak dát dohromady svojí hvězdnou ofenzivu v čele s duem M+N, která jinak příliš změn nedoznala, bude muset starat také o defenzivu. Dlouholetý pilíř obrany a lídr týmu Carles Puyol poslední měsíce spíše navštěvuje nemocnice než tréninkové centru Barcy, zdravotní problémy často mívají také Gerard Pique, Javier Mascherano a Adriano.
Problém Barcy? Zdraví obránců
I přesto je na soupisce A-týmu stále jen sedm beků včetně mladíků Montoyi s Bartrou. A i přesto se zatím velké změny v týmu nekonají, zvláště když nevyšly námluvy s Brazilcem Thiagem Silvou z PSG. A i přesto si nového kouče v týmu obhájců titulu chválí.
"Martino je lídr se zkušenostmi. Přináší nám toho hodně. Teď znovu získáváme intenzitu a rytmus, který jsme možná v závěru loňské sezony ztratili. Pracujeme na napadání, na fyzičce. Přidal některé nové věci ve strategii,“ popsal změnu na trenérském postu záložník Xavi.
„Myslím si, že letošní sezona může být velmi dobrá, protože dojmy jsou teď velmi dobré,“ dodal dvojnásobný mistr Evropy, mistr světa i dvojnásobný vítěz Ligy mistrů. Pravdou je, že Barcelona má až na porážku s Bayernem – ovšem bez nového kouče a s béčkem – nejlepší přípravu za posledních patnáct let.
Real se zdá být silnější než Barca
Pravdou ale také je, že sestava Realu se zdá být vyváženější. V týmu zůstal hvězdný Portugalec a věčný Messiho stín Lionel Messi, vedení "Bílého baletu" se stále nevzdává snu o získání Velšana Garetha Balea.
A hlavně: sice kolem sebe nestrhává tolik pozornosti, ovšem stejně jako extravagantní Mourinho, tak i nový kouč Realu - Ital Ancelotti - patří mezi evropskou trenérskou špičku, který kam přišel, tak slavil úspěchy, když vyhrál italskou, anglickou i francouzskou ligu.
„Toto je nejlepší tým, jaký jsem kdy měl. Trénovat tyto hráče je pro mě velká výzva a věřím, že budeme úspěšní,“ pronesl sám italský elegán a nepřímo tak potvrdil předešlé řádky. Potvrdí se jeho slova nebo Barcelona obhájí titul?
Barcelona, Real a kdo za nimi?
Budou mít oba giganti na zbytek ligy opět obří náskok? Vyletí třetí sezónu po sobě k výšinám další menší klub (Málaga, Bilbao, Real Sociedad), se kterým nikdo nepočítal? A jak se povede navrátilci do ligy a bývalému „Žraloku“ evropských soutěží Villarrealu (dalšími nováčky jsou Alméria a Elche).
To vše začneme zjišťovat od tohoto víkendu, kdy 83. ročník nejvyšší španělské soutěže startuje. Nového španělského mistra bychom měli znát nejpozději 18. května 2014. První tři týmy automaticky postoupí do Ligy mistrů, čtvrtý půjde do předkola. Pátý a šestý tým čeká Evropská liga. Sestoupí poslední tři celky.
